Výročí 22. 1. 1775 – narodil se André Marie Ampére, zakladatel elektrodynamiky

André Marie Ampére byl zakladatelem zcela nového fyzikálního oboru.
Blesk - nejsilnější důkaz přírodní elektřiny
Blesk - nejsilnější důkaz přírodní elektřiny
Jessie Eastland
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Geniální dítě na vesnici bez školy

André Marie Ampére se narodil 22. ledna 1775 v malé vesnici nedaleko Lyonu. Jeho otcem byl bohatý a vzdělaný obchodník Jean Jacquese Ampére. Ve vesnici nebyla škola, a tak svého syna vzdělával otec. Od malička projevoval André Marie nemalé matematické nadání a počítat podle obrázků se naučil dřív, než znal písmena a čísla. Od otce získal André Marie skvělé vzdělání v latině a řadu učebnic. Ve dvanácti letech ovládal základy diferenciálního počtu a rok později uměl základy celkem 13 jazyků. Ve třinácti letech poslal lyonské Akademii věd svou první vědeckou práci věnovanou kvadratuře kruhu. Během dospívání se věnoval četbě d´Alembertovy a Diderotovy francouzské Encyklopedie, která měla 20 svazků. V osmnácti letech přečetl Langrangeovu Analytickou mechaniku.

Amperův portrét
Amperův portrét
Volné dílo

Zcela zásadní zvrat v životě André Marie Ampéra znamenala Velká francouzská revoluce. Jeho otec byl totiž podle měřítek tehdejší společnosti aristokrat a jako takový byl 24. listopadu 1793 popraven gilotinou. Mladý Ampére byl smrtí svého otce velmi otřesen a začal trpět hlubokými depresemi. Z psychických problémů se dostával téměř rok a během té doby se podle všeho věnoval četbě sbírek římských básníků, spisů Jean-Jacques Rousseaua a studiu své oblíbené matematiky a fyziky.

… a pak přišla svatba

Když mu bylo 24 let, oženil se s Julií, dívkou, kterou velmi miloval. Zanedlouho se jim narodil syn Jean-Jacquese. Ampére učil matematiku, fyziku a chemii na École centrale v Bourg-en-

–Bresse a vydal své první matematické dílo s názvem Des Considérations sur la théorie mathématique du jeu (Úvod do matematické teorie her), v němž se zabýval pravděpodobností. V roce 1803 přijal místo profesora fyziky a astronomie v Lyonu. V témže roce jej postihla další osobní tragédie. Jeho žena onemocněla tuberkulózou a zemřela.

Historický galvanometr
Historický galvanometr
http://wellcomeimages.org/indexplus/image/M0016397.html CC BY 4.0

Po smrti své ženy Julie odchází do Paříže, kde se postupně propracovává na pozici vedoucího katedry vyšší matematiky a mechaniky. V roce 1813 je oceněn za své výzkumy v oblasti diferenciálních rovnic a stává se členem pařížské Académie des Sciences.

V roce 1806 vstupuje do manželského svazku s Jean, dcerou svého bytného. Byl to jeden z největších omylů jeho života – tchán rodinu vydědil, manželka mu sdělila, že nechce mít děti a dělala mu ze života peklo. Přes všechny partnerské neshody se jim narodila dcera Albína. Ampére byl silně věřící člověk a rozhodnutí vztah ukončit pro něj bylo velmi těžké. Za pomoci své matky pak vychovával všechny své děti. Aby je uživil, zastával až dvě profesorská místa na dvou různých školách a pracoval i jako generální inspektor škol.

Vědec, kterého ocenily budoucí generace

André Marie Ampére byl nejen vynikající matematik a fyzik, ale na počátku své vědecké cesty se zabýval i chemií. Jedním z jeho významných zjištění bylo zařazení fluoru a chloru mezi prvky. Měl v plánu sestavit přehlednou tabulku v té době známých chemických prvků. Tento svůj záměr ale nikdy nedokončil.

Při svém pobytu v Bourg začal psát učebnici fyzicky a jeho vědecký zájem se upínal k teorii světla. V roce 1815 pak publikoval svou studii o jeho lomu, leč učebnici na toto téma nikdy nedokončil. Léta 1820 až 1827 probíhala pro Ampéra ve znamení bádání v oblasti elektřiny. Byl prvním vědcem, který odlišil pojmy elektrický proud a elektrické napětí. Elektrický proud definoval jako pohyb nábojů, které proudí ve směru kladného náboje. Určil směr elektrického proudu uvnitř galvanického článku a zkonstruoval přístroj na měření jeho velikosti, který nazval galvanometr.

 

Pozornost věnoval i magnetickým vlastnostem elektrického proudu. Zavedl pojem severní a jižní pól magnetu. Společně s Dominique François Jean Aragem sestrojil za použití cívky a měkkého železa první elektromagnet.

Cívka
Cívka
Holger Urban

Předurčili tak pozdější výrobu mnohem silnějších magnetů. Na konci října 1820 během zasedání Académie des Sciences dokázal, že magnetické vlastnosti Země způsobují elektrické proudy, které protékají v jejím nitru. Zemi považoval za gigantickou cívku. Všechny své objevy publikoval v rozsáhlém spise z roku 1826, který nazval Mémoire sur la théorie mathematique des phénomenes électrodynamiques, uniguement déduite de l´expérience (O matematické teorii elektromagnetických jevů odvozených výlučně z experimentů). Bez nadsázky můžeme André Marie Ampéra označit za zakladatele fyzikálního oboru dnes nazývaného elektrodynamika. Po roce 1827 se věnoval matematice a svému dalšímu dílu Výklad principů variačního počtu.

I v závěru života se Ampére kvůli nákupům přístrojového vybavení velmi zadlužil a dostal se do existenčních potíží. Postihl ho i silný zápal plic. Dostával se do osobních i odborných konfliktů se svými vědeckými konkurenty, mezi něž patřili např. Michael Faraday, Humphrey Davy, Jean Biot a Jöns Berzelius. Teprve po jeho smrti se mu dostalo významnějšího lidského a odborného uznání, kdy byla po něm pojmenována základní jednotka elektrického proudu či hora Mons Ampére na Měsíci. Zemřel při svém pracovním pobytu v Marseille 10. června 1836.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7