Jak lidé reagují na velké tragédie aneb Rodilo se po 11. září víc dětí?

Teroristický útok na newyorská dvojčata změnil 11. září 2001 novodobé dějiny i přístup k životu mnohých lidí. Jak se ukázalo, na takto nečekanou změnu lze reagovat velmi různě.
Je baby boom standardní reakcí na společenské tragédie?
Je baby boom standardní reakcí na společenské tragédie?
iStock

reklama

Předpovídání lidského chování je vždy ošemetná disciplína. Sociologové i psychologové se pochopitelně snaží určit, jak budou lidé reagovat na nečekanou událost – a obzvláště jedná-li se o tragédii, která změní život celé generaci, bylo by užitečné pochopit, co bude následovat. Takové myšlenky se objevily i krátce po útocích 11. září, jejichž bezprecedentnost však ukázala, že najít spolehlivou historickou analogii k teroristickému útoku takového rozsahu je v zásadě nemožné.

Šok 11. září a baby boom

I proto byl jednou z možných reakcí baby boom. Dvojice psychologů Catherine L. Cohan a Steve W. Cole ze zámořských univerzit na jaře roku 2002 psala, že očekává zvýšení porodnosti, větší počet uzavřených manželství, ale i rozvodů; a to minimálně v New Yorku, jehož se pád dvojčat samozřejmě dotkl nejvíce. Akademici vycházeli ze svých zkušeností s tím, jak partnerské dvojice reagovaly na běsnění hurikánu Hugo v Jižní Karolíně roku 1989, kdy v důsledku jediné události došlo k výraznému otočení trendů v manželství a plození dětí. Podle Cohan a Colea totiž život ohrožující situace motivují lidi k tomu, aby ve svých nejbližších vztazích přistoupili k výrazným akcím.

Nakonec se však ukázalo, že takto výrazně americké páry na šok z teroristických útoků nezareagovaly. V roce 2002 totiž nedošlo skoro k žádné změně oproti předcházejícímu roku, ve státě New York se dokonce počet narozených dětí o něco snížil. Déletrvající negativní události k růstu porodnosti nakonec vedou – nejvýrazněji je to vidět na poválečných letech, jež bývají spojena s velkým počtem narozených dětí. Jenže v případě krátkodobých (třeba právě jednodenních) tragédií je baby boom mnohem výjimečnější.

Rozmanité reakce

V zámoří se svého času hovořilo o nárustu porodů v souvislosti s půl dne dlouhým výpadkem elektřiny na severovýchodě amerického kontinentu v listopadu 1965. Informace z několika porodnic nasvědčovaly tomu, že devět měsíců po události se narodilo více dětí, ovšem pohled na statistiky ukázal, že se jedná jen o zkreslení vzniklé lidskou touhou po zajímavých příbězích; v takto postižených státech k žádnému signifikantnímu baby boomu totiž nedošlo.

Jak pregnantně shrnul profesor sociologie S. Philip Morgan z Dukeovy univerzity krátce po útocích: „Některé ženy určitě budou mít děti v souvislosti s 11. zářím. A jiné zase kvůli 11. září děti mít hned tak nebudou.“ Zdánlivě banální tvrzení trefně vystihuje, jak široká škála reakcí na podobnou tragédii může nastat. Někteří lidé si uvědomí pomíjivost života a rozhodnou se, že není nač čekat; jiní se naopak tímtéž fenoménem vyděsí a zásadní životní rozhodnutí raději odloží na dobu, kdy se z prvotního šoku oklepou a opět naberou důvěru.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama