Proč je Země ve skutečnosti plochá? Existuje hned sedm vysvětlení, která baví i fascinují

Les neexistuje, gravitace taky ne. A Photoshop v celém tom velkém podfuku hraje hlavní roli!
Země jako placka
Země jako placka
istock.com

reklama

Jestli žijete v přesvědčení, že zanícená debata o tvaru naší planety probíhala naposledy ve středověku a už tehdy se při ní klepalo na čelo, tak vás teď ošklivě vyvedeme z omylu. I dnes, zhruba o 600 let později, se najdou lidé, kteří o Zemi přemýšlejí jako o placce. A není jich vůbec málo.

Jak je to vůbec možné ve světě, kde si prakticky kdokoli s přístupem na internet může objednat v e-shopu poměrně výkonný teleskop, nechat si ho přivézt až pod nos a pak se s ním klidně celé noci dívat na další kulaté planety okolo nás? Tady je sedm za vlasy přitažených vysvětlení, kterými příznivci teorie o ploché Zemi svá tvrzení podpírají:  

1. Když po ní jdete, přece cítíte, že je plochá

Ano, takhle jednoduché to je. Není důvod si poslechnout milion a jeden vědecký důkaz, když máte svůj vlastní mozek a smysly, na které se můžete spolehnout. Obrázky se dají falšovat, lidi vám můžou lhát, matematiku lze jednoduše zpochybnit. Beztak je to všechno součástí obřího spiknutí, ve kterém jedou nejen všichni vědci na planetě a světové vlády, ale také výzkumné organizace, jako je NASA. Kosmonauti, piloti letadel, meteorologové, geodeti, kteří při své práci zakřivení Země neustále započítávají, ti všichni se člověku snaží lživě namluvit, že kráčejí po obrovské kouli, když naprosto jasně cítí, že jde po placce.

Mapa ploché Země z roku 1893
Autor: Volné dílo / Orlando Ferguson Mapa ploché Země z roku 1893

Jde samozřejmě argumentovat tím, že je Země obrovská, a proto nemáme šanci její zakřivení při chůzi poznat. Pokud bychom si zjednodušili počty a považovali ji za dokonalou kouli o průměru 6 371 km, dělá to totiž asi 78 milimetrů na jeden kilometr. To si koneckonců můžete kdykoli spočítat i sami.

Při debatě se zaníceným „flatearthistou“ vám to ale asi nijak nepomůže. Velmi záhy po vás bude chtít důkaz, že je naše planeta skutečně takhle veliká a odkážete-li se na vědecké kapacity a dlouholetý výzkum, se zlou se potážete.

2. Je to celé spiknutí, nechtějí, abychom věděli pravdu!

Toto prohlášení má kořeny hodně hluboko. Pamatujete si z učebnic dějepisu, jak byli kdysi vědci přinášející důkazy o fungování vesmíru považováni za kacíře a nuceni své myšlenky pod hrozbou trestu veřejně odvolávat? Tak přesně to se prý děje těm, kdo jsou přesvědčení, že země je placka.

Navzdory faktu, že žádné náboženské knihy zmiňující kulatou Zemi neexistují, se nám prý NASA a další konspirátoři snaží zoufale natlačit do hlav svá náboženská přesvědčení o tvaru planety a neváhají falšovat snímky, platit herce, aby fingovali přistání na Měsíci, a podplácet piloty letadel, aby zatajovali fakta, případně je klamat přenastavenými GPSkami.

Východ Země, snímek pořízený 24. února 1968 astronautem Apolla 8, Williamem Andersem
Autor: NASA / Bill Anders Východ Země, snímek pořízený 24. února 1968 astronautem Apolla 8, Williamem Andersem

A kromě toho jde samozřejmě o peníze, protože předstírat existenci vesmírného programu a udržovat celý svět všemi možnými prostředky v dokonalé nevědomosti vyjde mnohem levněji než nějaký takový program skutečně mít, že.

3. Gravitace neexistuje

Pardon, sire Isaacu Newtone, ale tu příhodu s tím jablkem vám nespolkneme. Jste očividně součástí konspirace!

Sir Isaac Newton
Autor: Volné dílo / Godfrey Kneller Sir Isaac Newton

Objekty podle lidí věřících v plochou Zemi totiž nepadají dolů, protože nic takového jako gravitační síla není. Plackozemě naopak letí vesmírem směrem vzhůru a neustále zrychluje. Přesně o 9,8 metrů za sekundu na druhou. Pohání ji záhadná síla zvaná „temná energie“.

Zajímavé je, že se mezi příznivci této teorie objevují disputace, zda Einsteinova teorie relativity vůbec dovoluje, aby Země donekonečna zrychlovala, aniž by jednoho dne překročila rychlost světla. Einstein se svými teoriemi tedy kupodivu zůstal spojení s konspirací ušetřen.

4. Okolo obvodu Země je 46 metrů vysoká ledová zeď

Možná vás zajímá, jak tedy Země podle flatearthistů vypadá. Jejich obrázek ani trošku nepřipomíná Zeměplochu Terryho Pratchetta se spektakulárním krajopádem.

Je to celkem jednoduché: Uprostřed Země je Arktida a okolo zemského obvodu je Antarktida, zakončená obrovskou, souvislou, 46metrovou zdí ze sněhu a ledu.

Plochá Země obklopená Antarktidou
Autor: Volné dílo / Trekky0623 Plochá Země obklopená Antarktidou

Tu samozřejmě pečlivě střeží tisíce zaměstnanců NASA, aby se na ni nikdo nevyšplhal a nezjistil tak, že kouká do vesmíru z disku svištícího závratnou rychlostí. Úplná Noční hlídka ze Hry o trůny, ovšem kdyby si Jon Snow před výstupem na Zeď dal k večeři podezřele vypadající houbičky.

Co je zespodu zemského disku se neví, ale prý to nejsou ani sloni, ani želva. Mezi příznivci teorie ploché Země panuje přesvědčení, že je tam jakási skála. Škoda, velká A’Tuin by byla rozhodně zajímavější než nějaké kamení.

5. Co na to Slunce, Měsíc, hvězdy a další vesmírná tělesa?

Vy jako věříte, že Slunce je obrovská žhavá plynová koule a naše planeta kolem ní obíhá? Ale prosím vás. Středem vesmíru je přece Země. Slunce i Měsíc mají obvod okolo 51,5 kilometrů a jsou jen 5 500 kilometrů vysoko. Hvězdy jsou ještě menší, našli byste je ve výšce asi 6 000 kilometrů, a planety jsou buď součástí konspirace, anebo prostě neexistují – na tom ještě nepanuje náležitá shoda.

Jako důkaz, že je Země středem vesmíru, flatearthistům poslouží zcela běžné obrázky noční oblohy focené na dlouhou expozici, ze kterých my nezasvěcení pojídači konspirací zlé NASA vyčteme tak maximálně důkaz o zemské rotaci.  

Fotografie souhvězdí Casiopea, dlouhá expozice
Autor: CC BY-SA 4.0 / Szczepan Skibicki Fotografie souhvězdí Casiopea, dlouhá expozice

A kdyby vás zajímalo, co tedy způsobuje zatmění Slunce i Měsíce, když ne zemský stín, tak je to prý jakýsi tajemný „stínový objekt“, který ale není vidět, protože je příliš blízko u Slunce.

Zatmění Měsíce
Autor: CC BY-SA 4.0 / H. Raab Zatmění Měsíce

6. Horizont je vyrobený ve Photoshopu

Kromě toho, že NASA zcela běžně předkládá zfalšované fotografie Marsu, vesmíru, Měsíce a tak podobně, zaměstnává také hodně lidí, aby v grafických programech upravovali obrázky horizontu.

Samozřejmě piloti letadel v tom spiknutí jedou také, protože by si jednak všimli, že Země z výšky vypadá jinak, a hlavně by přece museli mířit s letadlem pořád dolů, aby mohli letět okolo kulaté planety – jinak by logicky vyletěli do vesmíru.

