Výročí 23. 8. 1939 – smlouva, kterou si Hitler a Stalin rozdělili Polsko

Stalinův Sovětský svaz a Hitlerovo Německo uzavřelo smlouvu o neútočení. Měsíc nato se oba státy vrhly na Polsko.
Setkání německých a polských jednotek při přepadení Polska
Setkání německých a polských jednotek při přepadení Polska
Bundesarchiv_Bild_101I-121-0008-25
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Začneme od konce – likvidací Polska

Nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 společně v jediném měsíci napadly a v podstatě zlikvidovaly Polsko. Západní spojenci, kteří v reakci na německou agresi vyhlásili Německu válku, nebyli ochotni ani schopni Polsku významněji pomoci. Výsledkem nebývalé rychlé invaze bylo rozdělení polského území mezi Německo a Sovětský svaz. Hitler si tuto akci plánoval dlouhou dobu dopředu. Už od 1. světové války, respektive od uzavření Versailleské smlouvy, jež podle něj jeho zemi hrubě ponižuje, chtěl změnit postavení Německa na mapě Evropy a za cíl si nacionalisticky kladl rozšíření německého životního prostoru směrem na východ. Ovšem tušil, že je nutno se pojistit, aby nedošlo při jeho invazi do Polska k zapojení Sovětského svazu po boku slovanských „příbuzných“. Rusko-polské vztahy jsou dlouhodobě napjaté (což platí i o dnešku), ale jelikož i Sověti měli na Polsko spadeno, bylo dobré si jejich spolupráci pojistit. Když už mají Poláci přijít o své výsostné území, nechť na tom vydělají obě země, které vzápětí budou stát ve válce proti sobě. Ale to už bude Polsko roztrhané.

Hitler, Bormann, Rommel v přepadeném Polsku
Hitler, Bormann, Rommel v přepadeném Polsku
Bundesarchiv_Bild_101I-013-0064-35

Kdo smlouvu podepsal

Smlouva, jež byla podepsána mezi Německem a Sovětským svazem v Moskvě 23. srpna1939, vešla do dějin pod jmény hlavních signatářů. Joachim von Ribbentrop pracoval ve funkci ministra zahraničních věcí Hitlerova Německa, zatímco Vjačeslava Molotova zvolili komunisté lidovým komisařem (ministrem) zahraničí ve stalinském Sovětském svazu. Shodou okolností se jedná o stejného muže, podle něhož byly pojmenovány zápalné láhve jako Molotovovy koktejly. Nešlo o to, že by je snad vymyslel. Jméno dostala zbraň v roce 1939 během rusko-finské války a původní název byl „koktejl pro Molotova“. Finští vojáci, kteří s ním přišli, jím vyjadřovali svůj nepřátelský postoj k muži, který byl dle nich hlavním původcem zimní války a byl ve Finsku oblíben ještě méně než Stalin.

Setkání německých a polských jednotek při přepadení Polska
Setkání německých a polských jednotek při přepadení Polska
Bundesarchiv_Bild_101I-121-0008-25

Mír do první války

Pakt Ribbentrop-Molotov byla smlouva o neútočení mezi oběma zeměmi, které se zavázaly, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli. Její platnost netrvala ani 2 roky, neboť 22. června 1941 nacistické Německo v rámci operace Barbarossa napadlo Sovětský svaz. Podobnou smlouvu o neútočení mělo Německo uzavřenou i s Polskem. Ta byla uzavřena 26. ledna 1934 v Berlíně a měla mít platnost 10 let.

polská pěchota za přesunu
polská pěchota za přesunu
Wikipedia commons

Molotovův projev

„Všichni víme, že vztahy mezi Sovětským svazem a Německem byly napjaté od té doby, co nacisté přišli k moci. Nemusíme se zdržovat při těchto neshodách, ty jsou vám, soudruzi poslanci, i tak dostatečně známé. Ale jak řekl 10. března soudruh Stalin, ´jsme pro obchodní styky se všemi státy´, a zdá se, že v Německu správně pochopili prohlášení soudruha Stalina a vyvodili správné závěry. Na 23. srpen je třeba se dívat jako na datum velké historické důležitosti. Je bodem obratu v dějinách Evropy, a nejen Evropy. Ještě nedávno dělali němečtí nacisté zahraniční politiku, která byla vůči Sovětskému svazu zásadně nepřátelská. Ano, až donedávna Sovětský svaz a Německo byli nepřáteli v oblasti zahraniční politiky. Situace se nyní změnila a my jsme přestali být nepřáteli.

Zvláště někteří francouzští a britští socialističtí vůdcové ostře odsoudili tuto dohodu. Tito lidé jsou rozhodnuti, že Sovětský svaz musí bojovat proti Německu na straně Británie a Francie. Člověk by si skutečně mohl myslet, zda se tito váleční štváči nepomátli. Podle sovětsko-německé dohody Sovětský svaz není povinný bojovat ani na britské ani na německé straně. Sovětský svaz sleduje svou vlastní politiku, kterou určují zájmy lidu Sovětského svazu a nikoho jiného. Jestliže mají tito pánové takovou neodolatelnou touhu jít do války, ať tedy jdou do války sami, bez Sovětského svazu. Uvidíme, jací z nich budou bojovníci,“ řekl Molotov na zasedání Nejvyššího sovětu, které se konalo v Moskvě 31. srpna 1939.

Jakkoli tato slova znějí proněmecky, Hitlerovi podepsání paktu jen uvolnilo prostor, aby se mohl lépe připravit na přepadení Sovětského svazu. Historie jasně ukazuje, že už v den podpisu smlouvy vůdce Velkoněmecké říše věděl, že smlouvu poruší. Bylo jen otázkou kdy. Jak dopadla válka, víme. Ovšem jak dopadli lidé, kteří padli Stalinovi do rukou, to se v mnoha případech dodnes neví.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama