800 mrtvých a 60 slepých. Konspirační teorie kolem nového koronaviru zabíjela

Tisíce lidí měly zdravotní potíže a stovky jich zemřely, protože uvěřily fámě o zázračném léku na nemoc COVID-19.

Autoři studie publikované v odborném časopise American Journal of Tropical Medicine and Hygiene zaznamenali přes 2 000 různých dezinformací a konspiračních teorií souvisejících s nemocí COVID-19, jež se v 87 zemích světa šířily prostřednictvím sociálních sítí a nedůvěryhodných webů. Některé z nich, bohužel, vedly k poškození zdraví, v jednom případě dokonce způsobily přinejmenším 800 úmrtí.

Fámy, konspirace i stigma

Tým odborníků z několika různých institucí zachytil v období od 31. prosince 2019 do 5. dubna 2020 v on-line prostoru celkem 2 311 dezinformací a konspirací související s pandemií vyvolanou novým typem koronaviru, přičemž 89 procent z nich tvořily fámy. Většinou šlo o zprávy o zaručeně účinných lécích a postupech, jako například že pitím sava (bělidla) získáte imunitu, že spolehlivým lékem je kravský hnůj nebo že pomáhá konzumace velbloudí moči s limetkou.

Konspirační teorie se na dezinformacích podílely ze 7,8 procenta a týkaly se hlavně původu nového koronaviru SARS-CoV-2 a jeho záludných cílů. Mnohé z nich jste určitě zaregistrovali i vy – třeba to, že koronavirus vypustil Bill Gates, aby si tak zajistil budoucí zisky z prodeje vakcíny, nebo že koronavirus do íránských měst nechal dopravit americký prezident Donald Trump.

Třetí nejpočetnější skupina dezinformací (3,5 %) pak souvisela se stigmatizací lidí, kteří se nemocí COVID-19 nakazili nebo s ní přišli – byť i jen hypoteticky – do styku. Autoři studie popsali stigmatizaci jako „sociálně vykonstruovaný jev, jehož prostřednictvím byla osoba přímo nebo nepřímo svou nemocí, svými projevy, historií cestování a etickým původem označkována, což dále vedlo k negativnímu jednání a diskriminaci“.

Národnostní hledisko stigmatizace zejména lidí asijského původu souviselo v některých zemích s označováním koronaviru za „čínský virus“ nebo „virus z Wu-chanu“.

Jinde se zase stigmatizace podílela na větším šíření nemoci. Lidé se totiž často nechtěli nechat testovat z obavy před pozitivním výsledkem, další pak při návštěvě nemocnic tajili příznaky nemoci nebo nepřiznali, že se setkali s někým nakaženým.

800 obětí jedné jediné fámy

I když většina fám neměla žádné zdravotní následky, vyskytly se naneštěstí i výjimky. Třeba jedna jihokorejská církev uvěřila fámě, že sprchování celého povrchu těla slaným roztokem zabrání infekci. V důsledku toho pak při mších stříkala nedezinfikovanou slanou vodu přímo do úst věřících, z nichž se nejméně 100 nemocí nakazilo.

Ještě více devastující účinky měla fáma o tom, že konzumace vysoce koncentrovaného alkoholu může dezinfikovat tělo a zabít koronavirus. „Kvůli této dezinformaci zemřelo přibližně 800 lidí, zatímco 5 876 ​​pacientů bylo hospitalizováno a 60 z nich zcela osleplo po pití methanolu jakožto léku na koronavirus,“ uvedli autoři studie.

Podle nich mohou mít dezinformace a konspirační teorie šířené prostřednictvím sociálních sítí i v budoucnu devastující vliv na veřejné zdraví, zejména pokud je lidé budou upřednostňovat před vědecky ověřenými informacemi. Vlády jednotlivých zemí by tak měly tlačit na provozovatele sociálních sítí, aby přednostně šířili právě ověřené skutečnosti.

To ale zjevně nebude stačit. Stoprocentně fungující návod, jak běžnému uživateli internetu vysvětlit, že ne vše, co se na něm šíří, je pravda, totiž dosud nikdo neobjevil.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom