Armádní výzkum by měl zlepšit orientaci v tunelech. Pomůže to i nám?

Armáda a podzemí, to je spojení, které vypadá dramaticky.
Armáda řeší problematiku tunelů
Armáda řeší problematiku tunelů
http://pixabay.com

Americká armádní instituce DARPA, která dala vzniknout Internetu, má zase další koníček. Po výzvách, které poptávaly biomodifikační technologie nebo efektivnější roboty, nyní hledá někoho, kdo změní způsob orientace v podzemí. A možná nejen to. Nová výzva se jmenuje DARPA Subterranean Challenge a do roku 2021 by měla přijít s celou plejádou nápadů, které využijí vojáci i civilisté. Dost možná včetně posledního projektu Elona Muska.

Vzhůru dolů

Výzva DARPA momentálně nehledá přímo nové technologie ražby tunelů – poptává především snazší orientaci v již existujících podzemních strukturách, a to jak v těch lidmi vytvořených, tak i v těch přírodních. Krom vojenského “čištění“ například severokorejských tunelů by nové způsoby mapování podzemí mohly pomoct i v případě městského plánování, ale také během záchranných operací v rámci přírodních pohrom. Vítěz soutěže plánované na rok 2021, jenž se bude pod povrchem nejlépe orientovat, vyhraje odměnu v hodnotě 2 milionů dolarů.

O podzemí měst se zajímá americká armáda
O podzemí měst se zajímá americká armáda
http://pixabay.com

V rámci inovací se nabízí celá řada nápadů. Snazší mapování by tak trochu jako ve filmu Prometheus mohly zlepšit malé poletující drony, kamery o vysokém rozlišení a stále přesnější mapování s využitím laserů či optometriky. Tím však problémy orientace v podzemí začínají. Oříškem by bylo i vyřešení malé viditelnosti nebo komunikace.

Také zde však existují nové technologie – například počátkem ledna odhalené experimentální "kvantové rádio" schopné pronikat i do největších hloubek. DARPA nyní zajímá především to, kdo podobné nápady dovede co nejlépe sjednotit v jediném fungujícím konceptu.

Tunely se ve vojenství používají již velmi dlouho, v moderní éře se staly populární například ve vietnamské nebo afghánské válce jako prostředek vedení asymetrické války – díky tunelům je jedno, že má nepřítel převahu na zemi a ve vzduchu. Obránce se stále může schovat pod zem. Efektivnější odhalování podobných podzemních struktur by například při případném konfliktu s KLDR leccos usnadnilo.

V souvislosti s poptávkou DARPA však rovněž není bez zajímavosti, že je tomu teprve rok, co Elon Musk představil svou novou společnost Boring Company. Miliardář slavný pro automobilku Tesla a raketového dopravce SpaceX tehdy přišel s tím, že se Boring Company pokusí s pomocí nových technologií razit tunely až desetkrát levněji a rychleji. Podobně jako v případě raket Falcon 9 by nešlo o využití „magie“ – Boring Company jednoduše plánuje vytvořit efektivnější verze razicích strojů s využitím existujících technologií včetně počítačů a robotiky. Společnost již testuje prototyp mašiny pod Los Angeles, od něhož prozatím nelze očekávat zázraky. Ani SpaceX však nebyl postaven za den.

Muskův element?

Nutno připomenout, že DARPA poptává jenom mapování, zatímco Musk chce rovnou razit – není však těžké si představit průsečík obou projektů. Zejména v existující zástavbě se totiž to druhé jenom obtížně realizuje bez toho prvního. Nabízí se tedy interpretace, že založení Boring Company možná nebylo motivováno jen civilními aplikacemi, ale i dlouhodobou poptávkou po nových podzemních strukturách. Koneckonců, rovněž SpaceX a Tesla mají nejrůznější přímé (levnější vynášení satelitů) či nepřímé (menší závislost na ropě) vojenské aplikace.

Na druhou stranu, není určitě nutné ve srovnání DARPA a Boring Company vidět vojenskou konspiraci. Faktem je, že inovované mapování a budování tunelů by se čím dál více hodilo i pro rostoucí americká města. Ta by jako sůl potřebovala nové investice do infrastruktury – DARPA i Boring Company, potažmo různé společnosti plánující vlastní hyperloop, tak jednoduše mohly mít podobný nápad ve stejný čas.

V nejbližších týdnech ostatně plánuje Bílý dům zveřejnit právě nový plán na přestavbu americké infrastruktury v hodnotě až 1 bilionu dolarů. Jeho součástí budou nejen pobídky pro projekty, ale i deregulace nejrůznějších stávajících bariér pro stavbu experimentálnějších komerčních nápadů. Předpokládá se, že právě podobná legislativa by mohla vlít život do žil nejrůznějším společnostem snažícím se postavit hyperloop.

Ať tedy tak či onak, zdá se, že poptávka po (nejen) podzemních inovacích ve stavařině v USA roste. Pokud se vize naplní, spolu s tím by v dohledné době podobné inovace mohly dorazit i do našich krajů – a na tunel, jako je Blanka, bychom s inovacemi DARPA či Boring Company teoreticky mohli čekat jenom desetinu času.

Text: Ladislav Loukota

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama