Dutozemě: Nový film s Kongem a Godzillou oživil konspirační teorii, která souvisí s peklem

Filmový hit Godzilla vs. Kong představuje jednu fantaskní myšlenku, která se v historii skutečně objevila. Koncept Dutozemě si postupem času našel mnoho příznivců.
Kong na návštěvě v Dutozemi
Kong na návštěvě v Dutozemi
Warner Bros.

reklama

Filmová novinka Godzilla vs. Kong představuje nenáročnou zábavu pro fanoušky akčních fantasy dobrodružství, kteří si nelámou hlavu s překombinovaným dějem. Přesto i takto přímočará zábava nabízí určité podněty k zamyšlení – a to především koncept tzv. Dutozemě (Hollow Earth), který je mezi konspiračními teoretiky znám už dlouhou dobu. Filmaři Dutozemi představili už v předchozím díle této série, tedy ve filmu Godzilla II Král monster z roku 2019. Diváci si ji však naplno užili až v novince Godzilla vs. Kong. O co tedy jde?

Podzemní filmový domov

Dle logiky filmového světa, v němž se vyskytují Godzilla a Kong, se Dutozemě nachází hluboko pod povrchem Země, pravděpodobně nedaleko zemského jádra. Jedná se o pravěký ekosystém, který připomíná třeba pozemské druhohory; kvůli zvýšené radiaci však tamější zvířecí obyvatelé dorůstají obřích rozměrů jako právě Kong či Godzilla. Jedná se tedy o původní domov těchto Titánů, z nichž někteří se následně dostali až na zemský povrch (a tedy k lidstvu).

Takhle vypadá život pod povrchem planety ve filmu Godzilla vs. Kong.
Autor: Warner Bros. Takhle vypadá život pod povrchem planety ve filmu Godzilla vs. Kong.

Detaily filmové Dutozemě nejsou příliš rozpitvávány – v hollywoodském blockbusteru o střetnutí dvou obrovitých Titánů na nich koneckonců ani moc nezáleží. Není tedy vysvětleno, odkud se bere zdánlivý sluneční svit, který by však hluboko pod povrchem Země rozhodně neměl být viditelný. Jedná se o záři zemského jádra, či jde o bioluminiscenci, tedy schopnost živých organismů přeměnit energii ve světlo? Otázky budí i gravitační rozdíly mezi planetárním povrchem a Dutozemí a spousta dalších nesrovnalostí.

Konspirační historie

Jakkoli je tedy v aktuálním filmu vysvětlení Dutozemě a jejích specifik vcelku nedostatečné, v minulosti se o komplexnější pohledy snažili o poznání důslednější myslitelné nežli hollywoodští scenáristé. Nejčastěji bývá v této souvislosti zmiňováno jméno astronoma Edmunda Halleyho, po němž je pojmenována i slavná Halleyova kometa. Halleyho domněnka, že by naše planeta za určitých okolností mohla být dutá, a obsahovat tak neprozkoumaný podpovrchový prostor, se datuje do konce 17. století. Trvalo však pouze několik dekád, než byla teorie vědecky vyvrácena.

Koncept se však už dlouho předtím vyskytoval ve folklóru a mytologii, nejčastěji jako místo, odkud lidé přicházejí na svět (či naopak kam jdou po smrti). S tím souvisejí i domněnky, že se pod povrchem planety nachází peklo či jiné podobné zásvětí, do něhož lze vstoupit; snad nejznáměji tuto myšlenku rozvíjel renesanční básník Dante ve své Božské komedii. V 19. století představil vědečtější pojetí Dutozemě Jules Verne v díle Cesta do středu Země, z něhož si film Godzilla vs. Kong vypůjčil představu prehistorických tvorů, kteří tam žijí.

Je zcela v pořádku, že autoři fikčních děl využívají atraktivní myšlenky pro svou tvorbu, ovšem pokud se podobné nesmysly začnou brát příliš vážně, přicházejí problémy. Postupem let se podařilo nasbírat důkazy proti existenci Dutozemě, a to na základě sledování seismických vln či pokusů s gravitací. Přesto se o myšlenku duté planety a jejích možných vrstev zajímali mimo jiné nacisté nebo duchovní guru a americký lékař Cyrus Teed, který na této teorii dokonce vystavěl celou sektu. Pro pobavení je představa Dutozemě působivá, mezi seriózní vědecké teorie ovšem rozhodně nepatří.

reklama

reklama