Chcete si koupit vlastní vojenský bunkr? Ministerstvo obrany jich teď prodává hned sedmnáct

Prodám zachovalý bunkr na vlastním pozemku, 30. léta, železobeton, dva palebné vějíře, odolný proti zásahům střel ráže 105 mm, možno přestavět na 2+kk. Tak nějak by mohl znít inzerát na prodej objektů lehkého opevnění, takzvaných řopíků, kterých se aktuálně zbavuje Ministerstvo obrany ČR.
Každý může jít ve šlépějích vojenského nadšence Jiřího Duška a starat se o vlastní bunkr (ilustrační fotka z roku 2015)
Každý může jít ve šlépějích vojenského nadšence Jiřího Duška a starat se o vlastní bunkr (ilustrační fotka z roku 2015)
profimedia.cz

reklama

Nejde přitom o vtip – armáda se bunkrů, na které můžete snadno narazit při toulkách českou krajinou, zbavuje od roku 2011. V soukromých rukou se tak ocitly už tisíce objektů bývalého pohraničního opevnění, nově jich ministerstvo obrany nabízí k prodeji dokonce sedmnáct.

Šanci máte v Očichově u Podbořan (dva bunkry) nebo Sedlci u Mikulova, kde jsou k prodeji určeny tři bunkry, všechny s pozemkem za cenu od 49 500 do 69 500 Kč. V nabídce jsou ale i levnější bunkry bez pozemku, například v Adolfovicích u Jeseníku můžete vybírat ze tří bunkrů, u nichž cena začíná na 16 500 Kč. Nejvíc bunkrů, celkem devět, je v okolí Opavy. Majitelem se přitom může stát kdokoliv, rozhoduje nejvyšší nabídka.

Ministerstvo obrany v minulosti mnohé řopíky na nové majitele převádělo i bezplatně. Dělo se tak hlavně v případě, že o ně požádaly spolky nebo zájmová sdružení, které v pevnůstkách většinou budovaly muzea nebo galerie, případně je navracely do původního stavu včetně vnitřní výbavy a kamufláže.

Bunkry ale nekončí jen v rukou nadšenců pro vojenskou historii. Stále častěji se objevují přestavby pevnůstek na bydlení, rekreaci nebo pronájem. Umístění bunkrů v krajině totiž mnohdy vytváří neopakovatelnou atmosféru. Tak proč toho nevyužít?

10 000 bunkrů

Objekty lehkého opevnění z let 1936–38 tvoří souvislé linie zhruba kopírující okraje Česka včetně vnitrozemské obranné linie na Vltavě, Kladensku a Křivoklátsku – Pražská čára a Vltavská linie – budované pro případ ústupu na východ na Moravu a dále na Slovensko.

Těchto železobetonových pevnůstek zvaných řopíky (podle tehdejšího Ředitelství opevňovacích prací, tedy ŘOP) bylo postaveno kolem 10 000, kvůli mnichovskému diktátu ze 30. září 1938 a následnému odstoupení Sudet Německu ale nikdy nebyly použity v boji.

Pozice všech bunkrů tvořících lehké opevnění z let 1936–38, ale i pozice větších srubů a pevností, najdete na interaktivní mapě.

reklama

reklama