Hon na Hitlera: Nacisté budovali únikové trasy a základny mimo Německo, chystali je pro Hitlera

Mohl vůdce třetí říše přežít bitvu o Berlín, utéct ze svého bunkru a dožít spokojeně v Argentině nebo na Antarktidě?
Adolf Hitler spáchal sebevraždu v obleženém Berlíně. Nebo bylo všechno jinak?
Adolf Hitler spáchal sebevraždu v obleženém Berlíně. Nebo bylo všechno jinak?
archiv Prima ZOOM

reklama

Posledního dubna 1945 německý rozhlas oznámil, že Adolf Hitler, vůdce třetí říše, padl. Za tímto eufemistickým konstatováním se skrývala skutečnost, že jeden z největších zločinců 20. století spáchal spolu se svou novomanželkou Evou Braunovou sebevraždu. Jenže už 8. května 1945 ohlásil šéf americké FBI J. Edgar Hoover, že američtí armádní důstojníci v Německu nenašli Hitlerovo tělo a nemají žádný důvěryhodný zdroj, který by potvrdil, že je Hitler skutečně mrtev.

Oficiální a historiky nejčastěji přijímaná verze posledních dnů a hodin života Adolfa Hitlera a Evy Braunové vypadá zhruba takto. Po půlnoci 29. dubna si Hitler vzal svou dlouholetou tajnou přítelkyni Braunovou za manželku – a to také byla zřejmě na dlouho jediná pozitivní událost.

Eva Braunová (vlevo) byla vášnivou fotografkou a kameramankou

Eva Braunová čekala 14 let, aby se na jediný den stala paní Hitlerovou

Týž den se dozvěděl o popravě italského diktátora Benita Mussoliniho a jeho milenky a ne právě přívětivému zacházení s jejich ostatky. Ani poslední zprávy o možnostech vymanit Berlín z obklíčení Rudou armádou nebyly příznivé – německá 12. armáda generála Walthera Wencka, která měla Berlínu přijít na pomoc od západu, zůstala mimo hru vázaná tuhým odporem Rudé armády.

Následujícího dne Hitler nadiktoval závěť a odpoledne se zavřel s Evou Braunovou-Hitlerovou ve své pracovně. Tam si oba vzali cyankáli a Hitler se navíc střelil do hlavy. Jejich těla poté nejbližší spolupracovníci vynesli na zahradu říšského kancléřství, pod kterým se Hitlerův bunkr nacházel, vhodili je do mělké jámy, polili benzínem a zapálili. Bylo 30. dubna 1945 a sovětští vojáci sváděli tuhé boje s berlínskými obránci pouhých 500 metrů odsud. V tom okamžiku začala zdánlivě neprůstřelná verze o osudu Adolfa Hitlera žít vlastním životem.

V bitvě o Berlín měla Rudá armáda přes 80 000 padlých a pohřešovaných a čtvrt milionu raněných
Autor: Wikimedia Commons/Bundesarchiv Bild P054320 V bitvě o Berlín měla Rudá armáda přes 80 000 padlých a pohřešovaných a čtvrt milionu raněných

Mrtvý mezi živými?

Americká FBI zprávě o Hitlerově smrti nikdy nevěřila a ještě několik let po skončení války pracovala s předpokladem, že z Berlína unikl a je stále na živu. Zabývala se desítkami hlášení o jeho domnělém pohybu a dokonce sestavila několik portrétů, které měly pomoci s jeho identifikací.

V roce 1968, tedy 23 let po ohlášení Hitlerovy smrti v německém rozhlase, Sovětský svaz přiznal, že po celou tu dobu měl jeho ostatky. Rusové je spolu s ostatky Evy Braunové měli vyzvednout poblíž Hitlerova bunkru hned na začátku května 1945. Tvrdili, že při pitvě provedené v utajení se potvrdila shoda mezi čelistí a Hitlerovými zubařskými záznamy. A ve fragmentu lebky byl průstřel, což potvrdilo jako příčinu smrti sebevraždu. Proč ale Sověti objev obou těl nehlásili už v roce 1945? Stalin celou dobu tvrdil, že Hitler s Braunovou utekli a o existenci ohořelých ostatků se nedozvěděli ani Američané.

