Výročí 30. 12. 2006 – poprava Saddáma Husajna

Za válečné zločiny, genocidu, vraždy a týrání civilistů byl popraven bývalý irácký prezident Saddám Husajn. Následky jeho vlády jsou v Íráku patrné dodnes.
Saddam Hussein
Saddam Hussein
Jjron
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z týraného nevzdělaného dítěte prezidentem s právnickým titulem 

Jsou činy, které lze jen těžko pochopit a ještě hůř odpustit. K nejhorším zločinům pak ve vnímání demokratického světa nejspíš patří genocida, hromadné vraždění a týrání civilistů. Proč to někteří despotičtí vládci a diktátoři dělají? U většiny agresorů nejspíš můžeme hledat důvody v dětství a v psychických poruchách. Ani bývalý irácký diktátor Saddám Husajn není výjimkou. 
Zdroje uvádějící datum narození Saddáma Husajna se dost zásadním způsobem rozcházejí až o dva roky. Jedny píší o 28. dubnu 1937 a jiné uvádějí až rok 1939. Nicméně na životní dráhu budoucího iráckého prezidenta nejspíš tento rozpor vliv neměl. O jeho narození se traduje legenda. Jeho matka, která se v té době živila vykládáním budoucnosti, prý krátce před porodem křičela: „Bože, pomoz mi, nosím v těle ďábla!“

To, co se ve světle dalších událostí jeví jako mnohem důležitější, je brzká smrt jeho otce. Matka se pak znovu vdala. Říká se, že s otčímem neměl Saddám dobré vztahy. Spíš naopak. Byl to tyran a despota, který Saddáma trestal bitím klackem namočeným v asfaltu. Místo toho, aby umožnil svému nevlastnímu synovi vzdělání, posílal ho krást. 

Lidé Saddáma popisují jako tichého uzavřeného chlapce se sklony k agresivitě, která mu zůstala po celý život. Robin Fox, autor knihy Příbuzenství a manželství, mimo jiné vysvětluje rodinné a klanové vztahy v tehdejším Iráku: „Svět Iráčanů se dělí na dvě skupiny: rodinu a ty ostatní.“ I Saddámovi se dostalo podpory širšího rodinného klanu a přes veškeré problémy s otčímem potupně dokončil základní i střední školu a později i studium na právnické fakultě v Egyptě. V Egyptě studoval v době, kdy byl nucen za své aktivity ve straně Baas opustit zemi. Z rodinného klanu se pak později rekrutovala drtivá většina jeho pozdějších spolupracovníků. 
Měřítkem západní společnosti byla Saddámova cesta k moci dlážděna zločiny, mezi nimiž ani pokus atentát, a dokonce ani vražda.

Vezměme to ale pěkně od začátku. Saddám byl poprvé uvězněn ve svých 19 letech, když zastřelil svého učitele. V roce 1957 vstoupil do militantní Arabské strany socialistické obrody Baas, která o dva roky později zosnovala neúspěšný atentát na iráckého vládce Abd al Karma Kásima. Zlí jazykové tvrdí, že za neúspěchem atentátu může právě Saddám Husajn, který byl těžce zraněn. Saddám Husajn musel uprchnout nejprve do Sýrie a později do Egypta. Právě tam studoval práva. 
Strana Baas se definitivně dostala k moci při převratu 17. července 1968 a Saddám Husajn se stal místopředsedou Rady revolučního velení, začal ovládat bezpečnostní aparát, posilovat svou moc a vliv na prezidenta Ahmada Hasana al-Bakra. Při pohledu zpět můžeme říci, že svým vlivem dokázal z Iráku vybudovat moderní stát s rozvinutým průmyslem a stoupající životní úrovní. Ahmad Hasan al-Bakra rezignoval 16. července 1979 a Saddám Husajn jej vcelku přirozeně vystřídal.

Husajn jako agresor

Saddám si cíleně a velmi intenzivně budoval silný kult osobnosti. Jen tak totiž mohl ve své funkci setrvat a přežít v ní hned dvě války s Íránem a Kuvajtem. Válka s Íránem začala v září 1980 a trvala bezmála 9 let. Husajn odůvodňoval napadení svého souseda obavou o šíření tzv. islámské revoluce, kterou prosazoval Rúholláh Chomejní: „Svatá válka znamená dobývání nemuslimských území. Je možné, že bude vyhlášena islámskou vládou hodnou tohoto názvu pod řízením či vedením imáma. Bude povinností každého plnoletého a zdravého muže dobrovolně vstoupit do této války, jejímž cílem je nastolení islámského práva z jednoho konce zeměkoule na druhý.“ Tuto obavu sdílely i Spojené státy, které byly Iráku politicky i ekonomicky nápomocny. Prozření západních demokracií přišlo až o osm let později po masakru Kurdů v roce 1988 a invazi do Kuvajtu o dva roky později. V té době se už zdálo jasné, že Saddám Husajn není mírotvorce, ale agresor. 

Saddám Husajn
Saddám Husajn
INA (Iraqi News Agency) - Dar al-Ma'mun

První a druhá Válka v Zálivu a pomalý začátek konce 

Válka s Iránem Saddámův režim uvedla do dluhové pasti. Okolním státům dlužil několik desítek miliard dolarů a navíc vzniklo podezření, že šikmými vrty odčerpává na poli Rumajlá ropu sousednímu Kuvajtu. Saddámova vojska pak napadla Kuvajt 2. srpna 1990. Netrvalo však dlouho a pod mandátem OSN vznikla koalice 28 států včele s USA, které se podařilo Kuvajt osvobodit a zdecimovat téměř celou iráckou armádu. 
Po vypálení raket Scud na Izrael a přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o zákazu vlastnit a používat zbraně hromadného ničení se začalo schylovat k dalšímu konfliktu. Irák navíc několikrát vykázal inspektory ze svého území.  
Situace v Iráku se zdála být neúnosná, a proto se v roce 2003 Spojené státy rozhodly pro druhou invazi. Saddám Husajn byl zbaven moci a označen za válečného zločince. Podařilo se mu skrývat více než půl roku. Zatčen byl teprve 13. prosince 2003. Vzápětí následovalo obvinění ze zločinů genocidy, vraždy a týrání civilistů.

Nadstandardní vězeňské podmínky, soudní proces a trest nejvyšší 

Po absolvování řady lékařských vyšetření, dostal Saddám Husajn poměrně velkou klimatizovanou celu o rozměrech 3 x 4 metry. Měl dostatek času na cvičení a četbu a navíc pečoval o několik kytek, keříků. Ironií osudu zůstává, že jedním ze zločinů, z nichž byl obviněn, bylo i způsobení ekologické katastrofy na jihu Iráku. Husajn dal totiž rozkaz k vysušení rozsáhlých mokřadů, které dávaly obživu zdejším šíitům. 
U soudu se Saddám Husajn hájil sám a své viny nikdy nepřiznal a nikdy jich nelitoval. Soud jej uznal vinným ve všech bodech obžaloby 5. prosince 2006 a odsoudil jej k trestu smrti oběšením. Saddám Husajn komentoval rozsudek slovy: „Obětuji se. Pokud si to Bůh bude přát, pošle mě mezi mučedníky a správné lidi.“ V iráckém právním systému je zakotvena 30denní lhůta na odvolání. 26. prosince se tedy sešel odvolací soud, který podle očekávání potvrdil původní rozsudek. 

Saddam Husajn chvíli po zatčení
Saddam Husajn chvíli po zatčení
Volné dílo

Saddám Husajn byl popraven před 12 lety 30. prosince 2006 v 6.00 místního času. Lékař Muwaffak al-Rubajev, který jej doprovázel na popraviště, vzpomínal v rozhovoru pro server independent.co.uk v roce 2013 takto: „V tu chvíli jsem rozhodně netoužil po nějaké odplatě za to, že mě jeho režim několikrát mučil. Chtěl jsem pouze slyšet projev lítosti nad zločiny, které spáchal. Bohužel se tak nestalo.“ Rubajev také řekl: „Irák by měl směřovat veškeré úsilí a prostředky do reformy vzdělávacího systému a učit mladé lidi toleranci a akceptování jiných názorů. Pokud se tak nestane, čeká Irák špatný osud.“ Saddám Husajn byl 31. prosince 2006 pochován v rodném Tikrítu.

Text: David Hainall 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama