Výročí 26. 3. 1698 – narodil se Prokop Diviš, vynálezce bleskosvodu

Před 320 lety se narodil Prokop Diviš, který jako první na světě zkrotil blesky.
Blesky a hromy byl posedlý...
Blesky a hromy byl posedlý...
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Z vynikajícího studenta se stal lovec blesků, duchovní a učitel

Václav Prokop Diviš se narodil před 320 lety 26. března 1698 nedaleko Žamberka. Dům na břehu Divoké Orlice v Helvíkovicích, v němž se Diviš narodil, je dnes přístupný veřejnosti jako součást expozic Městského muzea v Žamberku. Václav odmala vynikal značným studijním nadáním. Středoškolská studia na jezuitském latinském gymnáziu ve Znojmě ukončil v roce 1720 a jako novic vstoupil k premonstrátům do kláštera v Louce u Znojma. O šest let později byl vysvěcen na kněze, načež se začal věnovat pedagogické práci a vyučoval přírodní vědy, filozofii a teologii. Doktoráty z filozofie i teologie i jeho jmenování profesorem ukazují na šíři jeho kvalit.

Pověření řídit a spravovat farnost v Příměticích u Znojma přišlo v 1736. Prací ve farnosti a kostele nejspíš získal Prokop Diviš i tolik potřebnou svobodu v nakládání se svým časem, takže se mohl naplno věnovat svým experimentům se statickou elektřinou. Vyrobil si k tomu svépomocí speciální přístroj, jenž nazval „elektrum“. Jednalo se o skleněnou kouli upevněnou na dřevěné hřídeli. Otáčením hřídele a třením o polštář vyrobený z telecí kůže získával elektřinu.

 

Vědec s císařským renomé

Nenadálá situace související s právě probíhající prusko-rakouskou válkou jej donutila vrátit se v roce 1741 do louckého kláštera. Přijal funkci převora a během ročního působení se mu klášter podařilo zachránit před zničením. Výsledky jeho pokusů a vědeckého bádání se donesly až ke sluchu císaře Františka Štěpána I. Lotrinského a císařovny Marie Terezie. Prokop Diviš několikrát navštívil císařský dvůr. Císař i císařovna byli jeho pokusy natolik uchváceni, že jej poctili zlatými medailemi a svými portréty.

Smrt význačného petrohradského vědce a profesora Georga Wilhelma Richmanna, jenž se stal v roce 1753 obětí blesku, donutila Prokopa Diviše k publikování svých poznámek o svádění elektrických výbojů z mračen do země. I přes značnou nevoli a odpor vědecké obce, se Diviš rozhodl postavit svůj „meteorologický stroj“ (Machina meteorologica) a i nadále pokračoval ve výzkumech blesků. Konstrukci s cílem vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí vztyčil Diviš 15. června 1754.

Jeho kopii dnes najdeme u Divišova rodného domu a na dvoře Divišova divadla v Žamberku. Bleskosvod, jak bychom také mohli nazvat Divišův vynález nazvat, nebyl stejným hromosvodem jaký známe dnes. Jednalo se v podstatě o vodorovný kříž umístěný nejprve na 15metrovém a později na 41,5metrovém stožáru. Kříž byl navíc doplněn o další vodorovné tyče, jejichž plocha byla zvětšena kovovými krabicemi a hroty. Celá konstrukce byla navíc ukotvena k zemi třemi železnými řetězy. Výzkum prováděl Prokop Diviš při každé bouřce. Své bohaté poznámky se závěry z pozorování posílal do Prahy profesoru Sorinkinovi. Z jeho poznámek pak vzniklo rozsáhlé dílo „Magia naturalis“ (O podstatě atmosférické elektřiny), které věnoval císařovně Marii Terezii.

Dlužno poznamenat, že Prokop Diviš nebyl prvním vědcem, který přišel s návrhem bleskosvodu. Touto myšlenkou se od roku 1749 zabýval i Benjamin Franklin. Svůj první jednohrotý tyčový bleskosvod však instaloval až v roce 1760. I když Franklinův bleskosvod plnil svou funkci lépe a bylo mnohem snazší ho vyrobit a instalovat, není považován za jeho vynálezce. Tento primát náleží Prokopu Divišovi. Nicméně první bleskosvod Franklinovy konstrukce byl v Čechách instalován již v roce 1775 na zámku Měšice u Prahy.

Další objevy velikána světové vědy

Je to s podivem, ale Prokop Diviš dokázal v roce 1753 využít elektrickou energii k sestrojení a provozování unikátního klávesového hudebního nástroje, který nazval Denis d´Or („Zlatý Diviš“). Divišův nástroj měl celkem 790 kovových strun, 3 klaviatury a trojí pedálový systém. Zásobení elektrickou energií zajišťovalo napojení na tzv. leidenské lahve, které fungovaly jako kondenzátor a zásobárna elektrické energie. Úkolem elektřiny zde bylo „čistit“ zvuk strun. Podle Johanna Ludwiga Frickera, který Diviše navštívil Příměticích u Znojma, se jednalo o naprosto jedinečný hudební nástroj, jenž „umí díky svým vlastnostem nahradit celý orchestr“. Denis d´Or nadchl i císaře Josefa II., který v roce 1784 nařídil zabavení veškerého majetku kláštera v Louce. Součástí konfiskačního dokumentu byla i výslovná zmínka o Denis d´Or, jenž měl být neprodleně dopraven do Vídně. Nástroj se do dnešních dní bohužel nedochoval.

Prokop Diviš se zabýval i využitím statické elektřiny při léčbě ochrnutí, revmatismu a svalových křečí. I když jeho léčebné metody podporoval i dvorní lékař Marie Terizie Gerard van Swietenem, nesetkaly se tyto postupy v Rakousku s všeobecným uznáním a pochopením. Diviš byl často za své pokusy kritizován. Všechna jeho pojednání o této problematice, které neprošla cenzurou, musela být publikována mimo Rakouskou monarchii.

Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v klášteře v Louce u Znojma.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama