Kdo je Aun Schan Su Ťij? Myanmarská politička už desítky let odolává vojenské juntě

Aun Schan Su Ťij a myanmarská vojenská junta mají dlouhou historii, která osvětluje aktuální situaci.
Aun Schan Su Ťij a Barack Obama v roce 2012
Aun Schan Su Ťij a Barack Obama v roce 2012
Volné dílo / Pete Souza

reklama

Aun Schan Su Ťij se narodila 19. června 1945 jako dcera generála Aun Schana, který v roce 1947 stál u založení Komunistické strany Barmy a vedl úspěšná jednání o nezávislosti Barmy na Spojeném království. V rámci napjatých vztahů a boje o moc byl svými konkurenty téhož roku v budově sekretariátu zavražděn.

Život jako z pohádky? Ani ne...

Aun Schan Su Ťij vystudovala na univerzitě v Oxfordu. V Anglii se i vdala za Michaela Arise a žila zde až do roku 1988, kdy ji okolnosti donutily vrátit se do Barmy, dnes Myanmaru, aby se postarala o svou nemocnou matku. Manžel i oba synové zůstali v Anglii.

Rok 1988 se v Myanmaru odehrál ve znamení odstoupení generála Ne Wina, dlouholetého vůdce socialistické strany. V souvislosti s jeho odchodem z vysoké politiky se v zemi rozpoutaly mohutné demonstrace za svobodu a demokracii. Demonstrace byly tvrdě potlačeny a moci se chopila nová vojenská junta.

Aun Schan Su Ťij byla silně ovlivněna Gándhího filozofií a věřila, že každý konflikt se dá vyřešit bez násilí. Ve snaze podpořit demokratické reformy v zemi vstoupila do politiky. Její obliba u běžných Barmánců stoupala a vojenská junta ji proto v roce 1989 zavřela do domácího vězení. Snad s ohledem na to, že byla dcerou národního hrdiny, jí junta nabídla svobodu s možností návratu do Anglie. Su Ťij však odmítla.

Aun Schan Su Ťij přebírá v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení
Autor: Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0 Aun Schan Su Ťij přebírá v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení

Svobodně nesvobodné volby

Vojenská junta se v roce 1990 rozhodla vyhlásit svobodné všeobecné volby. Národní liga pro demokracii, vedená právě Aun Schan Su Ťij, v nich s přehledem zvítězila. Junta však zpochybnila legitimitu voleb a odmítla se vzdát moci. Světové mocnosti odsoudily jednání junty a Myanmar se dostal do mezinárodní izolace. V návaznosti na nenaplněný volební úspěch a neúnavný boj za svobodu a demokracii byla Aun Schan Su Ťij udělena Nobelova cena míru a k ní patřící finanční odměna ve výši 1,3 milionu USD. Tyto peníze použila Su Ťij na vybudování vzdělávací a zdravotní nadace, která podporuje chudé Barmánce. V roce 1990 získala Su Ťij další prestižní mezinárodní ocenění. Evropský parlament jí udělil tzv. Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

V roce 1995 byla propuštěna z domácího vězení. Myanmarské úřady jí daly jasně najevo, že ji nechají vycestovat, ale zpět do země už ji znovu nepustí. Su Ťij nabídku opět odmítla a zůstala doma. Muselo to být velmi těžké rozhodnutí, které mimo jiné způsobilo, že už nikdy neviděla svého manžela, který zemřel v Anglii v roce 1999.

Vládnoucí junta Su Ťij opakovaně bránila v setkávání s přívrženci její strany a v září roku 2000 byla opětovně zbavena svobody. Dlouhá a náročná jednání o jejím propuštění vedla dokonce i OSN. Propuštěna byla 6. května 2002. Mluvčí myanmarské vlády tehdy potvrdil, že Aun Schan Su Ťij má svobodu pohybu, „protože jsme přesvědčeni, že můžeme jeden druhému věřit“. Její svoboda ale netrvala dlouho a od května roku 2005 se Su Ťij musela zdržovat pouze ve svém domě v Rangúnu. V srpnu 2009 ji navštívil Američan John Yettaw a na základě tohoto nepovoleného setkání jí bylo domácí vězení prodlouženo o dalších 18 měsíců. Propuštěna byla 13. listopadu 2010.

Barmánka žijící v Thajsku drží portrét Aun Schan Su Ťij
Autor: AP/Sakchai Lalit Barmánka žijící v Thajsku drží portrét Aun Schan Su Ťij

Podle ústavy nemůže být premiérkou

V té době Aun Schan Su Ťij působila ve funkci generální tajemnice strany Národní liga pro demokracii. V březnu roku 2016 byla zvolena myanmarskou ministryní zahraničí. Ve stejném roce začala zastávat i funkci speciální státní kancléřky (de facto premiérky) a mluvčí prezidenta.

Vzhledem k platné ústavě nemůže Aun Schan Su Ťij kandidovat a ani být zvolena prezidentkou země, i když by nejspíš s převahou porazila všechny své konkurenty. Myanmarská ústava z roku 2008 totiž výslovně zakazuje ucházet se o prezidentský mandát lidem, kteří mají příbuzné s jiným státním občanstvím. Oba její synové i zemřelý manžel jsou totiž Britové.

Platná ústava stále mimo jiné počítá s tím, že celá čtvrtina křesel v parlamentu připadne armádě. Junta si tak stále uchovává silné postavení ve státní správě a podílí se i na řízení ekonomiky.

Nákladní auta s policisty v ulicích Rangúnu ráno 1. února 2021
Autor: AP/ Thein Zaw Nákladní auta s policisty v ulicích Rangúnu ráno 1. února 2021

Únor 2021 – vojenská junta znovu přebírá moc

O tom, že demokratické reformy v Myanmaru pořád probíhají jen velmi pomalu, svědčí i další vojenský převrat. Vojáci se chopili moci 1. února 2021 těsně před tím, než se měl sejít nový parlament, který vzešel z parlamentních voleb uspořádaných na podzim 2020. Vojáci při brzké ranní razii zatkli Aun Schan Su Ťij i další vysoké státní představitele a vyhlásili výjimečný stav, který má trvat jeden rok.

reklama

reklama