Satelity prý samozřejmě taky neexistují, ani jeden jediný z těch 3 600, které naši planetu obíhají. Všechny fotky jsou zfalšované a Mezinárodní vesmírná stanice ISS je vytvořená za pomoci filmových počítačových triků.

ISS
Autor: istock.com ISS

7. Na Zemi nemáme žádné lesy

Možná si řeknete, že to je nesmysl, protože jste v lese už několikrát prokazatelně byli. Nepopíráme, že tohle vysvětlení vyžaduje celkem slušnou dávku představivosti. Ale přesto vám teorii neexistujících lesů zkusíme přiblížit.

Společnost ploché Země s ní přišla v roce 2017. S její pomocí konečně „uspokojivě“ vysvětluje vznik hor, což do té doby bylo nemožné vzhledem k faktu, že se má Země řítit vesmírem vzhůru, takže o nějakém vzlínání hornin nemůže být řeč. Placka také nemůže mít zemské jádro a tektonické desky a tak dále. Zkrátka, pohoří byla pro flatearthisty donedávna opravdu stresující záležitostí.

Teď naštěstí už vědí, že žádné hory neexistují. A neexistuje ani les. To, co považujeme za hory, totiž ve skutečnosti byl les – jediný pravý obří prales, který jsme na planetě měli. Jakási blíže nespecifikovaná katastrofa ho smetla ze zemského povrchu a zůstaly po něm jen kmeny – a to je to, co dnes nazýváme horami.

Australská hora Mount Connor opravdu vypadá jako pařez obřího stromu
Autor: istock.com Australská hora Mount Connor opravdu vypadá jako pařez obřího stromu

Naše dnešní lesy nejsou tedy lesy v pravém slova smyslu – jde pouze o jakési podřadné křoví.  

Když vědecké argumenty nepomáhají, protože „vše je zmanipulované“

Procento populace, které je schopné smáznout staletí (a v případě lidí jako byl Aristoteles i tisíciletí) stará, vědecky podložená fakta, je alarmující. Největší procento najdeme v domovině Společnosti ploché Země, Spojených státech amerických. V Evropě už se ale s popíračí kulaté Země můžeme setkat také a průzkumy tvrdí, že třeba v Brazílii se k této myšlence přiklání už celých 7 procent tamní populace – což je neuvěřitelných 11 milionů lidí.

Bylo by jednoduché tyto jedince odmávnout s tím, že jsou prostě nevzdělaní, a proto se nechali „zblbnout“. Podle vědců, kteří se fenoménu konspiračních teorií věnují, to ale není zas tak jednoduché. Pravou příčinou je samozřejmě nedůvěra v autority. „Tito lidé nahlížejí na svět jakýmsi temným filtrem a s předpokladem, že veškeré instituce a autority na světě existují jen proto, aby lidi zneužívali,“ vysvětluje Asheley R. Landrumová z Texas Tech University, která se fenoménem konspiračních teorií dlouhodobě zabývá.

Problém je i v tom, jak fungují algoritmy na internetu. YouTube například po zhlédnutí jednoho konspiračního videa automaticky nabízí další a další, a podobně pracují i sociální sítě. Konspirátoři tak padají stále hlouběji a hlouběji „do králičí nory“.

Plochá Země
Autor: istock.com Plochá Země

Vědci se pomalu ale jistě začínají shodovat na tom, že bude bezpečnější flatearthisty neignorovat, ale raději jim neúnavně předkládat fakta. Což je ale nadlidský úkol vzhledem k tomu, že cokoliv, co si sami neprohlédnou a neosahají, může podle nich být zmanipulované. A to včetně základní matematiky.

Podle známého vědce Leeho McIntyra, který mezi příznivci teorie ploché Země strávil mnoho času, je nejúčinnější metodou brát to, co vám konspirátoři říkají, co nejvážněji. Mnoho z nich už se mu povedlo přesvědčit vytvořením modelu, na kterém jasně demonstroval, že jejich teorie v praxi bohužel pokulhávají jako mula s artrózou.

reklama

reklama