Běžná onemocnění zvyšují riziko infarktu až 17krát, odhalila studie

Nejen infekce, ale i běžně dostupná léčiva se podílejí na srdečním infarktu.
Nad tělem se lékař sklání, zachrání či nezachrání?
Nad tělem se lékař sklání, zachrání či nezachrání?
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Smrtící infarkt

Každý rok postihne infarkt myokardu miliony lidí po celém světě. Ostatně v České republice patří srdeční příhoda spolu s rakovinou k nejčastějším příčinám úmrtí. Také v Austrálii si infarkt každoročně připisuje zhruba 56 000 případů a v jeho důsledku zemře téměř 9300 lidí. Australští vědci přišli se zajímavými výsledky týkajícími se právě srdečního selhání. Na University of Sydney důkladně vyšetřili 578 pacientů, jejichž srdce nedávno postihl infarkt. Během výzkumu dospěli k jednoznačnému závěru, který ukazuje na to, že téměř 17 procent postižených infarktem trpělo do sedmi dní před příhodou respirační infekcí. Pravděpodobnost srdečního selhání se zvýšila na celých 21 procent poté, co do svých výsledků zařadili pacienty trpícími respiračními onemocněními do 31 dní před srdečním selháním.

Pozor na běžné nemoci

S rizikem infarktu vědci nejčastěji spojují tři typy dýchacích onemocnění, jako je pneumonie, chřipka a bronchitida. K přesným výpočtům a objektivním výsledkům použili koronární angiografii (metoda pro diagnostiku kardiovaskulárních onemocnění). „Naše zjištění potvrzují, co naznačovaly předchozí studie – infekce dýchacích cest může působit jako spouštěč infarktu,“ řekl vedoucí studie a kardiolog z University of Sydney profesor Geoffrey Tofler. Profesorova slova koneckonců dokládá skutečnost, že případy srdečních zástav se během zimy pravidelně zvyšují (lidé jsou častěji nemocní). Zvýšené riziko srdečního selhání ovšem nutně nehrozí pouze na počátku respiračních symptomů. Během prvního týdne spíše vrcholí a riziko infarktu se postupně snižuje. Náchylnějším jedincům je doporučováno zvážit očkování proti chřipce a pneumonii.

Zánět průdušek a infarkt

Geoffrey Tofler a jeho tým poukázali na důvody, proč infekce dýchacích cest může vyvolat nebezpečný infarkt. Mezi hlavní příčiny zahrnuli změny krevního oběhu, poškození krevních cév toxiny, různé záněty a vytváření krevních sraženin. Vše ostatně potvrzuje celkový stav pacientů před infarktem. Postižení jedinci cítili bolest v krku, trpěli kašlem, horečkou a dalšími symptomy typicky podobnými blížící se chřipce.

Analýzou infekcí horních cest dýchacích se zabývala také druhá fáze výzkumu. Jmenovitě šlo o běžné nachlazení, laryngitidu, sinusitidu a rinitidu. Oproti infekcím dolních cest dýchacích považují výzkumníci infekce horních cest dýchacích za méně závažné. I tak ale riziko vzniku srdečního infarktu zvyšují až třináctkrát. Odborníci ale zároveň ubezpečují, že absolutní riziko srdečního infarktu je po takto běžném onemocnění nízké.

Nebezpečná léčiva

Kromě infekce dýchacích cest existují i další faktory, které mohou riziko srdečního infarktu navýšit. Mezi nepřátele srdce patří často používané léky proti bolesti, jako je ibuprofen, celecoxib, diclofenac, naproxen a rofecoxib. Toto varovné zjištění odhalil rozsáhlý výzkum odborníků z University of Montreal. Ti shromáždili údaje téměř 450 000 pacientů, kteří svá běžná onemocnění léčili jedním z pěti uvedených léčiv. Samotné výsledky jsou skutečně alarmující, neboť výsledné testy prokázaly, že pouhé týdenní užívání těchto léků se přímo podílí na zvýšeném riziku infarktu. Za nejvíce ohrožující jsou ovšem brány silné dávky nesteroidních protizánětlivých léků.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama