Miliony dětí ročně umírají na podvýživu. Našlo se konečně řešení?

Jsme to, co jíme – ale co když část lidí nemůže jíst to, co by měla? Podvýživa v nějaké míře trápí třetinu světové populace. Pomoct by jim mohl i unikátní typ potravinového doplňku, který vypadá jako pepř.
Dokáže šikovný multivitamin vyřešit problémy s potraviny v zemích třetího světa?
Dokáže šikovný multivitamin vyřešit problémy s potraviny v zemích třetího světa?
unsplash.com

Na podvýživu ročně umírá přibližně 3,1 milionu dětí. Ačkoliv svět s absolutním nedostatkem jídla víceméně zatočil, nedostatek vyvážené stravy je stále zjevným problémem. Pokud se totiž tělu chronicky nedostává specifických vitamínů, může to nepříznivě ovlivnit tělesný vývoj. Právě proto na podvýživu umírá tolik dětí – špatná strava u nich častěji vede k rozvoji zdravotních problémů, což se podepisuje na vyšším riziku smrti.

Nadace Billa Gatese a jeho manželky Melindy se to nyní pokouší změnit i s pomocí jakéhosi ultimátního multivitaminového suplementu. Ten by měl obsahovat celkem 11 výživových doplňků včetně železa, jódu, zinku anebo vitamínu B12. Pilulka bude k jejich transportu napříč tělem využívat pokročilých mikročástic. Možná se teď ptáte, nač je něco takového potřeba – tak trochu podobné multivitaminy má dost možná řada z vás na poličce v kuchyni...

Ultimátní suplement

Nový suplement však není určen k samostatné konzumaci, nýbrž bude využit jako jakési „koření“, které lze přidat do běžného pokrmu. A s tím souvisí řada nových výzev. Tradiční multivitaminy by v tropických podmínkách měly problém přežít náročnou dopravu či skladování – a ty, které by měly štěstí, by nemusely přežít samotný proces přípravy jídla, protože převaření stravy je v tropech rovněž nešťastně rozšířenou praktikou.

Rodina na Filipínách - jedné ze zemí, kde jsou životní podmínky nelehké.
Autor: unsplash.com Rodina na Filipínách - jedné ze zemí, kde jsou životní podmínky nelehké.

Velká část populace rozvojových států je navíc nedůvěřivá vůči západním lékům. Je sice otázkou, nakolik bude důvěřivější k multivitaminovému „koření“, idea je však taková, že pokud se bude doplněk podávat v klasické stravě, mohly by být výsledky efektivnější než dosavadní snahy. To však znamená i nutné zmenšení kapsulí.

Tým z MIT pod vedením Any Jaklenec vyřešil většinu z problémů zesílenou mikročásticí, která pod ochranným obalem obsahuje kýžené vitamíny. Výsledek vypadá podobně jako třeba mletý pepř, obal z polymeru BMC však ochrání vitamíny před nepříznivým skladováním i převařením a je schopný uvolnit živiny až uvnitř lidského zažívacího traktu.

Výzkumníci metodu otestovali na hlodavcích i 44 lidech. Studie prokazující schopnost živin přežít různé nástrahy byla publikována na konci loňského roku v žurnálu Science Translational Medicine. Mediálně vděčnější test ale přišel poté, co chleba s kapsulemi ochutnal sám Bill Gates – a nepoznal prý rozdíl oproti chlebu běžnému.

Chlapci v Ugandě by tyto objevy jistě uvítali.
Autor: unsplash.com Chlapci v Ugandě by tyto objevy jistě uvítali.

Série inovací

Půjde-li vše podle plánu, mohl by multivitaminový prášek být produkován ve velkém a sloužit jako ingredience pro potravinářský průmysl některých států. Nakonec by šlo o dražší, ale v zásadě běžně dostupnou přísadu při produkci potravin, jejíž vliv by se v dlouhodobém měřítku měl vyplatit na výrazně zdravější a produktivnější populaci. Iniciativa manželů Gatesových však rozhodně není ojedinělým nápadem.

Právě pro jihovýchodní Asii je totiž určená takzvaná zlatá rýže – čili geneticky upravený druh rýže obsahující v regionu nedostatečný vitamín A. Také na jeho vzniku se podílela Nadace Billa a Melindy Gatesových, zlatá rýže však ani po desítkách let od svého vzniku stále není běžně dostupná! Strach z GMO plodin i sáhodlouhé regulace rok co rok odsouvají nasazení zlaté rýže do praxe. Možná se však i to začíná měnit. V posledním roce totiž plodinu konečně schválily státní orgány v zemích, kde může pomoct nejvíce. Zdali se však zlatá rýže skutečně začne pěstovat, je stále otázkou.

Samozřejmě platí, že vylepšené suplementy jenom obcházejí problém zemí, kde je vyvážené stravování ekonomicky příliš náročné. Nejde tedy o řešení, ale jen obejití problému. Při tak rozsáhlé úmrtnosti, jakou podvýživa způsobuje, může být jakékoli rychlé řešení naprosto zásadním posunem kupředu – koneckonců rozvojové státy budou pravděpodobně ekonomicky silnější, pokud jim nebude ve velkém umírat nastupující populace.

V souvislosti s podobnými snahami se pak objevuje i druhý, přesně opačný argument – že totiž „není žádoucí dále zvyšovat lidskou populaci“, ať už kvůli obavám z environmentálního, či migračního dopadu. Pomineme-li však pokryteckost tohoto názoru (české země také měly problém s podvýživou), vyšší ekonomická síla se opět projevuje na stabilizaci populace. Zjednodušeně řečeno, rodiny v bohatších státech (a to nejen v těch západních) mají častěji menší počet dětí než rodiny ve státech chudých. Jeden z mechanismů, na kterých se to podepisuje nejvíce, je právě dětská úmrtnost. Pokud máte relativně vyšší šanci, že vaše dítě zemře do pěti let života, logicky raději „preventivně“ zplodíte více dětí.

To nejlepší, co lze pro přelidněné populace udělat, je pomoct jim k vytvoření solidních ekonomik. A součástí takového procesu je i vyvážené stravování.

Text: Ladislav Loukota

reklama