19. března 2019 07:00

7 nejzajímavějších povolání zítřka

Hledáte práci? Možná byste se měli přeškolit na tahle povolání.

Přemýšlíte nad změnou kariéry, ale děsí vás nejrůznější vidiny příchodu robotické práce? Server SingularityHub vytvořil přehled povolání, která se začnou objevovat i po automatizaci práce – a budou trhákem v druhé polovině 21. století.

07) Pilot astronaut

Řada lidí se obává, že příchod samořídicích vozů připraví o práci miliony řidičů. Ruku v ruce s tím se však zdá, že znovupoužitelné rakety v duchu SpaceX (a jeho konkurentů Blue Origin a dalších) by mohly segment dopravy rozšířit o tisíce či desetitisíce nových míst ve vesmírném prostoru. Stejně tak, jako "pilot" před 70 lety znamenal povětšinou vojenskou profesi, zatímco dnes nejčastěji profesi civilní, by podobný nárůst mohl potkat i "piloty" kosmické. Není pravděpodobné, že se v takové práci bude člověk věnovat řízení kosmické lodi neustále – spíše bude dohlížet na činnost autopilota a případně řešit krizi technického či palubního rázu. Zdá se přitom, že poptávka v tomto směru bude jen strmě růst.

06) Projektant nulového domu

Stavařina má zlaté dno. Když nic jiného, lidé budou vždy potřebovat někde bydlet. Na stavaře budoucnosti přitom čeká celá řada pravděpodobných novinek. Jak ukázalo poslední desetiletí, čisté zateplování nemusí nutně vést k vyššímu komfortu – udržet uvnitř nízkoemisního domu pohodlné klima je o fous náročnější úkol, než jen připlácnout na stěnu polystyren. Jak bude růst efektivita solárních panelů i snahy o šetření, lze očekávat, že stavaři budou muset začít projektovat nejen s ohledem na materiály a nosnost, ale i optimální sebeudržitelné řešení z hlediska teplot, elektřiny i vnitřního mikroklimatu domu. Stejně jako dnes to bude práce napůl u počítače, napůl na stavbě. Rozdílem však bude, že krom fyzika bude stavař muset hrábnout i do znalostí ekologie a energetiky.

05) Augmentační chirurg

Ať už to bude pomocí robotických implantátů, genové terapie, nebo jiných typů technologie, s tím, jak bude medicína překonávat možnosti lidského těla, bude růst i odvětví aktivně se snažící naše schopnosti vylepšit. Společnosti jako Neuralink Elona Muska již aktivně chtějí vytvořit rozhraní pro budoucí implantáty – může jít o umělé končetiny, větší poptávka však bude zřejmě spíše u menších implantátů zlepšujících vnímání, mozkovou aktivitu či léčící traumata a fobie. To ale nutně neznamená, že čisté operování implantátů bude jedinou prací tohoto segmentu. Krom programování a návrhu technického řešení lze rovněž očekávat nárůst měkkých profesí konzultujících etiku a smysl vylepšení přímo se zákazníkem, popřípadě lobujících za, či proti tomuto odvětví medicíny.

04) Genetický doktor

Nebude však augmentací (augmentace – úprava kostní tkáně před implantací nebo v průběhu implantace), pokud předtím nebudou vyřešeny jiné zásadní medicínské problémy. Biochemie, nanotechnologie (často využívající ke svému operování DNA) a genové editory jako CRISPR však slibují v dohledné době samé zázraky – od léčení rakoviny přes vymýcení chřipky až po radikální prodloužení života bychom se mohli brzy dočkat unikátních pokroků. Medicína tak z kostí a svalů v praktické fázi postoupí o řády hlouběji do lidského těla. Genetický doktor, tedy někdo, kdo bude posuzovat a navrhovat genové terapie pacientů (samozřejmě s podporou automatizovaných procesů), tak bude stejně důležitý, jako byl ve 20. století tradiční chirurg. Nezpůsobí nová terapie příliš mnoho nežádoucích mutací? Bude nanorobot fungovat správně? Jak reagují tyhle proteiny spolu uvnitř tohoto pacienta? To vše a ještě mnohem více bude muset řešit nový typ medika!

03) Programátor umělé inteligence

Programátor zítřka bude sice zřejmě stále potřebovat brilantní znalost kódování, ale sám o sobě bude pravděpodobně programovat spíše méně nežli víc – nejrůznější templaty a samoprogramující umělé inteligence udělají jádro práce za něj. Lidské oko však bude zřejmě stále muset dopsat poslední fintičky a celou práci zkontrolovat. Největší břímě pak bude stát právě na těch, kteří budou vyvíjet strojové inteligence nejrůznějšího ražení – budou totiž muset rozumět i neuronovým sítím a dílem být zároveň psychology i neurovědci. Čím chytřejší umělou inteligenci budou programovat, tím větší budou mít odpovědnost nejen vůči jejím schopnostem, ale nakonec i vůči jí samotné.

02) Operátor bezpilotních vozidel

To, že samořídicí auta budou jezdit bez řidičů, neznamená nutně, že ubude i jejich servisu. Naopak k technickým opravám vozidel a výměně oleje přibude i nutnost udržovat operační systém po informační stránce, stejně jako schopnost vzdáleného kontaktu nebo přinejhorším manuální odvezení klienta. Různé vozy navíc mohou mít vícero typů motorů včetně elektrických. Totéž bude potřeba i z hlediska dronů – snad až na převážení klientů. Spolu s tím přibudou i analytické práce pro lidi hledající optimální dopravní cesty či aktualizující proměnlivou dopravní situaci.

01) Vynálezce-podnikatel

Od genetických editorů po samořízená létající vozidla není žádné budoucí odvětví jisté, pokud se nebude umět "prodat". Paleta možných experimentálních technologií je dnes obrovská a může změnit svět. Jde však o to vzít vynálezy z laboratoří a dostat je ven k lidem. A k tomu bude, stejně jako doposud, potřeba nejprve vymyslet nejrůznější užitečné aplikace, připravit uživatelské verze a poté celý onen paklík prodat. Bude to něco podobného, jako když Steve Jobs sestavil iPhone – od dotykového displeje po GPS existovaly všechny jeho technologie již dříve. Dokonce i leckoho napadlo to celé sestavit v podobném, ale ne zcela identickém duchu. Jenom Jobs ovšem svou ideu na smartphone nejenže dotáhl do konce, ale inspiroval jí i konkurenci. Nejde jenom o to být vynálezce, ale i podnikatel s dostatečným kapitálem financí, zdrojů a marketingu.

Bonus: Barman/barista

Jak uvnitř samořízených vozů, tak i v čekárnách genetické kliniky nebo na kosmodromu budou lidé vždy rádi trávit čas spolu se sklenkou nebo šálkem něčeho příjemného. Jistě, teoreticky podobné úkony zajistí roboti – nechat se obsluhovat lidmi, potažmo i pečovat o jiné, je však přirozenou lidskou touhou. Segment služeb tak dozná v budoucnu zřejmě obrovského nárůstu paradoxně vzdor automatizaci zbytku manuálních prací. Charismatický barman či barista si sice nevydělá horentní sumy, bude po něm ovšem ještě větší poptávka než doposud.

Text: Ladislav Loukota

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom