Pekelná brána zabije každého, kdo se k ní přiblíží. Její tajemství je však prosté

Ve starověku nebylo možné vysvětlit spoustu jevů, například smrtící nebezpečí na některých místech. Dnešní věda však pomalu bourá mýty – odkrývá totiž odpovědi na velmi tajemné otázky.
Amfiteátr v tureckém Denizli nevypadá zas tak nebezpečně. Jenže je.
Amfiteátr v tureckém Denizli nevypadá zas tak nebezpečně. Jenže je.
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Hádova brána. Brána smrti. Pekelná brána. Tolik názvů a žádný z nich není zrovna lichotivý. O jaké místo se jedná? Řeč je o jeskyni v západoturecké provincii Denizli, která je už od dob antiky prohlašována za vstup do pekla. A nejen to, legendy dokonce praví, že kdo se k bráně přiblížil, okamžitě zemřel. Nejedná se však o nějaký dávno zapomenutý výmysl, oblast je nebezpečná i dnes. Proč?

Smrtící plyny

Na prastarou legendu se nedávno podívali i vědci pod vedením Hardyho Pfanze a zjistili, že rozumné vysvětlení ani tentokrát není třeba hledat daleko: za nebezpečím totiž stojí únik plynu. Konkrétně oxidu uhličitého, který proudí z praskliny v zemi, jež se nachází pod jeskyní. Nejvyšší koncentrace oxidu uhličitého je pak během soumraku a úsvitu; v tu chvíli stačí i pouhá minuta, aby plyn člověku způsobil smrt. O menších zvířatech nemluvě, především těch, jež se pohybují nízko u země. Živým bytostem obecně dělá problém, když je ve vzduchu koncentrace oxidu uhličitého vyšší než 5 % – na některých místech kolem brány však vědci naměřili koncentraci až neuvěřitelných 91 %! Není tedy překvapením, že v takových podmínkách není možné přežít.

Atraktivní vstup do pekla

Antičtí literáti Strabo či Plinius starší kolem této jeskyně vybájili spoustu příběhů, nutno však uznat, že jejich poznatky nejsou smyšlené – opravdu zde muselo zemřít obrovské množství zvířat a nejspíš i lidí. Tehdy však nebylo možné jejich smrt vysvětlit jinak než působením nadpřirozených sil. Dech Háda, řeckého boha podsvětí, či jeho pekelného psa Kerbera, to byla uznávaná vysvětlení těchto jevů.

Zhruba 190 let před naším letopočtem vzniklo město Hierapolis a jeho součástí se stala tato brána, nazývaná též Plutonium podle římského boha podsvětí. Dalo by se říci, že už tenkrát se jednalo o turistickou atrakci, jelikož na ojedinělý úkaz se přijížděli dívat lidé zdaleka. Bizarní úkazy tak evidentně přitahovaly pozornost už před dvěma tisíciletími. A také se jedná o další zajímavý jev, jehož opředení legendami souviselo pouze s nedostatečnými vědeckými možnosti. Kolik dalších takových vyvrácených tajemství nás ještě čeká?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7