Hon na Hitlera - cesta na letiště Tempelhof
Autor: archiv Prima ZOOM Hon na Hitlera - cesta na letiště Tempelhof

Toto oznámení Rusků na dalších 40 let ukončilo spekulace o tom, jestli mohl Hitler válku přežít. Téma se ale znovu otevřelo v roce 2009, když jeden americký patolog provedl testy DNA z fragmentu lebky, který měli Rusové. Výsledky byly šokující – lebka patřila neznámé 40leté ženě. Tento objev vrhl pochybnosti na to, jestli něco z ostatků, které Rusové mají, vůbec patří Hitlerovi. Rusové následně odmítli komukoliv poskytnout k těmto ostatkům přístup.

Zpráva profesora středověkých dějin

O smrti Adolfa Hitlera pojednává zpráva britských zpravodajských služeb sepsaná majorem Hughem Trevor-Roperem, profesorem středověkých dějin, který za války dešifroval německé zprávy. Proč by ale nechal někdo profesora historie, který neměl žádnou zkušenost s detektivní prací a s výslechy, sepsat konečnou zprávu o smrti zločince? Bez těla ovšem bylo celé vyšetřování velmi obtížné – v podstatě jediným zdrojem informací tak byly výslechy lidí z Hitlerova okolí.

Adolf Hitler
Autor: Bundesarchiv Adolf Hitler

Trevor-Roperova hlášení vycházela z výpovědí, které získali sovětští vyšetřovatelé – z výpovědí, které později svědci sami odvolali. Němečtí vysoce postavení vězni, kteří v bunkru pracovali, sovětským vyšetřovatelům zřejmě lhali. Přinejmenším nikdo z nich neviděl Hitlera a Braunovou odcházet do soukromé části bunkru ani neviděl jejich mrtvá těla. Viděli jen, jak jsou ven vynášena dvě těla, ale komu patřila, není jisté.

Ale pokud mají zastánci konspiračních teorií pravdu, podařilo se Adolfu Hitlerovi a Evě Braunové z bunkru uniknout – mimo jiné i proto, že je v posledních válečných dnech měli nahradit dvojníci. To oni byli nakonec zavražděni a jejich těl se Němci zbavili. Podle této teorie bychom měli uvěřit, že tuto odvážnou záměnu vymyslel Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann, který sám 2. května 1945 v den dobytí Berlína záhadně zmizel. Chtěl, aby jeho milovaný vůdce žil i po válce. A jak to nejlépe udělat? Jednoduše tak, že Hitlera a Braunovou nechá zemřít způsobem, který už nikdo nikdy zpochybní.

Jak utéct z obleženého Berlína?

Prominentní nacisté těsně před koncem války z Berlína utíkali a Adolf Hitler kupodivu mohl být mezi nimi. Sovětská armáda začala dělostřelecké ostřelování Berlína 20. dubna 1945 symbolicky v den Hitlerových narozenin a o den později začaly boje na předměstích.

Komplex budov letiště Tempelhof v centru Berlína
Autor: istockphoto.com/taranchic Komplex budov letiště Tempelhof v centru Berlína

Podle americké FBI ale týž den z obleženého města odletělo ještě deset letadel, některá naložená diktátorovými osobními věcmi. Aby se dostal na svobodu, stačilo Hitlerovi ujít čtyři kilometry podzemní dráhou do dnešní stanice Platz der Luftbrücke, odkud vedl tajný tunel na nedaleké letiště Tempelhof. To Sověti obsadili až 28. dubna 1945.

V roce 2014 bylo nařízením zpřístupněno přes 700 stran tajných dokumentů FBI, ze kterých vyplývá, že americká vláda pátrala po místě pobytu Adolfa Hitlera ještě mnoho let po jeho údajné smrti. Konspirační teorie zpochybňující sebevraždu diktátora a jeho novomanželky Evy Braunové ze 30. dubna 1945 tak dostaly nový rozměr.

Útěk letadlem

Němci se snažili udržet letecký provoz z a do Berlína co nejdéle a jako provizorní přistávací dráhu využívali i hlavní třídu Pod lipami (Unter den Linden) a dráhu v parku Tiergarten. Ještě 28. dubna 1945 Hitlerova oblíbená zkušební pilotka Hanna Reitschová odvezla malým letadlem Arado Ar 96 z obleženého Berlína nového velitele Luftwaffe generála Roberta von Greima. Nic nebránilo tomu, aby se Hitler z Berlína nepozorovaně dostal na svobodu.

Bylo Arado Ar 96 posledním letadlem, které na konci dubna 1945 opustilo obležený Berlín?
Autor: Wikimedia Commons/volné dílo Bylo Arado Ar 96 posledním letadlem, které na konci dubna 1945 opustilo obležený Berlín?

Kontradmirál Karl-Jesko von Puttkamer, který byl Hitlerovým námořním pobočníkem, později vypověděl: „Opustili jsme Berlín brzy ráno 21. dubna. Já jsem odletěl z letiště Berlín-Staaken, ostatní z Tempelhofu. Bylo to asi osm nebo deset letadel.“ Jde o přepis výslechu zaznamenaného v databázi NIAD (Nazi Interrogation Archiv Datenbank) umožňující hledání ve stovce hodin výpovědí osob z Hitlerova okolí, které vyslechl Michael Musmanno, soudce Norimberského tribunálu.

Z dostupných letových záznamů startů z letiště Tempelhof vyplývá, že hned v prvním letadle, které 21. dubna 1945 startovalo, byly Hitlerovy osobní věci. Proč by ale Hitler nechal naložit své věci do letadla, pokud by v něm nebyl nebo pokud by neplánoval, že v něm odletí?

Klíčem je Tempelhof

Letiště Tempelhof leželo uvnitř obranné protitankové linie, kterou nechal Hitler zbudovat kolem celého Berlína. Přestože berlínská posádka čítala necelých 85 000 mužů a částečně ji tvořili příslušníci Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend) a lidové domobrany (Volksturm), Sověti se letiště zmocnili teprve 28. dubna. Čtyři dny nato 2. května 1945 se nacisté v Berlíně vzdali.

Mohl se Hitler na Tempelhof dostat ze svého bunkru? Kupodivu tak složité to zase nebylo. Možnou trasu útěku podrobně prozkoumal investigativní tým v čele s Robertem Baerem, který pracoval 21 let pro CIA. Odborník na pátrání po zmizelých nebo uprchlých zločincích dal dohromady skupinu mezinárodních vyšetřovatelů, lovců nacistů, forenzních vědců, investigativních žurnalistů a armádních lovců lidí a své závěry představil v dokumentární sérii Hon na Hitlera, jehož novou řadu můžete vidět na Prima ZOOM každý pátek po 22.00.

Hon na Hitlera III (1) - upoutávka
Hon na Hitlera III (1) - upoutávka

Nejkratší cesta z prostoru říšského kancléřství k letišti vedla tunelem metra. Pokud by se mohl Adolf Hitler dostat 21. dubna do jednoho z letadel startujících z Tempelhofu, mohl být v okamžiku dobytí Berlína dávno pryč.

Celý text stejně jako množství dalších témat najdete v aktuálním vydání časopisu Prima ZOOM.

Nové číslo časopisu Prima ZOOM - léto 2020

Nové číslo časopisu Prima ZOOM na stáncích – super čtení na léto

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama