Avengers vs. věda: Jak by reálně dopadlo zmizení půlky lidstva?

Očekávání spojená se čtvrtým dílem komiksové série Avengers jsou na maximu. Jak se superhrdinové vypořádají s tragédií, kterou skončil minulý díl? Pojďme se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby polovina života prostě zmizela.
Přeživší hrdinové z Avengers: Infinity War musejí žít ve světě, kde polovina života zmizela.
Přeživší hrdinové z Avengers: Infinity War musejí žít ve světě, kde polovina života zmizela.
Marvel Studios
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Superhrdinské filmy si obvykle s přílišnou návazností na vědecký svět hlavu nelámou. Vždyť jak dokázat něčí nadpřirozenou moc výrazněji než prostřednictvím porušování fyzikálních zákonů? V komiksových filmech jsme se tak dočkali už obrovského množství těžko vysvětlitelných šíleností, za všechny můžeme jmenovat metání měsíci a dalšími vesmírnými tělesy v loňském bijáku Avengers: Infinity War. V těchto dnech do kin přichází jeho pokračování, které deset let budovanou ságu uzavře. Avengers: Endgame přitom staví na velmi zajímavém základě: co by se stalo, kdyby polovina lidstva zmizela?

Katastrofičtí Avengers

Jak fanoušci jistě vědí, právě toho totiž docílil zlovolný Thanos v loňském příběhu. V novém filmu se tým zbylých hrdinů pokusí tuto tragédii napravit a ještě předtím, než uvidíme, jakým způsobem se jim to podaří, se můžeme zamyslet, jak by taková situace probíhala v reálném světě. Vycházejme přitom z toho, že by se jednalo o zcela náhodné rozdělení na polovinu, která by přežila.

Tak předně, téměř okamžitě by zemřelo obrovské množství dalších lidí. Například zhruba čtvrtina letadel by přišla o oba piloty a byla odsouzena k pádu. Pokud počítáme, že v každou chvíli je ve vzduchu zhruba 10 000 letadel a v každém z nich je kolem 200 pasažérů, znamenalo by to půl milionů mrtvých. Respektive polovinu, jelikož půlka cestujících by zmizela tak jako tak. Nemluvě o dalších dopravních katastrofách či lidech potřebujících okamžitou lékařskou pomoc, které se v danou chvíli nemohou dočkat. Zmizení takového množství lidí by zpočátku samozřejmě provázela těžko popsatelná či představitelná panika, rabování, znásilňování, vraždění; těmto okolnostech by padlo za oběť další nezanedbatelné množství lidí.

Apokalypsa? Těžké časy pro vědu

V řádu několika málo hodin by navíc bez lidského dohledu přestaly pracovat elektrárny včetně těch jaderných. Pouze větrné či hydroelektrárny by dokázaly produkovat elektřinu (s notnou dávkou štěstí) bez lidských zásahů, a tak by velmi rychle došlo k nové době temna. Metro a další podzemní způsoby dopravy by byly pravděpodobně zatopeny a obecně by veřejně prospěšné služby (doprava, zdravotnictví, bezpečnostní složky) trpěly zásadními kapacitními nedostatky vedoucími k téměř jistému zhroucení civilizace. A nakonec, i chladicí mechanismy v jaderných elektrárnách vypoví službu a odstartují exploze výraznější než v případě Černobylu či Fukušimy. Konec života na Zemi je tak velmi blízko. Samozřejmě záleží na tom, jak náhodné vymizení lidí zasáhne právě tyto důležité odborníky, kteří se mohou o složitá a nebezpečná zařízení postarat; avšak šance, že minimálně některé regiony nestihnou zmobilizovat tyto experty včas, je poměrně velká.

Na druhou stranu, jakkoli cynicky to může znít – v 60. letech minulého století žily na Zemi pouze zhruba tři a půl miliardy lidí. Populační exploze v posledních několika dekádách vedla k více než zdvojnásobení lidí na planetě, a tak technicky vzato lze říci, že po opadnutí prvotního chaosu by se lidstvo (z hlediska množství populace) vrátilo zhruba o půl století zpět. Možná nás tedy ďábelský Thanos láká do dob, kdy byl svět o něco jednodušší a přehlednější a nemuseli jsme se obávat o vyčerpatelnost zdrojů tak jako nyní. Jakkoli si toto ekologické poselství můžeme ve filmu najít, stále jde především o zábavu s nádechem dramatické osudovosti. Takže se pomalu vylaďte na apokalyptickou náladu, největší superhrdinská událost roku je za dveřmi.

Text: MS

Reklama
Reklama