9. října 2017 06:00

Výročí 9. října 1000 – Vikingové objevili Ameriku

To, že pro Evropany objevil Ameriku Viking, už dávno není žádným tajemstvím.

Nebyl to Kryštof Kolumbus, ale Viking Leif Erikson, který se před 1017 lety stal prvním Evropanem, který objevil a kolonizoval Severní Ameriku.

Datum tak trochu na vodě

Ve škole jsem se učili, že Ameriku pro Evropu objevil v roce 1492 janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus. Bez zpochybnění významu jeho objevu a ekonomického přínosu, si musíme přiznat, že první opravdu nebyl. Tím prvním Evropanem byl podle všeho skvělý vikingský mořeplavec Leif Erikson, syn Erika Rudého. Leif se narodil v roce 970 na Islandu a zemřel pravděpodobně v roce 1020 v Grónsku. Mořeplavectví a dobrodružství měli oba tito muži nejspíš v rodině. Erik Rudý totiž dokázal kolonizovat Grónsko i Island.

Ve Vikingských ságách se praví, že Leif koupil někdy kolem roku 1000 loď od Bjarni Herjolfssona a s posádkou svých přátel bojovníků a hrdinů vyplul směrem na západ s cílem objevit zemi, kterou Bjarni kdysi při svých plavbách spatřil. Přesné datum, kdy Leif Erikson doplul k americkým břehům je předmětem stálých debat. Vikingské ságy jsou spíše stručné a navíc byly sepsány až o 200 let později na začátku 13. století. Nejčastěji se však mluví o začátku října roku 1000 nebo 1001.

Leif Erikson během své plavby objevil a prozkoumal pobřeží tzv. Heluland, „Země plochých kamenů“, kterou bychom dnes mohli ztotožnit s dnešním Baffinovým ostrovem. Prozkoumal také Markland neboli zemi hlubokých lesů, která odpovídá dnešnímu Labradorskému poloostrovu. Na rozdíl od svých „následovníků“, držel se Leif Erikson u pobřeží a vnitrozemí objevených míst nejspíš neprozkoumával. Na pevnině doplňoval vodu a zásoby a setkával se s Indiány a Inuity, které ale už znal z Grónska.

Vikingové stavěli své lodě jako velmi odolné a dobře ovladatelné veslice, které měly klinkrové trupy. Klinkrový trup je zhotoven z překládaných planěk spojených železnými nýty. Vikingským lodím se také říká knaary. Byly až 15 metrů dlouhé a uvezly až 20 tun nákladu. Maximální rychlost, kterou dokázaly tyto lodě plout, se pohybovala kolem 13 uzlů. Za hodinu tak mohly urazit kolem 24 km. Celá plavba z Evropy přes Grónsko k břehům Newfoundlandu mohla trvat asi 250 dní.

Vinland – země vína nebo pastvina?

Zemi, již Leif Erikson s posádkou objevil a kde založil osadu, v níž i přezimoval, nazval Vinland. Etymologický výklad slova může vést ke dvou významům. Ve staré norštině se slovo „vin“ používalo pro „víno“ a „hrozny“ a název „Vinland“ bychom tak mohli přeložit jako „země vína“ nebo „země hroznů“. S tímto výkladem se setkáváme např. již v kronice Adama Brémského, který tvořil v druhé polovině 11. století. Druhý význam slova „vin“ předpokládá skutečnost, že jej Vikingové používali pro pojmenování pastviny.

Ať už to bylo jakkoliv, tak v roce 1960 proběhl archeologický výzkum v místě, jež dnes nazýváme Newfoundland, resp. L'Anse aux Meadows. Během archeologických výzkumů byly objeveny nezvratné důkazy o vikingském osídlení. Zda se však opravdu jednalo o legendární „Vinland“, je stále předmětem vášnivých diskusí. Výzkumy pochopitelně proběhly na celé řadě dalších míst a poukazují na možnost, že legendární země Vinland může ležet např. na území dnešního Nového Skotska nebo třeba na Rhode Island či Cape Cod.

Leif Erikson – šiřitel křesťanství?

Známe i jiné vikingské ságy. Ty pak vykreslují Leifa Eriksona jako muže, který v Grónsku šířil křesťanství. Nejspíš za těmito příběhy stojí osobnost jeho matky. Za Leifova života opravdu v Grónsku vznikl historicky první křesťanský kostel.

Ať již to bylo jakkoliv, je jisté, že Kryštof Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který přeplul oceán a objevil Ameriku. Co mu ale nemůžeme upřít, jsou zcela zásadní zásluhy na rozvoji obchodu a dovozu zboží do Evropy. Vikingové nic takového neudělali.

Historikové dokonce spekulují o tom, že ani Vikingové nemuseli být nutně první. Loděmi, které by při využití mořských proudů byly schopné tak dlouhé plavby, měli dlouho před Vikingy nejen Polynésané a Číňané, ale nejspíš i Řekové. Zatím ale existují jen chabé důkazy, legendy, domněnky a náznaky o jejich úspěchu.

Text: David Hainall

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom