Výročí 6. 10. 1459 – narodil jsem Martin Behain, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbu … z dob před Kolumbem

Před 559 lety se narodil Martin Behain, mořeplavec který zásadním způsobem ovlivnil pohled na svět
Globus
Globus
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vzdělanec s dobrým rodinným zázemím

Martin Behain se narodil před 559 lety 10. října roku 1459. Historické prameny se sice shodují v datu jeho narození, ale rozchází se v udávaném místě, kde Martin Behain spatřil světlo světa. Jedny zdroje jej popisují jako českokrumlovského rodáka, jiné naopak u něj jako rodné město uvádí Norimberk. V čem se ale zdroje shodují, je fakt, že se narodil do rodiny bohatého obchodníka. Jeho otec mu umožnil přístup ke kvalitnímu vzdělání a tím zásadním způsobem ovlivnil jeho životní dráhu. Matematice jej po čtyři roky v letech 1471 – 1475 vyučoval Regiomontanus nebo chcete-li Jahannes Müller. Kromě matematiky se tento význačný vědec zabýval i astronomií a astrologií. Z jeho děl vycházel třeba i Koperník. Pro mladého Behaina mělo toto setkání naprosto zásadní význam. Regiomontanus totiž dokázal prohloubit jeho zájem o matematiku, kartografii a námořní navigaci.

Již coby zkušený navigátor dostal Behain v roce 1485 místo lodního navigátora v druhé výpravě portugalského mořeplavce Dioga Cão, jehož král Jan II. pověřil prozkoumáním západního pobřeží Afriky. Výprava dosáhla až 22. stupně jižní šířky a podařilo se jí zmapovat více než 2500 km do té doby neznámého pobřeží. Z výsledků této expedice těžili další mořeplavci Bartolomeu Dias, Vasco da Gama a Pedro da Covilhã. Behainovi se po návratu dostalo ohromné pocty, když mu byl uděleno povolení ke vstupu a studiu tajných námořních kartografických materiálů v portugalském královském archivu.

Erdapfel – klenot norimberských sbírek a světový unikát

V roce 1492 se Behain vrátil do Norimberku. Od městské rady dostal za úkol vytvořit glóbus, který by zobrazoval tehdy známý svět, moře, oceány a kontinenty. Doklady o tomto pověření můžeme najít nejen v norimberském archivu, ale i na glóbu samotném. Behain totiž na místo jižního pólu umístil text s věnováním. Zajímavá je i skutečnost, že se jedná o jedno z posledních kartografických děl, které zobrazují svět před přelomovou plavbou Kryštofa Kolumba v roce 1492. Otázkou samozřejmě zůstává, proč si městská rada objednala jeho výrobu? Nabízí se vysvětlení, že glóbus měl sloužit jako prostředek pro plánování dalších námořních a obchodních výprav.

Behain se při tvorbě glóbu inspiroval dílem antického matematika, astronoma a geografa Klaudia Ptolemaia. Nicméně čerpal i z vlastních zkušeností, zvláště pak ze zmíněné plavby podél západního pobřeží Afriky a ze zpráv Marca Pola a Jehana de Mandevilla.

Tak rozsáhlé a komplexní dílo však Behain nedokázal vytvořit sám a proto si pozval hned několik spolupracovníků. Nejprve bylo potřeba vytvořit šablonu glóbu, o níž se postaral vyhlášený zvonař Hans Glockengießer. Glockengießer nejprve podle Behainových výpočtů vytvořil jílovou kouli. Tuto kouli pak Ruprecht Kalberger potáhl třemi vrstvami silného a kvalitního plátna, jež na jíl připevnil pomocí šití a lepidla. Na poslední vrstvu bylo použito papíru. Následovala velmi citlivá operace, během níž byla koule v rovině rovníku rozříznuta na severní a jižní polokouli. V tento okamžik mohl být z vnitřku obou polokoulí odstraněn jíl, vsazeny dřevěné stabilizační obruče a obě polokoule opět spojeny dohromady. V místě severního a jižního pólu byla instalována osa, která zajišťovala možnost rotace. Autorem kresby kontinentů je George Glockendon. Behain pak doplnil popisky a stručnou charakteristiku hospodářsky významných oblastí.

Globus, do kterého se nevešla Amerika

Geografická přesnost glóbu by nám při současných znalostech mohla zdát nedostatečná nebo možná i úsměvná. Přesto odpovídá tehdejším znalostem a dostupným prostředkům. K výpočtu obvodu Země byl použit bezmála 1 400 let starý Ptolemaiův postup a ten byl značně nepřesný. Tato chyba ve výpočtu způsobila nepřesnosti v zobrazení některých kontinentů, moří i oceánů. Abychom byli konkrétní, tak například Středozemní moře je příliš dlouhé, Evropa a Asie příliš velká apod. Tento chybný poměr zobrazení v zobrazení kontinentů, moří a oceánů je hlavním důvodem, proč na glóbus nemohla být později doplněna nově objevená Amerika. Prostě se do volného prostoru nevešla. S nebývalou přesností jsou na glóbusu zobrazeny oblasti, které zachycují pobřeží Středozemního moře a severní a západní Afriky. Naopak oblasti Indie jsou jen těžko rozeznatelné a v Tichém oceánu je vyobrazeno množství vymyšlených ostrovů bez popisu.   

Behainův glóbus na cestách

Radnice v Norimberku využívala glóbus až do začátku 17. století, kdy bylo rozhodnuto o jeho navrácení Behainově rodině. Až do roku 1823 na něj sedal v podkroví jejich domu prach a nikdo nejspíš úplně netušil, o jaký historický skvost je jedná. Teprve v roce 1823 byl glóbus zapůjčen do německého Národního muzea. Význam historického artefaktu byl doceněn v roce 1937, kdy ve snaze zabránit vývozu glóbusu do USA, jej zakoupil kancléř Adolfa Hitlera a znovu jej vrátil do Norimberku, kde je uložen dodnes ve sbírkách Germánského národního muzea.

Text David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama