Výročí 3. 5. 1494 – Kryštof Kolumbus objevuje Jamajku

Před 525 lety zahlédl Kryštof Kolumbus při své druhé výpravě pobřeží ostrova Jamajka, a objevil tak třetí největší ostrov v Karibiku. 
Loď Kryštofa Kolumba
Loď Kryštofa Kolumba
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Fenomenální návrat z první výpravy Kryštofa Kolumba 

Kryštofa Kolumba si většina z nás pamatuje jako objevitele a mořeplavce, který sice nebyl prvním Evropanem, jenž doplul k americkým břehům, ale stál na samém začátku objevování a evropské kolonizace Ameriky. Ze své první výpravy se Kryštof Kolumbus vrátil se 13. března 1493. Jeho loď zakotvila nejprve v přístavu Cascais, který leží nedaleko od Lisabonu a o dva dny později doplula do španělského přístavu Palos. S poctami byl přijat na dvoře španělského krále Ferdinanda a jeho ženy Isabelly.

Kolumbus v Nové zemi
Kolumbus v Nové zemi
Volné dílo

Do svého deníku si tehdy poznamenal: „Vidím podle výsledku této cesty, že Bůh provedl zázračný důkaz o tom, co říkám, jak je možno poznat z tohoto mého spisu, a to zřejmými zázraky, které činil v průběhu mé plavby, nemluvě ani o těch, které učinil v můj vlastní prospěch, když jsem byl dlouhou dobu na dvoře Vašich Výsostí v nelibosti a v rozporu s tolika význačnými osobnostmi Vašeho dvora, které byly všechny proti mně, prohlašujíce můj plán za sen nebo podvod. A přece doufám v Boha, že dílo mnou vykonané bude největší slávou křesťanství a že se žádné jiné, tak významné, tak snadno neobjeví.

Nadšení královského páru neznalo mezí a není tedy divu, že během jeho šestitýdenního pobytu u dvora byla naplánována jeho druhá výprava, jejímž hlavním cílem mělo být šíření křesťanství v Novém světe a obrácení na tuto víru co největšího množství domorodců. Kryštof Kolumbus měl také na této výpravě řídit veškeré obchody a byl povýšen na místokrále. 

Druhá výprava a objevení Jamajky 

Flotila vyplula z Cádizu 25. září 1493. A z počátku vše probíhalo podle plánu, ale jak již to bývá, tak každý příběh má svá úskalí. Již 3. listopadu přistály lodě u ostrova Dominika v souostroví Malých Antil. Protože zde nebyl žádný chráněný přístav, pokračovaly lodě dál k severozápadu a cestou pojmenovávaly jeden nově objevený ostrov za druhým. V mapách se tak objevily např. ostrovy Marie-Galante nebo Guadeloupe. V Kolumbově lodním deníku a zápise o ostrově Guadeloupe se poprvé objevuje zmínka o kanibalismu Karibů. Cestou na ostrov Hispaniola, kde při první výpravě založili mořeplavci osadu, propluli kromě jiných i kolem Panenských ostrovů a Portorika. Mimochodem, do konce života byl Kolumbus přesvědčen, že doplul do Indie.

Zlato pro krále

Dnes si asi jen těžko umíme představit zděšení námořníků, když 28. listopadu 1493 zjistili, že z jejich pevnosti Navidad na ostrově Hispaniola zbyly jen trosky. Kryštof Kolumbus zjistil, že osadníci buď zemřeli na různé nemoci, nebo byli pobiti domorodci ze sousedního ostrova. Zdálo by se, že je vše ztraceno, ale ve vnitrozemí ostrova byla objevena bohatá naleziště zlata. Proto se Kryštof Kolumbus rozhodl na severovýchodě ostrova vybudovat novou osadu Isabella, kterou pojmenoval na počet kastilské královny. Zároveň poslal do Španělska 12 lodí s „dobrými zprávami“ a nalezeným zlatem. 

K další objevné plavbě napříč Karibikem se Kryštof Kolumbus vydal 24. dubna 1494. Dnes je tomu právě 525 let, kdy poprvé zahlédl břehy Jamajky. Španělskou korunní kolonií se Jamajka stala o 15 let později v roce 1509. Důvodem pro zdržení a zabrání území ve jménu španělské koruny, byla absence ložisek zlata. 

Když se Kryštof Kolumbus 29. září 1494 do nového přístavu Isabella na ostrově Hispaniola, musel řešit vzrůstající nespokojenost mezi domorodými indiány, kterým vadilo výrazné zhoršení jejich životních podmínek a skutečnost, že si z nich Španělé dělali otroky. Kryštof Kolumbus si v této věci nebral servítky a španělskou autoritu a svrchovanost na ostrově obnovil krvavým potlačením vzpoury a posláním několika indiánů do Španělska, kde měli sloužit jako otroci na královském dvoře. 

Neslavný návrat z druhé výpravy 

Kolumbus přenechal správu ostrova Hispaniola bratru Bartolomějovi a v březnu roku 1496 se rozhodl pro návrat do Španělska. V Cádizu přistál 11. června 1496. K jeho vlastnímu překvapení ho nečekalo žádné bouřlivé a nadšené přijetí. Během jeho nepřítomnosti se totiž změnila politická situace u dvora a více sluchu bylo dopřáváno jeho odpůrcům. Navíc se lidé začali obávat nemoci, která se prostřednictvím indiánů začala šířit mezi obyvatelstvem. Nejednalo se o nic menšího než o onemocnění, které dnes známe jako syfilis. Přesto se Kryštofu Kolumbovi podařilo získat povolení k uskutečnění dalších dvou výprav. Třetí expedice do Nového světa vyplula v lednu 1498. 

Odkaz Kryštofa Kolumba 

Objevy Kryštova Kolumba stojí na samém počátku kolonizace Jižní a Severní Ameriky, do které se postupně zapojilo Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, Francie a Velká Británie. Rok 1492 bývá někdy symbolicky označován jako počátek novověku. 
Již začátkem 16. století se mezi učenci a cestovateli začal objevovat názor, že Kolumbus ve skutečnosti neobjevil novou cestu do Indie, ale nalezl zcela nový kontinent. Zastáncem této teorie byl hlavně uznávaný cestovatel a objevitel Amerigo Vespucci. Jeho myšlenky podpořil německý kartograf Martin Waldseemüller, který na své mapě světa označil kontinent slovem „Amerika“. Zajímavé je, že Waldseemüller mohl do této mapy zanést orientačně pouze jeho jižní část, protože o Severní Americe tehdy ještě nikdo nic nevěděl. Název „Amerika“ pro celý kontinent pochází z roku 1538 a má ho na svědomí vlámský kartograf a matematik Gerhard Mercator. 

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama