Nezničitelné Chinooky mají sloužit až do roku 2040, vojáci se jich nechtějí vzdát – na Prima ZOOM

Když potřebujete rychle naložit a vyložit náklad pod palbou, pošlete tam CH-47 Chinook.
Američtí vojáci čekají na přistávající CH-47 Chinook
Američtí vojáci čekají na přistávající CH-47 Chinook
Wikimedia Commons/Defense.gov News Photos archive
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Poprvé vzlétl v roce 1961, ale armáda USA s ním počítá do roku 2040 a možná i déle. Nesmrtelný víceúčelový vrtulník CH-47 Chinook vojáci posílají tehdy, když potřebují výkonný i nákladní stroj v jednom. Díky tandemovému uložení rotorů patří mezi naprosto výjimečné stroje na zemi. Co všechno Chinook dokáže, uvidíte v dokumentu Vzdušní válečníci na Prima ZOOM.

Vzdušní válečníci III (1) - upoutávka
Vzdušní válečníci III (1) - upoutávka

Chinook má dva 18metrové rotory, které jsou si naprosto rovnocenné. Pomocí obou dvou lze vrtulníkem manipulovat mnoha různými způsoby. Spojením dvou turbo-hřídelových motorů vznikne letoun, který pojme téměř 13 tun nákladu. Každý z těchto dvou velkých motorů má přes 5000 koní. Jsou to vůbec nejvýkonnější vrtulníkové motory v rámci americké armády.

Ostrá afghánská hranice

Pokud jde o výšku, je výkon zásadní – čím výš letíte, tím je vzduch řidší a vrtulník musí být hodně výkonný, aby se udržel ve vzduchu. Tento stroj si s řídkým vzduchem poradí líp než ostatní helikoptéry. Plně ložený Chinook se snadno vyšplhá do výšky 2400 metrů, což mnohokrát předvedl v Afghánistánu. Jenže tady musí i nad tři tisíce. V provincii Paktíka se Chinooky dostávaly na své meze a možná i za ně. Pro americké vojáky byla afghánská Paktíka obzvláště drsná.

Vrtulníky CH-47 Chinook v afghánské provincii Zábul
Vrtulníky CH-47 Chinook v afghánské provincii Zábul
ISAF Headquarters Public Affairs Office

Provincie Paktíka leží podél 2500 kilometrů dlouhé Durandovy linie vymezující afghánsko-pákistánskou hranici, jednu z nejnebezpečnějších hranic na světě. Pokud chtěli Američané Talibánu zabránit, aby toto území obsadil, museli hlídkovat po celé její délce. Vojáci pravidelně vyráželi do hor, kde chytali cizí bojovníky a hledali jejich zbraně a munici ještě předtím, než se sem dostanou a ozbrojí místní Talibánce. Ve snaze ovládnout oblast trávili vojáci v horách celé týdny. Když potřebovali další zásoby, zvládl to jediný stroj: CH-47 Chinook.

Vše začalo v Koreji

Dokud Chinook neexistoval, byla přeprava nákladu na frontu náročná. To bylo nejlépe patrné ve válce v Koreji. V roce 1953 drželi severokorejští komunisté s pomocí Číňanů vojska OSN pod vedením Američanů v patové situaci. Po většinu konfliktu se fronta nehnula.

Obě strany zápolily s nelehkým zásobováním vojáků na frontě. Infrastruktura byla mizerná, silniční síť prakticky neexistovala, ani žádná železnice. Přeprava těžké vojenské techniky a zásob přímo na bojiště si tak žádala nový efektivní druh dopravy.

Američtí velitelé se předháněli s nápady, když jim došlo, že mají něco, co Severokorejci ne – vrtulníky. Ty se osvědčily jako schopné vojenské stroje už na konci druhé světové války. Stále však byly dost nevyspělé. Skutečně schopný dopravní vrtulník se objevil až s válkou v Koreji. Bell H-13 a Sikorsky H-19 v drsném korejském prostředí zazářily. Přeprava vojáků, zásob, evakuace raněných a dokonce i průzkum. Možností využití nové techniky se zdálo být nepřeberně.

Největší slabinou helikoptér z 50. let 20. století byly motory. Většina vojenských vrtulníků první generace používala v podstatě zbylé pístové motory z druhé světové války. Konstruktéři proto experimentovali s novou technologií, nazvanou proudový motor.

Proudové motory dokázaly vyvinout mnohem vyšší výkon než jejich předchůdci, jejich provoz byl ekonomičtější a byly méně rozměrné. Proto byly pro přepravu nákladů vhodnější.

Nákladová rampa nade vše

Rok 1961, Filadelfie. Armáda předvádí své nejnovější řešení „vzdušné mobility“: CH-47 Chinook. Je opravdu obrovský. Na délku má skoro 16 metrů a váží přes 10,5 tuny. Přitom ve vzduchu tančí jako by nic. A zezadu má nakládací rampu, což je obrovská výhoda. Je tak možné naložit personál, zásilky, náklad nebo třeba vozidlo Humvee mnohem rychleji, než do vrtulníku Black Hawk nastoupí posádka.

Další zajímavou vlastností Chinooku je to, že je zčásti obojživelný, takže během zvláštních operací může zadní část ponořit do vody, kde spustí rampu. Díky tomu může zásahový tým naložit i s jeho člunem rovnou z vody a hned z hladiny odletět.

Nákladový prostor Chinooku má velikost 21 m2, což je víc, než má jakýkoli jiný současný vrtulník v držení americké armády. Kabina měří na délku přes 9 metrů a když potřebujete větší prostor, je možné rampu vyrovnat a naložit tak více nákladu.

Bitevní Chinook

Skutečný křest ohněm prodělal Chinook ve Vietnamu, kde byl ale kvůli své velikosti snadným terčem. Ve stísněných podmínkách se s ním navíc i celkem těžko manipulovalo, a tak se dal snadno zasáhnout nepřátelskými reaktivními granáty nebo děly.

Na Chinooku byl jen jeden střelec – to jej před nepřátelskou palbou nemohlo ochránit. Celkem nepřítel zneškodnil 62 Chinooků. Odpovědí armády bylo Chinook vyzbrojit.

Vznikl tak model ACH-47 Chinook. V jeho výzbroji je pět těžkých kulometů M2 Browning, dvě 20mm děla, na přídi 38 raket a k tomu granátomet.

Co zvládne CH-47 Chinook

Maximální rychlost: 315 km/h

Cestovní rychlost: 220 km/h

Dolet: 741 km

Přeletový dolet: 2252km

Dostup: 5640 m

Stoupavost: 10,1 m/s

 

Co všechno Chinook dokáže, uvidíte v dokumentu Vzdušní válečníci na Prima ZOOM.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama