Výročí 22. 1. 1775 – narodil se André Marie Ampére, zakladatel elektrodynamiky

André Marie Ampére byl zakladatelem zcela nového fyzikálního oboru.
Blesk - nejsilnější důkaz přírodní elektřiny
Blesk - nejsilnější důkaz přírodní elektřiny
Jessie Eastland

Geniální dítě na vesnici bez školy

André Marie Ampére se narodil 22. ledna 1775 v malé vesnici nedaleko Lyonu. Jeho otcem byl bohatý a vzdělaný obchodník Jean Jacquese Ampére. Ve vesnici nebyla škola, a tak svého syna vzdělával otec. Od malička projevoval André Marie nemalé matematické nadání a počítat podle obrázků se naučil dřív, než znal písmena a čísla. Od otce získal André Marie skvělé vzdělání v latině a řadu učebnic. Ve dvanácti letech ovládal základy diferenciálního počtu a rok později uměl základy celkem 13 jazyků. Ve třinácti letech poslal lyonské Akademii věd svou první vědeckou práci věnovanou kvadratuře kruhu. Během dospívání se věnoval četbě d´Alembertovy a Diderotovy francouzské Encyklopedie, která měla 20 svazků. V osmnácti letech přečetl Langrangeovu Analytickou mechaniku.

Amperův portrét
Autor: Volné dílo Amperův portrét

Zcela zásadní zvrat v životě André Marie Ampéra znamenala Velká francouzská revoluce. Jeho otec byl totiž podle měřítek tehdejší společnosti aristokrat a jako takový byl 24. listopadu 1793 popraven gilotinou. Mladý Ampére byl smrtí svého otce velmi otřesen a začal trpět hlubokými depresemi. Z psychických problémů se dostával téměř rok a během té doby se podle všeho věnoval četbě sbírek římských básníků, spisů Jean-Jacques Rousseaua a studiu své oblíbené matematiky a fyziky.

… a pak přišla svatba

Když mu bylo 24 let, oženil se s Julií, dívkou, kterou velmi miloval. Zanedlouho se jim narodil syn Jean-Jacquese. Ampére učil matematiku, fyziku a chemii na École centrale v Bourg-en-Bresse a vydal své první matematické dílo s názvem Des Considérations sur la théorie mathématique du jeu (Úvod do matematické teorie her), v němž se zabýval pravděpodobností. V roce 1803 přijal místo profesora fyziky a astronomie v Lyonu. V témže roce jej postihla další osobní tragédie. Jeho žena onemocněla tuberkulózou a zemřela.

Historický galvanometr
Autor: http://wellcomeimages.org/indexplus/image/M0016397.html CC BY 4.0 Historický galvanometr

Po smrti své ženy Julie odchází do Paříže, kde se postupně propracovává na pozici vedoucího katedry vyšší matematiky a mechaniky. V roce 1813 je oceněn za své výzkumy v oblasti diferenciálních rovnic a stává se členem pařížské Académie des Sciences.

V roce 1806 vstupuje do manželského svazku s Jean, dcerou svého bytného. Byl to jeden z největších omylů jeho života – tchán rodinu vydědil, manželka mu sdělila, že nechce mít děti a dělala mu ze života peklo. Přes všechny partnerské neshody se jim narodila dcera Albína. Ampére byl silně věřící člověk a rozhodnutí vztah ukončit pro něj bylo velmi těžké. Za pomoci své matky pak vychovával všechny své děti. Aby je uživil, zastával až dvě profesorská místa na dvou různých školách a pracoval i jako generální inspektor škol.

Vědec, kterého ocenily budoucí generace

André Marie Ampére byl nejen vynikající matematik a fyzik, ale na počátku své vědecké cesty se zabýval i chemií. Jedním z jeho významných zjištění bylo zařazení fluoru a chloru mezi prvky. Měl v plánu sestavit přehlednou tabulku v té době známých chemických prvků. Tento svůj záměr ale nikdy nedokončil.

Při svém pobytu v Bourg začal psát učebnici fyzicky a jeho vědecký zájem se upínal k teorii světla. V roce 1815 pak publikoval svou studii o jeho lomu, leč učebnici na toto téma nikdy nedokončil. Léta 1820 až 1827 probíhala pro Ampéra ve znamení bádání v oblasti elektřiny. Byl prvním vědcem, který odlišil pojmy elektrický proud a elektrické napětí. Elektrický proud definoval jako pohyb nábojů, které proudí ve směru kladného náboje. Určil směr elektrického proudu uvnitř galvanického článku a zkonstruoval přístroj na měření jeho velikosti, který nazval galvanometr.

Pozornost věnoval i magnetickým vlastnostem elektrického proudu. Zavedl pojem severní a jižní pól magnetu. Společně s Dominique François Jean Aragem sestrojil za použití cívky a měkkého železa první elektromagnet.

Cívka
Autor: Holger Urban Cívka

Předurčili tak pozdější výrobu mnohem silnějších magnetů. Na konci října 1820 během zasedání Académie des Sciences dokázal, že magnetické vlastnosti Země způsobují elektrické proudy, které protékají v jejím nitru. Zemi považoval za gigantickou cívku. Všechny své objevy publikoval v rozsáhlém spise z roku 1826, který nazval Mémoire sur la théorie mathematique des phénomenes électrodynamiques, uniguement déduite de l´expérience (O matematické teorii elektromagnetických jevů odvozených výlučně z experimentů). Bez nadsázky můžeme André Marie Ampéra označit za zakladatele fyzikálního oboru dnes nazývaného elektrodynamika. Po roce 1827 se věnoval matematice a svému dalšímu dílu Výklad principů variačního počtu.

I v závěru života se Ampére kvůli nákupům přístrojového vybavení velmi zadlužil a dostal se do existenčních potíží. Postihl ho i silný zápal plic. Dostával se do osobních i odborných konfliktů se svými vědeckými konkurenty, mezi něž patřili např. Michael Faraday, Humphrey Davy, Jean Biot a Jöns Berzelius. Teprve po jeho smrti se mu dostalo významnějšího lidského a odborného uznání, kdy byla po něm pojmenována základní jednotka elektrického proudu či hora Mons Ampére na Měsíci. Zemřel při svém pracovním pobytu v Marseille 10. června 1836.

Text: David Hainall

reklama