Měsíc je plný podivných staveb a hangárů – a někdo tam možná těží suroviny, tvrdí ufologové

Snímky pořízené misemi NASA včetně projektu Apollo mluví podle badatelů-ufologů jasně: na Měsíci je vojenská základna mimozemšťanů, možná i továrna na těžbu paliva pro reaktory.
Měsíc nemusí být tak pustý, jak vypadá
Měsíc nemusí být tak pustý, jak vypadá
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Od legendární mise Apollo 11 uplynulo půl století, ale první přistání člověka na povrchu Měsíce stále ukrývá mnoho nevyřešených tajemství. S čím se tam Neil Armstrong a Buzz Aldrin setkali? Proč už se NASA po Apollu 17 nechtěla na Měsíc vrátit? Jsou na Měsíci důkazy o přítomnosti mimozemšťanů? Podle některých odborníků jsou odpovědi na tyto otázky viditelné přímo na snímcích NASA.

Vojenská základna mimozemšťanů – nebo USA?

Záběry, které dosud nebyly zveřejněny, pořídili astronauti Apolla 16 a byly teprve nedávno objeveny v oficiálním archivu NASA. Gigantické, uměle vytvořené stavby, které zdokumentovali, zřejmě popírají jednoduché vědecké vysvětlení. Badatelé předpokládají, že stavby v Moři nepokojů (přivrácená strana Měsíce) připomínají pevnost s věží nebo s nějakým potrubím, které z ní vystupuje a vrhá pod sebe tmavý stín. Objekt má na šířku asi 1500 metrů. Mohla by to být obrovská zbraň, která brání celý komplex?

Základna mimozemšťanů v Moři nepokojů?
Autor: archiv Prima ZOOM Základna mimozemšťanů v Moři nepokojů?

Pokud je to, co badatelé říkají, pravda a jedná se o nějaké zřejmě vyzbrojené jaderné, zařízení, pak ti, kdo ho postavili, dokázali poblíž vybudovat něco, nad čím by mohly pozemské telekomunikační společnosti jen žasnout. V kráteru Asada ležícím na severním okraji nedalekého Moře hojnosti je totiž na snímcích zřetelně vidět satelitní talíř o více než kilometrovém průměru.

Projekt Horizon

Apollo 8 byla americká výprava, která porazila Rusy v tom, kdo se první dostane na oběžnou dráhu Měsíce. Mise startovala 21. prosince 1968 a přesně na Štědrý den se loď ocitla nad odvrácenou stranou Měsíce a nebylo možné s ní komunikovat. Právě na snímcích pořízených misí Apollo 8 někteří badatelé vidí zcela jasné kontury komplexu staveb připomínajících měsíční základnu nebo továrnu. Mohla by to být základna mimozemšťanů, anebo se jedná o tajnou základnu USA?

Taková základna se skutečně plánovala. Na počátku 60. let chystala americká armáda velký projekt pod názvem Project Horizon. Šlo o program výstavby obydlené vojenské základny na povrchu Měsíce. Hlavní myšlenkou bylo, že v případě, že by Sovětský svaz zahájil útok proti Spojeným státům a nastal by ten nejhorší možný scénář, kdy by Sověti zasáhli většinu amerických vojenských základen, mohly by USA útok opětovat raketami umístěnými na povrchu Měsíce. Ironií je, že zatímco Američané od stavby této základny ustoupili, někdo jiný odjinud podle ufologů právě tento plán zrealizoval.

Houstone, sleduje nás UFO

Fotografie jsou jedna věc, výpovědi astronautů z projektu Apollo druhá. „Viděl jsem tu záři, která se s odstupem pohybovala ke hvězdám. Byli jsme dost chytří, abychom neohlásili ´Houstone, sleduje nás nějaké světlo´. Technicky šlo o neidentifikovaný létající objekt,“ říká dnes Buzz Aldrin, který společně s Neilem Armstrongem přistál a vystoupil 20. července 1969 s Apollem 11 jako druhý člověk na povrch Měsíce. Astronaut přiznává, že jejich loď sledovalo relativně zblízka nějaké UFO.

Buzz Aldrin z mise Apollo 11 - druhý člověk na Měsíci
Autor: NASA/Wikimedia Commons Buzz Aldrin z mise Apollo 11 - druhý člověk na Měsíci

Jonesově vesmírném středisku v Houstonu se také vyrojila spousta fám o tom, co se stalo během prvního přistání na Měsíci. Když totiž byli Armstrong a Aldrin na jeho povrchu, na několik minut vypadla komunikace. Armstrong přepnul na lékařský kanál, takže mluvil přímo s vrchním lékařským důstojníkem a řekl: „Jsou tady. Stojí na druhé straně kráteru. Sledují nás.“

V roce 1994 při oslavách 25. výročí Apolla 11 v Bílém domě pronesl Neil Armstrong několik záhadných poznámek, které u lidí vyvolaly dojem, že jim vláda něco tají. Mluvil tehdy mimo jiné o „odhalování roušek halících pravdu“.

Kdo na Měsíci těží helium-3?

Pokud by podivné stavby na Měsíci patrné na snímcích pořízených z několika misí Apollo byly továrnou, nabízí se otázka nejen kdo, ale také co by mohl na Měsíci těžit. Vědci se domnívají, že nejžhavějším adeptem je helium-3, což je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, který jako palivo teoreticky může pohánět vysoce efektivní reaktory na jadernou fúzi.

Jeho přítomnost na Měsíci byla potvrzena během mise Apolla 17. Na Zemi se celkové množství helia-3 odhaduje na 15 tun (část přitom pochází z jaderných pokusů), zatímco na Měsíci ho někteří odborníci očekávají v množství nejméně pěti milionů tun. Ty se nacházejí v povrchové vrstvě zvané regolit.

Zájem o helium-3 ale zatím zůstává jen v teoretické rovině. Žádné fúzní elektrárny nejsou navrženy a jediným projektem, který jde směrem k získávání energie z vysokoteplotního plazmatu, je tokamak ITER. Ten by mohl dodat první energii v roce 2025.

(mih)

Reklama
Reklama