Výročí 31. 1. 1785 – narodila se spisovatelka a kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová

Dalo by se vařit podle proslavené Domácí kuchařky? Nejen toto dílo má na svědomí M. D. Rettigová.
Ať máte knihovnu zaměřenou jakkoli, Domácí kuchařka D. M. Rettigové by tam chybět neměla.
Ať máte knihovnu zaměřenou jakkoli, Domácí kuchařka D. M. Rettigové by tam chybět neměla.
Foto: Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Česká buditelka z německého prostředí

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, spatřilo světlo světa 31. ledna 1785 ve středočeské obci Všeradice v dnešním okrese Beroun. Od mala vypomáhala matce se starostí o domácnost, v šesti letech totiž přišla o otce Františka Artmanna, jenž zastával pozici purkrabího na panství Všeradice u Hořovic. Inteligentní Magdalena, původně pocházející z německy mluvícího prostředí, se zamilovala a následně provdala za českého spisovatele a buditele Jana Aloise Sudiprava Rettiga, díky kterému se nejen naučila výborně česky, ale začala se orientovat na českou čtenářskou obec. Díky podpoře svého muže, na tu dobu velmi neobvyklé, publikovala v časopisech krátká prozaická i veršovaná díla a rozvíjela svůj slovesný talent, byť povětšinou šlo o naivní umění, povídky a kuchařky či rady k vaření. Jak ona, tak manžel, zahořeli pro české vlastenectví, což se odrazilo v Rettigové společenském životě. Zakládala spolky, předčítala mladým dívkám, v Ústí nad Orlicí měla na starosti knihovnu… zkrátka stala se z ní vlastenecky orientovaná buditelka. „K Rettigové se hlásí i dnešní feministky, protože ve svých návodech nepsala pouze, jakou roli má žena plnit ve své rodině, ale jejím cílem bylo vychovávat dívky k tomu, aby se byly schopny v životě a společnosti samy bezpečně orientovat,“ píše Kateřina Bláhová v materiálu pro Český rozhlas. 

Polívka tlučená

M. D. Rettigová se proslavila jako kuchařka a spisovatelka, mimo jiné autorka Domácí kuchařky. Antonie Dušánková v předmluvě k 10. vydání, které vyšlo roku 1868, mimo jiné píše: „Domácí kuchařce od Magd. Dobromily Rettigové dostalo se již tak velkého rozšíření; že by zbytečno bylo milým krajankám našim nově doporučovati knihu, kteráž u nich tak skvělé pověsti si dobyla; devatero načisto vyprodaných vydáni, každé u valném počtu výtisků, jest nejvýmluvnějším důkazem všeobecné její obliby.“ Knihu si můžete za zhruba stokorunu pořídit v antikvariátech (samozřejmě čím starší vydání, tím dražší), nebo si ji zdarma přečíst na webu. Jak vypadaly tehdejší recepty?

Uvař starou slepici při hovězím mase do měkka, potom vyřízni prsíčka, ostatní slepici v moždíři dobře utluč, dej ji do hrnce, přidej k ni rozkrájenou mrkev, petružel, celer a kousek zázvoru, nalej na to polívku, v níž se slepice vařila, a nech to hodinu vařit. Zatím usekej drobně ta vyříznutá prsíčka, dej je do hrnku, přidej k tomu kousek nového másla, čtyry žloutky, rozkloktej to s půl žejdlíkem vlažné polivky, tu ostatní polívku proceď skrze husté sejtko, a když se vaří, zakloktej (zakverluj) ji s těmi žloutky a prsíčkama, a vlej ji hned do mísy, sice by se srazila.“

Domácí kuchařka je podle mnohých základem české kuchyně, nicméně smutnou skutečností je, že mnohé z receptů už z „domácích surovin“ není možné udělat. Například tehdy běžně konzumovaní raci patří dnes mezi ohrožené živočichy chráněné zákonem. Faktem je, že se Rettigová snažila spotřebovat jakoukoli potravinu, upravit ji tak, aby byl chutná a výživná. Jaký je rozdíl mezi kuchařským umění M. D. Rettigové a instantním dneškem, krásně ilustruje srovnání obyčejné jíšky: „Nech na rendlíčku rozhřát kus másla, a dej do něho tolik pěkné mouky, aby se udělala řídká jíška.“ A jíška v podání holandsko-britské společnosti Unilever, tedy jíška „z pytlíku“? „Pšeničná mouka, palmový tuk, barvivo (amoniakový karamel).“ Buďme rádi, že tam zůstala alespoň ta mouka. Magdalena Dobromila Rettigová zesnula 5. srpna 1845 v Litomyšli.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama