Výročí 25. 11. 1975 – Vznikla Operace Kondor, která zabila desítky tisíc lidí

Spojila šest jihoamerických diktatur, které chtěly vyhnat marxistické zlo z kontinentu.
Nejpádnější argument AK47
Nejpádnější argument AK47
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Těsně před Vánoci 1992 se na předměstí paraguayského hlavního města Asunciónu našly dokumenty, které do dějin vstoupily jako Archivy teroru. Odhalily zločinecké praktiky tajných služeb několika latinskoamerických států v sedmdesátých a osmdesátých letech. V roce 1996 americká vláda odtajnila dokumenty CIA, které potvrdily, že Američané o mučení a zabíjení na jihu kontinentu věděli. Dnes je to 43 let, co vznikla Operace Kondor, která měla násilí na svědomí. 

Od pučů k mučení

Ráno 11. září 1973 padla socialistická vláda chilského prezidenta Allendeho. Odstranily ji tanky a do čela státu se dostal Augusto Pinochet. Ihned se rozběhlo pronásledování a mučení levicově smýšlejících Chilanů. Jižní Amerika tehdy představovala pro Spojené státy hrozbu. Po vítězství kubánské revoluce měli Američané odůvodněný strach, že se socialismus a marxismus rozlezou po celém kontinentě. Bylo potřeba něčemu takovému zamezit. Během šedesátých a sedmdesátých let se jako účinná obrana proti levicovým živlům ukázaly vojenské pravicové diktatury. Chile je asi nejznámějším, ale rozhodně ne jediným příkladem. Tato jihoamerická země hrála velice důležitou roli v založení Operace Kondor a způsobila také to, že Američanům došlo, že se jim podpora nedemokratických režimů na kontinentě začíná vymykat z rukou. 

Pozvání do Santiaga

V říjnu roku 1975 rozeslal šéf chilské tajné policie DINA Manuel Contreras pozvánky příslušníkům tajných služeb vybraných latinskoamerických států, aby se 25. listopadu dostavili do chilské metropole. S pozvánkou zároveň přišel návod, jak šifrovaně potvrdit svou účast. Každé písmeno abecedy mělo ekvivalent v jiném náhodně vybraném písmeně a vše mělo být napsáno kapitálkami. Například Prima ZOOM by vypadala takto: GTXAD OVVA. 
Setkání odpovídalo standardům jiných mezinárodních schůzek. Došlo i na výlet do letoviska Viña del Mar, kde agenti navštívili kasino. Důležité ale bylo, že Manuel Contreras, který už dva roky šéfoval organizovanému státnímu terorismu, chtěl svoje pařáty zaseknout i do ostatních zemí. Ne náhodou získal označení Cóndor Uno (Kondor číslo jedna). Části levicové opozice se totiž z Chile podařilo utéct. Tito lidé pak nacházeli úkryt v okolních státech. Ačkoli třeba taková Argentina s Chilany spolupracovala již dříve (například jí nijak nevadilo, že DINA přímo v Buenos Aires nechala vybuchnout auto bývalého chilského generále Pratse i s jeho manželkou), v boji proti tzv. „marxistům“ chyběla organizovanost.

To se Contreras rozhodl změnit. Setkání agentů začalo 26. listopadu minutou ticha za generála Franca, který zemřel o týden dříve. Už následující den byla hotová dohoda, která ustanovovala formality spojení a vysvětlovala, jak bude mezistátní spolupráce vypadat. V první řadě šlo o polapení všech marxistů. Následně se měly provádět výslechy a fyzická likvidace. Ti, kteří utíkali ze svých domovských zemí před diktaturami, se neměli cítit bezpečně nikde na kontinentě. Do Operace Kondor vstoupilo šest států: Chile, Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay a Bolívie. Další latinskoamerické země jako Peru nebo středoamerické republiky s organizací spolupracovaly.

Nelidské praktiky

V Muzeu paměti a lidských práv v Santiagu de Chile mají zajímavý exponát. Jedná se o kovovou postel, na níž byli zajatí odpůrci režimu mučeni elektrošoky (pochopitelně na těch nejcitlivějších místech). Tajná policie ale praktikovala i jiné brutální formy tortury a zabíjení. Nechyběl ani psychický teror a mučení dětí. To se zpravidla provádělo před rodiči, které tímto způsobem agenti nutili vypovídat. 
Fenoménem, který vstoupil do celosvětového povědomí, se stali takzvaní „zmizelí“ (desaparecidos). Zvláště Argentinci se v tomto způsobu likvidace odpůrců stali mistry. Během jejich „letů smrti“ (vuelos de la muerte) zemřelo asi 4400 lidí. Oběti byly shazovány z vrtulníků do oceánu. Pokud mrtvoly nevyplavil příliv, těla už nikdo nikdy nenašel. V Chile zmizelo taky dost lidí, ale většinou ne shozením do oceánu. Agenti, kteří o akcích DINA po mnoha letech promluvili, se shodovali na tom, že Pacifik není kvůli bouřkám vhodný pro takovou popravu. I tak v jeho vlnách našlo smrt několik stovek Chilanů. Z některých se našel třeba jen knoflík. Dnes jsou kusy kolejí, které měly stáhnout těla ke dnu, či přezky nebo právě knoflíky z oblečení zabitých vystaveny ve Villa Grimaldi, místě, kde tajná policie prováděla mučení a kde je dnes památník obětí.

Strach se šíří i do USA

V roce 1946 USA otevřely Školu Amerik, kde trénovaly latinskoamerické vojáky, kteří se mnohdy dostali do vedení svých zemí. Ze žáků se rekrutovalo 11 prezidentů, 40 ministrů obrany nebo 75 vojenských velitelů. Na Škole Amerik studoval i chilský diktátor Pinochet nebo argentinský Videla. Tato vzdělávací instituce umístěná v Panamském kanálu posloužila jako alma mater vojáků, kteří spolupracovali v rámci Operace Kondor. Spojené státy si tu vychovaly příznivce, kteří navíc ovládali mučicí techniky, uměli vyslýchat a věděli, jak zlikvidovat odbojové skupiny. 

Snaha Spojených států a zejména Henryho Kissingera o udržení zadního dvorku Ameriky loajálního severnímu sousedovi se ale po založení Operace Kondor vymkla z rukou. Byť USA lily miliony dolarů do boje proti marxistům napříč kontinentem, nemohly kontrolovat každý krok jihoamerických generálů. Zlom přišel v roce 1976. 
Bývalý velvyslanec Allendeho vlády ve Washingtonu Orlando Letelier nasedl v hlavním městě USA 21. září 1976 do svého vozu, který následně explodoval. Společně s Letelierem zahynula i jeho sekretářka Ronni Moffitt. Její manžel, který atentát přežil, pak vyslovil přesvědčení, že jeho ženu zabili „chilští fašisti“. 

Chilští agenti zašli moc daleko, zabili občanku USA. Spojené státy změnily kurz a začaly se od jihoamerických diktatur odklánět. Pinochet se ještě během návštěvy USA pokusil Američany přesvědčit, že za Letelierovou smrtí nestojí (tvrdil, že kdyby ho chtěl zabít, udělal by to ihned po puči v době, kdy Letelier seděl ve vězení), ale marně. 
V osmdesátých letech začaly latinskoamerické diktatury oslabovat. Argentina se pokusila získat Malvíny/Falklandy, ale akce se nezdařila a po prohrané válce s Británií se vojenská vláda stala ještě křehčí. Nakonec to bylo Chile, kde vojenská diktatura ze všech zemí Kondora vydržela nejdéle. Pinochet odešel až s rokem 1989. Země Kondora podle Archivů teroru zabily 50 tisíc lidí, dalších 30 tisíc nechaly zmizet. Zhruba 400 tisíc lidí skončilo ve vězeních a detenčních zařízeních, další miliony musely emigrovat. 

Text: Matouš Hartman

Reklama
Reklama