Jak 11. září proměnilo mileniály? A co má společného s atentátem na Kennedyho nebo útokem na Pearl Harbor?

Teroristické útoky během 11. září zahájily zcela novou kapitolu dějin. A generace mileniálů jí byla zasažena výrazněji než kterákoli jiná...
Návštěva památníku událostí 11. září je pro mnoho Američanů zásadním úkolem
Návštěva památníku událostí 11. září je pro mnoho Američanů zásadním úkolem
iStock

reklama

Často se připomíná, že si většina lidí pamatuje, kde byla a co dělala během útoků 11. září. Podle průzkumu provedeného deset let po tragédii si tuto vzpomínku dovedlo vybavit až 97 procent Američanů starších osmi let; tedy i tehdejší malé děti. V rámci americké historie 20. století se hovoří pouze o dvou srovnatelně zásadních jednorázových událostech: atentátu na prezidenta Kennedyho v roce 1963 a japonském útoku na Pearl Harbor roku 1941. Jak tragédie pádu dvojčat ovlivnila celou generaci Y (tedy mileniálů), která vyrůstala v jejím stínu?

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Svět si připomíná 20 let od teroristických útoků v USA během 11. září

Generace 11. září

Výzkumníci z Michiganské univerzity provedli v roce 2016 výzkum, v němž srovnávali kolektivní paměť těch, kteří zažili útoky 11. září a na základě srovnání se vzpomínkami na vietnamskou válku vyvodili několik závěrů. Především zmiňovali koncept kritické periody, v češtině využívaný hlavně v souvislosti s vývojovými vadami v těhotenství či specifickými obdobími v dětství, během nichž je mozek citlivější k určitým podnětům – proto je třeba velmi obtížné naučit se řeč či sociální schopnosti, pokud si dítě neosvojilo základy těchto dovedností během předškolního věku.

Z hlediska definice generací je kritické období mezi 10. a 30. rokem věku. Tehdy je dospívající člověk nejnáchylnější k budování povědomí o svém sociálním prostředí. Mladší děti si ještě plně neuvědomují reálie, v nichž žijí, a dospělí starší 30 let už zase mívají dostatek zkušeností na to, aby na ně společenské změny nedolehly plnou silou. Teroristické útoky na Světové obchodní centrum jsou (minimálně v zámoří) událostí, jež definuje generaci mileniálů. Tak totiž bývají označováni lidé narození zhruba od začátku 80. let do poloviny 90. let – většina se jich tedy v roce 2001 nacházela ve zmíněném kritickém věku. Průzkum z roku 2009 potvrdil útoky 11. září jako nejvlivnější okamžik z hlediska utváření hodnot mladé generace a jejích očekávání ohledně budoucnosti.

Pochopení budoucnosti

Generace Z, jež na mileniály navazuje, už pád dvojčat zažila ve velmi útlém věku nebo dokonce zprostředkovaně, a tak na ně tragédie neměla tak silný emoční dopad. Nejde přitom jen o zážitek onoho osudného dne – následná americká válka proti terorismu proměnila spoustu zvyklostí po celém světě, a to zdaleka ne pouze v letecké dopravě. Téměř ze dne na den jsme se všichni ocitli v obklopení strachem, nejistotě ohledně budoucnosti celosvětové politiky a v nepřehledném boji s neviditelným nepřítelem.

Konflikty v Afghánistánu, Iráku, islamofobie, radikalizace na obou stranách politického spektra – s těmito všemi globálními změnami se musela generace mileniálů vyrovnávat. A jejich následníci, tedy generace Z, z těchto základů nadále vyrůstají – a tento vývoj bude také podstatné sledovat, neboť tato kohorta se nedávno stala globálně nejpočetnější generací. Podle všeho se navíc její definující událostí stane pandemie COVID-19…

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama