Výročí 22. listopadu 1963 – smrt J. F. Kennedyho změnila chod amerických dějin

J.F.K. alias vražda prezidenta Kennedyho – zkratka pro desítky let konspirací. Část spisů je stále tajná.
Kennedy těsně před smrtí
Kennedy těsně před smrtí
Victor Hugo King
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kennedyho prezidentská kampaň

Úřadující prezident Spojených států amerických John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) se na podzim roku 1963 společně se svými poradci připravoval na nadcházející prezidentskou kampaň. Přestože svoji další prezidentskou kandidaturu zatím oficiálně neoznámil, nebylo o jeho účasti pochyb. Ostatně i sám Kennedy byl o svých šancích na znovuzvolení pevně přesvědčen. Hledání voličské přízně bylo v plném proudu, a tak historicky nejmladší americký prezident navštěvoval jeden západní stát za druhým. Mezi hlavní témata se zařadila diskuse o zachování přírodních zdrojů, vzdělávání, národní bezpečnosti a světovém míru.

"Rozhodli jsme se letět na Měsíc", říká Kennedy v NASA
"Rozhodli jsme se letět na Měsíc", říká Kennedy v NASA
NASA

JFK umírá

Prezident Kennedy se 21. listopadu 1963 vydal také do Texasu. Bezpečnostní složky Bílého domu se ovšem obávaly možných problémů ze strany nespokojených občanů tohoto pevně republikánského státu. Úřadující demokrat ale nechtěl o ničem slyšet a veškeré námitky zavrhl. Následující den, 22. listopadu 1963, prezident vycestoval z letiště po boku první dámy Jacqueliny Kennedyové, guvernéra Johna Connollyho a jeho manželky.

Hlava státu ovšem neseděla za neprůstřelnými skly obrněné limuzíny, nýbrž na sedačce otevřeného kabrioletu. Dallaské ulice lemovaly davy vzrušených a mávajících lidí, kterým projíždějící kolona opětovala úsměvy. Kolem 12.30 hodin projížděla prezidentská limuzína poblíž městské knihovny, odkud se z ničeho nic ozvala série výstřelů. Střela zasáhla prezidentům krk a hlavu, vlivem čehož jeden z nejmocnějších mužů planety klesl do manželčina klína. Těžké zranění utrpěl i guvernér, kterého střela zasáhla do hrudi.  

JFK v limuzíně těsně před střelbou
JFK v limuzíně těsně před střelbou
Walt Cisco

Vznikl obrovský chaos a panika. Prezidentova kolona spěšně odjela do nedaleké nemocnice Parkland Memorial, kde se chirurgové marně snažili zachránit Kennedyho život. Podle některých svědků prezident již po příjezdu nejevil žádné známky života. Zázrak se skutečně nekonal a 22. listopadu 1963 ve 13.00 hodin místního času byl 35. prezident Spojených států amerických prohlášen za mrtvého. Na truchlení ale nebyl čas. O méně než dvě hodiny později složil na palubě Air Force One viceprezident Lyndon Baines Johnson (1908–1973) prezidentskou přísahu. Celé procesí proběhlo na přistávací dráze letiště Dallas Love Field. Mezi zhruba 30 svědky byla mimo jiné i otřesená Jacqueline Kennedyová (1929–1994), jejíž šaty byly stále potřísněné krví zavražděného manžela.

Hned druhý den vydal prezident Johnson své první prohlášení, v němž vyhlásil 25. listopad za den národního smutku. Toho dne stovky tisíc lidí lemovaly ulice Washingtonu, kde sledovaly rakev s Kennedyho tělem. Po smuteční mši v Katedrále svatého Matouše pokračoval smuteční průvod na hřbitov v Arlingtonu, kde byl zavražděný prezident se všemi poctami pochován.

Zavraždění „vraha“

Za méně než hodinu po střelbě byl jako hlavní podezřelý zadržen Lee Harvey Oswald (1939–1963). Ještě předtím stačil Oswald zabít podezřívavého strážníka, který ho ústně vytěžoval na ulici poblíž jeho domu. Formální obvinění bylo vzneseno 23. listopadu 1963, ve kterém byl Oswald obviněn z vraždy prezidenta Kennedyho a důstojníka J. D. Tippita. Následující den byl obviněný muž eskortován ze suterénu policejního velitelství v Dallasu, odkud měl být dále přepraven do okresní věznice. Na místě se nacházel zvídavý tisk a televizní kamery. Mezi nimi trpělivě postával také nenápadný Jacob Rubenstein, který využil situace a Lee Harveyho Oswalda jedním výstřelem z revolveru zastřelil. Útočník byl na místě okamžitě zadržen. Podle jeho slov byla hlavním důvodem vraždy pomsta za prezidenta Kennedyho. Ačkoliv někteří považovali Rubensteinův čin za hrdinný, přesto byl obviněn z vraždy prvního stupně.

Fotografie pořízená Mary Moormanovou zlomek sekundy po fatálním zásahu prezidentovy hlavy
Fotografie pořízená Mary Moormanovou zlomek sekundy po fatálním zásahu prezidentovy hlavy
Mary Ann Moorman (Mary Krahmer) – Public domain

Jacob Rubenstein, též známý jako Jack Ruby, provozoval v Dallasu striptýzové kluby a taneční sály. Bylo o něm také dobře známo, že má co dočinění s organizovaným zločinem. Ve své obhajobě se nicméně neustále označoval za nevinného s odkazem na prezidentovu smrt. Přísedící porota se ovšem nenechala zviklat a Oswaldova vraha uznala vinným. Začalo odvolací martyrium a Jack Ruby vyčkával na nové soudní procesí. Toho se ovšem nikdy nedočkal, protože v lednu 1967 zemřel v nemocnici na rakovinu plic.

Nekonečné konspirace

Po Oswaldově a Rubyho smrti se objevilo mnoho spekulací a konspiračních teorií, které přetrvávají dodnes. Mnozí věří, že Ruby připravil Kennedyho vraha o život proto, aby nedošlo k odhalení velkého spiknutí. Oficiální zpráva čerstvě zřízené Warrenovy komise z roku 1964 ovšem dospěla k názoru, že Oswald ani Ruby nebyli součástí žádného národního nebo mezinárodního komplotu. Hlavní role podezřelých časem obsadil například šéf FBI J. Edgar Hoover (1895–1972), Fidel Castro (1926–2016) a samotný Kennedyho nástupce prezident Johnson. Na seznamu se objevila i zpravodajská složka CIA nebo někdejší Sovětský svaz.

Jack Ruby přistupuje ke spoutanému Oswaldovi a během zlomku sekundy jej usmrtí výstřelem z revolveru
Jack Ruby přistupuje ke spoutanému Oswaldovi a během zlomku sekundy jej usmrtí výstřelem z revolveru
Ira Jefferson

K cestě za pravdou proběhlo mnoho odborných rekonstrukcí. Některými pokusy odborníci na zbraně a střelivo vyloučili, že by byl Lee Harvey Oswald vůbec schopen z takové vzdálenosti a úhlu opakovaně zasáhnout jedoucího prezidenta Kennedyho. Této verzi přispívá mnoho podstatných indicií. Například použitá zbraň Mannlicher-Carcano M91/38 byla osazena optikou pro leváky, přitom bylo dobře známo, že byl Oswald pravák. A byť šlo o bývalého člena námořní pěchoty USA, patřil mezi horší střelce, kteří by podobných výsledků nebyli nikdy schopni dosáhnout. Vznikla dokonce i verze, podle níž prezidenta omylem zastřelil nezajištěnou zbraní člen ochranky. Ať už je ale pravda jakákoliv, smrt prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho poznamenává životy mnoha Američanů dodnes.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7