Výročí 30. 1. 1498 – karavely Kryštofa Kolumba zahajují svou třetí cestu do Ameriky

Myslíte si, že Kolumbus byl objevitel, nebo podnikatel?
Kolumbus v Novém světě
Kolumbus v Novém světě
Wikimedia Commons

Kryštof Kolumbus, muž který neobjevil Ameriku

Postava janovského mořeplavce Kryštofa Kolumba má v dějinách své nezastupitelné místo. Společně s letopočtem 1492 vstoupil do našich myslí jako objevitel Ameriky. Jeho kvality a zásluhy jsou bezesporu neoddiskutovatelné. Nicméně Kolumbus nebyl prvním Evropanem, jenž dosáhl amerických břehů. O dobrých pět století před ním k nim doplul Viking Leif Eriksson, který založil první evropskou kolonii na dnešním Newfoundlandu.

I když Kolumbus nebyl první, jak se kronikáři a historikové dlouho domnívali, přinesly jeho cesty naprosto zásadní průlom v počínající hospodářské soutěži mezi evropskými královstvími, jejichž cílem bylo získat moc, bohatství a slávu ovládáním nových obchodních cest a zakládáním kolonií.

Kolumbus před královnou od Emanuela Leutzeho z roku 1843
Kolumbus před královnou od Emanuela Leutzeho z roku 1843
Emanuel Leutze

Pod vlajkou a ve službách španělských králů uskutečnil Kryštof Kolumbus celkem čtyři plavby přes Atlantský oceán. Jeho objevy probudily nebývalý zájem o nově objevený kontinent, později nazvaný Amerika. První cesta Kryštofa Kolumba, během níž přistál v roce 1492 u Bahamských ostrovů v místě, jež nazval San Salvador, byla vlastně tak trochu omylem. Jeho původním cílem totiž bylo Japonsko o objevení nové „západní cesty“. Během dalších tří expedic navštívil postupně Velké a Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky. Všechna objevená území zabral pro španělské impérium.

Jeho syn Ferdinand Kolumbus v knize nazvané Biografie Kryštofa Kolumba o svém otci napsal:

Měl dobře stavěné tělo, postavou byl spíš vyšší, měl oválný bledý obličej, trochu vystouplé lícní kosti s náběhem do brunátna, modré oči, orlí nos a plavé vlasy, které mu začaly šedivět už v mladém věku. Vypadal energicky a také skutečně energický byl, i když jeho způsoby byly nadmíru příjemné a životní návyky mimořádně umírněné. Před každým jednáním, ať bylo sebemíň důležité, se křesťansky pomodlil.

Kromě svého křesťanského založení, byl Kryštof Kolumbus také velmi nadaný obchodník a trval na dodržení dohod se španělským královským dvorem. Na sklonku života upadl ve značnou nemilost a buď jemu nebo, i jeho potomkům byla odebrána řada předem dohodnutých titulů a majetek. Zemřel ve španělském městě Valladolidu a jeho ostatky jsou uloženy v katedrále Panny Marie v Seville.

Třetí výprava, osm karavel a podlá vzpoura

Dnes si připomínáme 520. výročí zahájení třetí velké cesty Kryštofa Kolumba do Ameriky. Vzhledem k tomu, že první dvě expedice byly velmi úspěšné a přinesly nad očekávání dobré výsledky, dostal Kolumbus hned 8 karavel. Dvě z nich vypluly právě 30. ledna 1498. Kolumbus nakonec rozhodl, že tyto dvě karavely pošle napřed a sám pak vyplul z přístavu Sanlúcar de Barrameda až 30. května 1498 se zbývajícími šesti plavidly a dvěma sty muži posádky.

Plavba tradičně vedla nejprve na Kanárské ostrovy. Zde Kryštof Kolumbus rozhodl o rozdělení flotily. Tři lodě poslal k ostrovu Hispaniola, na němž jeho bratr Bartoloměj spravoval přístav a kolonii Santo Domingo. Zbylé tři karavely pod jeho vedením pokračovaly na Kapverdy dál na jihozápad. Nový objevitelský počin zaznamenal Kryštof Kolumbus 31. července 1498, kdy zanesl do mapy nově objevený ostrov Trinidad. Ovšem mnohem zásadnější poznání přišlo hned vzápětí. Posádka jeho lodí odtud totiž konečně poprvé zahlédla americkou pevninu. Jednalo se o část pobřeží dnešní Venezuely. Počáteční pochybnosti spojené s domněnkou, že se jedná opět „jen“ o další ostrov vyvrátilo až vylodění na venezuelském pobřeží. Kryštof Kolumbus a jeho posádka se tak stali vůbec prvními Španěly, kteří kdy vstoupili na americkou pevninu.

Rozhodnutí Kryštofa Kolumba vrátit se za svým bratrem na Hispaniolu přišlo nejspíš právě včas. Cestou ještě objevil ostrov Margarita a do přístavu Santo Domingo vplul 22. srpna 1498. Francisco Roldán totiž na základě svého úřadu nejvyššího soudce v Isabele vyhlásil a vedl vzpouru proti vládě Kolumbova bratra Bartoloměje.

Kolumbovi se za cenu různých ústupků a ztráty části pravomocí svěřených mu španělským králem podařilo situaci uklidnit. Zpráva o konfliktu se donesla ke španělskému dvoru, který na Hispaniolu vyslal dvě karavely, které do Santo Dominga dopluly o dva roky později 23. srpna 1500. Kolumbovi bratři Kryštof, Diego a Bartoloměj byli zatčeni a na lodích dopraveni zpět do Španělska. Sám Kryštof Kolumbus se musel před králem zodpovídat. Nakonec ale vyšlo najevo, že šlo o spiknutí, s nímž král neměl mnoho společného. Kryštof Kolumbus získal povolení a finance na čtvrtou plavbu do Ameriky, na níž vyplul 9. května 1502. Mělo to ale jeden háček. Kolumbus nesměl přistát na Hispaniole.

Smrt Isabely Kastilské komplikuje situaci

Když 26. listopadu 1504 zemřela jeho ochránkyně Isabela Kastilská, začalo pro Kryštofa Kolumba těžké období. Přestaly platit původní dohody, které uzavřel s královským dvorem. Pro své dědice se mu podařilo uhájit pouze dědičný titul admirál. Tituly místokrál a guvernér Západní Indie byly uznány jen jemu. Svým potomkům tak nedokázal zajistit plánované bohatství. Nicméně se nesmazatelným písmem zapsal do světových dějin.

Kryštofu Kolumbovi se kromě jiných přisuzuje i tento výrok: „Moře dává novou naději tak, jako spánek dává sny.“

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama