Ženy a děti Alberta Einsteina: Jeho dcera zemřela, nebo byla dána k adopci

Nadání pro matematiku a fyziku Albertu Einsteinovi rozhodně nezajistilo zcela poklidný manželský život. Dvě manželky a tři děti geniálního vědce by mohly vyprávět…
Albert Einstein s první manželkou Milevou Marić kolem roku 1912.
Albert Einstein s první manželkou Milevou Marić kolem roku 1912.
Wikipedia commons

reklama

Obecná a speciální teorie relativity. Originální interpretace kvantové mechaniky. Velká společenská angažovanost. Množství fyzikálních ocenění v čele s Nobelovou cenou a označování za jednoho z nejgeniálnějších mozků všech dob. To všechno jsou hlavní body práce a života Alberta Einsteina, jež ho učinily už za života ikonickou celebritou. Co však víme o jeho rodině? Tak zásadní osobnost se totiž s tradiční jednou manželkou a bezproblémovým vztahem s dětmi rozhodně nespokojila…

Einsteinovy pohnuté vztahy

Během studií na Polytechnice v Curychu se Einstein seznámil s Milevou Marić, jednou z velmi mála žen, které se koncem 19. století podařilo dosáhnout vysokoškolských studií. Nadaná studentka si Einsteina bez váhání vzala a společně měli tři děti. Vzhledem k tomu, že se mužova kariéra vyvíjela přece jen překotněji, se vědkyně srbského původu vzdala svých vlastních akademických ambicí a namísto toho se starala o domácnost a pomáhala Albertovi s jeho dílem. Dodnes je záhadou a terčem spekulací, jak velký byl její vliv na konstruování Einsteinovy teorie relativity. V roce 1919 se manželé Einsteinovi rozvedli, tou dobou už však byl jejich vztah víceméně jen formální.

Einstein se totiž od roku 1912 intenzivně vídal se svou sestřenicí Elsou Löwenthal a v roce 1919, jen pár měsíců po rozvodu s Milevou, si ji vzal za manželku. Nejen že matky Alberta a Elsy byly sestry, jejich otcové navíc byli bratranci – to je hned několikeré spojení pokrevních linií! Společně už další děti neměli, Einstein však pomáhal vychovávat Elsiny děti z jejího prvního manželství – dcery Ilse a Margot. Společně žili v Německu spokojeně až do vynucené emigrace v roce 1933 a následně ještě tři roky ve Spojených státech; pak se však Elsino zdraví zásadně zhoršilo a po třech letech zemřela. Poté se už Einstein nikdy neoženil.

Děti s různými osudy

Vlastní děti měl Einstein pouze s Milevou Marić. Známý je osud především synů Hanse Alberta a Eduarda. První se narodil roku 1904, druhý o šest let později. Hanse Alberta čekala úspěšná kariéra profesora na Kalifornské univerzitě v Berkeley a odborníka na hydrauliku. Eduard se oproti tomu rozhodl studovat psychiatrii, namísto dokončení školy a uplatnění v oboru u něj však propukla schizofrenie, takže se o něj musela starat matka Mileva až do své smrti v roce 1948. Poté byl nešťastný Eduard hospitalizován na psychiatrické klinice, kde zemřel roku 1965.

Největší tajemství však obestírá osud Einsteinovy dcery Lieserl, která se narodila už v roce 1902, tedy ještě před jeho sňatkem s Milevou. Lieserl chvíli zůstala s matkou a její rodinou v rodném Srbsku, avšak Mileva se brzy vrátila za Albertem do Švýcarska – bez dcery. Ta podle některých teorií zemřela po necelém roce života na spálu. Pravděpodobněji se však jeví teorie (podpořená i náznaky z korespondence budoucích manželů Einsteinových), že se "předmanželská" Lieserl dala k adopci a následně žila pod jiným jménem v jiné rodině. Einsteinova matka Pauline údajně nebyla ze synova vztahu se starší dívkou z Balkánu nijak nadšená a její vliv (společně s nezanedbatelnou stigmatizací nemanželských dětí) možná přispěl k tomu, že se novopečení rodiče rozhodli si malou dcerku neponechat. Za zmínku pak určitě stojí, že se až do 80. let o Lieserl vůbec nevědělo – tak dobře se její existenci podařilo skrýt!

Genetika není vše

Příklad Hanse Alberta Einsteina ukazuje, že je inteligence skutečně vysoce dědičná (koneckonců i druhý syn Eduard měl před vypuknutím zdravotních komplikací výborné kognitivní schopnosti), zároveň však má tendenci regresovat k průměru – tedy děti vysoce inteligentních rodičů budou pravděpodobně chytré, ale ne tak geniální jako jejich předci. Navíc se zdá, že minimálně dvěma ze třech Einsteinových dětí tyto vlohy ke štěstí beztak příliš nepomohly…

... a dost podobně je na tom i Filip Koenig, jeho údajný český prapravnuk ze seriálu EINSTEIN - Případy nesnesitelného genia. Jak možná víte, Albert Einstein žil několik let v Praze a vyrojily se spekulace, že tu může mít nějaké potomstvo. Právě s tímhle (pochopitelně nikdy nepotvrzeným) konceptem pak pracuje nový seriál televize Prima, v němž Vojtěch Kotek hraje problémové genia s Huntingtonovou chorobou, jenž se rád ohání svým příbuzenským vztahem se slavným fyzikem.

Zajímá vás víc? Stačí neminout premiéru nového krimi seriálu, která vás čeká exkluzivně on-line 4. října ve 20.00 na iPrima.cz

Text: MS

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama