Výročí 19. října 1914 – vypukla první bitva u belgických Yper

Krvavá ofenzivní válka se proměnila v neméně krvavou válku zákopovou. Mrtví prohráli, ale živí nezvítězili.
Krajina po bitvě u Yper
Krajina po bitvě u Yper
Australian War Memorial
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V západní části Belgie se 19. října 1914 odehrála divoká a hořká bitva o strategické město Ypry. Německá strana zahájila ofenzívu ve Flandrech, přičemž spojenecká vojska se bránila zuby nehty. O důležitosti vítězství žádná ze stran ani v nejmenším nepochybovala. Město Ypry a jeho okolí bylo posledním geografickým místem, které chránilo spojenecké přístavy v Boulogne-sur-Mer, Calais a Dunkerque. Pozbytí těchto strategických přístavů by pro spojenecké síly znamenalo ztrátu nejkratší logistické zásobovací cesty na válečné frontě. Také pro německou armádu by pozbytí tohoto území znamenalo doslova katastrofu. Kromě pozic v okolí města Ypry totiž Němci neměli žádnou významnější obrannou bariéru k ochraně své masivní železniční sítě. Právě ta byla pro německou strategickou a provozní mobilitu v Belgii a na celém severním boku fronty nesmírně důležitá. Takový kolaps si velitelé Osy zkrátka nemohli dovolit.

Zákopová válka - krutost, nuda a smrt
Zákopová válka - krutost, nuda a smrt
Frank Hurley - State Library of New South Wales

Nezkušení Němci

Německé velení ale do důležitých bojů nenasadilo zkušené vojáky. V září roku 1914 vznikly čtyři německé armádní sbory čítající přibližně 48 000 mužů. Více než dvě třetiny narychlo seskládaných hlav ale tvořili mladí a nezkušení dobrovolníci. Věková hranice této rádoby armády se pohybovala mezi 17 a 19 lety. V důsledku nízkého věkového průměru se sboru přezdívalo „Kinderkorps“ – německé slovíčko „Kinder“ znamená v překladu děti. Po pouhých několika týdnech tréninku byl tento nezkušený sbor začleněn do nově založené německé čtvrté armády. Válkou nepoznamenaní mladíci již 19. října napochodovali k okolí Yper ze severovýchodu. A právě tam druhý den poměřili své síly se zkušenými a dobře vycvičenými vojáky z britského expedičního sboru (BEF).  

Mrtví u Yper
Mrtví u Yper
National Library of Scotland

Zákopová válka

Podobně jako v dalších bitvách první světové války, i v první bitvě ve Flandrech obě armády bojovaly nejen mezi sebou, ale také s nelítostnými zákopovými podmínkami. Vojáci doslova zaživa hnili v blátě, kde nuceně pobývali s otravnými vešmi, drzými krysami a smrtelnými chorobami. Na pohodě nijak nepřidaly nikdy nekončící granátové útoky. Vojáci byli hladoví a strava jednotvárná. V lepším případě hodovali nad hovězími konzervami, v horším zase pojídali tvrdé sušenky. Ani vody nebylo na rozdávání. Žíznivé krky ji nabíraly z dna kráterů po granátových střelách, mnohdy se pila tekoucí špinavá voda přímo ze zákopů. Všude byla tlející mrtvá těla vojáků, jejichž zubožené ostatky nebylo možné ani pohřbít.

Tisíce mrtvých, žádný vítěz

První bitva u Yper zuřila v období mezi říjnem a listopadem 1914, kdy tvrdá zima a špatné počasí udělaly své. Obě strany se začaly chtě nechtě zakopávat a konstruovat komplikované výkopové systémy. Nikdo totiž nevěděl, jak se budou další boje vlastně vyvíjet. Jak se ale později ukázalo, zákopová strategie charakterizovala frontu po zbytek války. Žádná ze stran ale těžko uvěřitelným lidským ztrátám neunikla. První velká bitva u Yper stála život téměř 8000 britských vojáků, dalších 30 000 utrpělo zranění a 18 000 zůstalo nezvěstných. Německé ztráty na tom nebyly o nic lépe: bylo zabito 20 000 vojáků, 84 000 utrpělo zranění a 31 000 se pohřešovalo.

Krajina po bitvě u Yper
Krajina po bitvě u Yper
Australian War Memorial

V okolí města proběhly kruté boje, žádná ze stran ale nemohla tvrdit, že danou oblast kontroluje.  

V okolí města Ypry se později uskutečnilo několik velkých střetů, během nichž přišlo o život desetitisíce vojáků. Německá strana vůbec poprvé sáhla po bojovém plynu, který dobře známe pod názvem yperit. 

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama