20 milionů předmětů má Národní muzeum, veřejnost 97% z nich neuvidí

I když Národní muzeum vystaví dvakrát tolik předmětů než dříve, pořád je to jen zlomek z toho, co vlastní.
Historická budova národního muzea
Historická budova národního muzea
che CC BY-SA 2.5

Nově vystavené předměty budou z nejatraktivnější z pohledu návštěvníků a milovníků muzejních expozic. Drtivá většina sbírkových předmětů je uložena v depozitářích - muzeum dva centrální dobudovalo a další má v plánu postavit v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Náprstkova muzea. V rozhovoru s ČTK to u příležitosti 200. výročí založení muzea, které připadá na 15. dubna, řekl jeho ředitel Michal Lukeš.

Národní muzeum: 20 000 000 exponátů

"NM má ve svých sbírkách asi 20 milionů předmětů, ne všechny slouží k vystavování, jsou zejména vědeckým pramenem," řekl ČTK Lukeš. Podle něho se opravená historická budova otevře do zkušebního provozu 28. října.

S nadsázkou říká, že muzeum má ve sbírkách exponáty "od mouchy až po slona" a mezitím knihy, hudební nástroje či archeologické nálezy. "Do historické budovy se nevrací žádné depozitáře, ale pouze exponáty do výstav. Před rekonstrukcí jsme vystavovali necelé 1,5 procenta našich sbírek, teď to budou asi tři procenta nejzajímavějších předmětů," řekl.

Připomíná, že NM není jen galerie. Je vědeckou institucí, své sbírky buduje akvizicemi, archeologickými nálezy, díky vědeckým expedicím. Shromažďuje i zdánlivě banální věci, vytváří herbáře rostlin a uchovává exempláře živočichů. To, co vzniká teď, poslouží budoucím badatelům, stejně jako dnes čerpají ze sbírek kontinuálně budovaných 200 let, upozorňuje ředitel. A cenné jsou celé časové řady metadat, popisů sbírek, způsobů jejich získávání či kontextu jejich vzniku.

K čemu je to množství dobré?

"Muzeum se snaží uchovat paměť doby, mělo by zdokumentovat celý rozsah doby včetně života lidí," vysvětluje. S dlouhou historií muzea se ale také zvyšují nároky na prostor. Zatímco laici se mohou domnívat, že s rozšířením digitalizace a jejím užíváním v muzejnictví a archivnictví nebudou potřeba dlouhé regály depozitářů, opak je pravdou. Některé předměty kulturního dědictví, ztracené třeba při válečných konfliktech, lze v případě, existuje-li jejich digitální model, znovu vytisknout na 3D tiskárně, čímž se samozřejmě nenahradí jejich historická hodnota. V případě přírodovědných sbírek ale samotné muzejní exponáty obsahují chemické informace, jež nelze jinak uchovat a předat dalším generacím.

Pyromorfit ze sbírek Národního muzea
Pyromorfit ze sbírek Národního muzea
I

NM proto své depozitární plochy rozšiřuje, v Litoměřících buduje depozitář hudebních nástrojů. "V duchu hesla sbírky mají být tam, kde jim je dobře a baráky na turistických trasách by měly být co nejvíce otevřené lidem," říká ředitel. Do depozitáře se přesunou nástroje dnes uložené v Českém muzeu hudby a v něm by v horizontu dvou let měla vzniknout další expozice věnovaná nikoli nástrojům, ale hudbě jako fenoménu, který provází člověka celým životem.

Jeden z centrálních depozitářů má NM v Horních Počernicích. "Máme tam ještě pozemek, na kterém bychom rádi vybudovali depozitář pro Náprstkovo muzeum, poslední z našich poboček, která zbývá rekonstruovat a je z poloviny zaplněna depozitáři," říká Lukeš. Depozitář je podmínka zahájení rekonstrukce, tu by Lukeš rád zahájil do tří let. Rozpočet určí až projekt, uvažuje ale o 800 milionech korun, které by měl poskytnout vládní program navazující na Program péče o národní kulturní poklad.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama