Výročí 6. 3. 1869 – narodila se Mendělejevova periodická tabulka prvků

Před 149 lety Dmitrij Ivanovič Mendělejev představil ruské chemické společnosti periodickou tabulku prvků.
Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina
Portrét D. I. Mendělejeva od I. J. Repina
Volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Geniální objev Dmitrije Ivanoviče – tabulka

Z různých stupňů škol si ji pamatujeme nejspíš všichni. Nechápavé pohledy žáků základní školy na tabulku se spoustou písmen a čísel doprovázenou výkladem pedagoga, který pěl chválu nad přece jasnou věcí, kterou se musí všichni naučit, byly často korunované úplným nepochopením. Na gymnáziu už to bylo něco lepší. Ale upřímně, kdo z nás opravdu pochopil, jak ta zatracená Mendělejevova periodická tabulka prvků funguje a proč jsou ty prvky uvedené právě na tom či onom místě?

Tvůrce Mendělejevovy tabulky 1
Tvůrce Mendělejevovy tabulky 1
Volné dílo

Dnes je tomu 149 let, kdy Dmitrij Ivanovič Mendělejev formuloval periodický zákon a představil ruské chemické společnosti svou první verzi periodické tabulky. O rok později svou tabulku ještě doplnil o nové prvky a v roce 1870 publikoval práci s názvem „Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených“. Mendělejev při formulaci periodického zákona vyšel z předpokladu pravidelně se opakujících vlastností prvků. Základní tezi zákona můžeme formulovat jako: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností.“ Jinými slovy můžeme říci, že se u prvků opakují určité vlastnosti a prvky se stejnými vlastnostmi mají stejný počet tzv. valenčních elektronů. Jejich chemické a fyzikální vlastnosti pak závisejí na atomových hmotnostech.

Atomové a protonové číslo

Pravdivost periodického zákona potvrdil Henry Moseley, když na zkoumání vlastností známých prvků aplikoval rentgenové záření a objevil tzv. protonové číslo. Výsledky jeho výzkumu mu umožnily zpřesnit formulaci periodického zákona: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomového čísla.“ Pojem atomové číslo dnes nahrazujeme tzv. protonovým číslem.

V následujících letech probíhalo zkoumání vlastností chemických prvků pomocí rentgenového spektra a kvantové mechaniky. Všechny výzkumy potvrdily a postupně zpřesňovaly Mendělejevův periodických zákon.

Celosvětové uznání s výjimkou Nobelovy ceny

Dmitrij Ivanovič Mendělejev publikoval více než 400 odborných prací zaměřených na chemii, fyziku a metrologii. Zabýval se mimo jiné např. původem ropy a její průmyslovým využitím. Krátce svůj zájem soustředil i na výpočty týkající se provozu historicky prvního moderního ledoborce Jermak, jenž byl na vodu spuštěn v roce 1898. Napsal také skvělou učebnici chemie s názvem „Základy chemie“.

I když v roce 1880 proběhlo hlasování, nejspíš se z politických důvodů nikdy nestal členem Ruské akademie věd. Navzdory tomu působil jako čestný člen Imperátorské moskevské univerzity. Stejně tak jej najdeme na seznamech členů Akademie umění a další devadesátky zahraničních akademií věd. Výčet mezinárodních ocenění pochopitelně není kompletní. V roce 1892 se stal členem Royal Society a bylo mu uděleno hned několik medailí a mezinárodních ocenění. Od roku 1889 byl členem American Academy of Arts and Sciences.

V roce 1906 byl nominován dokonce i na Nobelovu cenu. Tohoto nejvyššího vědeckého ocenění se mu však nikdy nedostalo. Již začátkem minulého století se vědělo, že k udělení tohoto prestižního ocenění chyběl jediný hlas. Pozdější odtajnění záznamů hlasování odhalilo, že se jednalo o hlas jeho odvěkého rivala, švédského fyzika a chemika Svanteho Augusta Arrheniuse, jenž sám byl nositelem Nobelovy ceny za elektrolytickou teorii disociace. S Dmitrijem Ivanovičem se zkrátka neměli příliš v lásce.

Sovětská věda

V SSSR bylo jméno Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva zneužíváno k propagování úspěchů sovětské vědy. Na jeho počest byl pojmenován Ruský chemicko-technologický institut v Moskvě nebo třeba tatarské město Mendělejevsk. Ruská akademie věd uděluje v současnosti úspěšným vědcům tzv. Mendělejevovu zlatou medaili.  

Kdybychom chtěli pátrat po dalších památkách a připomenutích slavného génia, musíme se vypravit na Měsíc, kde najdeme impaktní kráter nesoucí jeho jméno. Mineralogové evidují minerál mendelevit a v periodické tabulce najdeme 101. prvek mendelevium. A to rozhodně není všechno. Jeho jméno nese třeba i stratovulkán, podmořský hřbet nebo planetka.

Přes všechny úspěchy a slávu zůstal Mendělejev skromným a pokorným člověkem. Dokazuje to jeho výrok: „Bez usilovné pracovitosti není ani talentů ani géniů.“

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama