Výročí 18. 4. 2002 – zemřel Thor Heyerdahl, legendární mořeplavec a dobrodruh 

Fenomenální experimentální archeolog a antropolog Thor Heyerdahl zemřel, ale výsledky jeho práce nás budou obohacovat a udivovat ještě notnou řádku let. Znáte jeho příběh?
Jak vypadala slavná Kon Tiki
Jak vypadala slavná Kon Tiki
China_Crisis
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dobrodruh, snílek, paličák i seriózní vědec 

Životní příběh Thora Heyerdahla je plný zvratů, překonaných výzev, dobrodružství, ale především seriózní vědecké práce. Narodil se 6. října 1914 v norském Larviku. Na univerzitě v Oslu sice dokončil studium zoologie, ale většinu svého profesního života se věnoval experimentální archeologii a antropologii s cílem dokázat, že i v době před úspěšnými zámořskými plavbami Kryštofa Kolumba bylo možné, aby původní obyvatelé Jižní Ameriky podnikali dlouhé zaoceánské plavby jen za využití mořských proudů. 

Thor Heyerdahl
Thor Heyerdahl
CC BY-SA 2.0

K této na první pohled bláznivé myšlence jej nejspíš přivedl studijní pobyt na ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, který se uskutečnil před začátkem druhé světové války. Thoru Heyerdahlovi zde bylo umožněno studovat kulturu, zvyky a obyčeje polynéských praobyvatel, které v té době byly jen velmi málo narušené západní civilizací. Zjistil, že tito lidé mají kulturně velmi blízko k lidem žijícím v Jižní Americe a začal spřádat plány na expedici, která by dokázala jeho smělou teorii dávné migrace lidí z Jižní Ameriky do Polynésie za použití primitivních plavidel a mořských proudů. Vedl také např. výpravy na papyrovém člunu Ra nebo rákosovém člunu Tigris. Navždy se ale zapsal do historie v roce 1947 legendární plavbou na balsovém voru z peruánského Vallao na polynéský atol Raroia v souostroví Tuamotu. 

V polovině padesátých let minulého století také Thor Heyerdahl uskutečnil výzkum na Galapágách, který jednoznačně potvrdil jeho domněnku, že ještě v době před Kryštofem Kolumbem připlulo na ostrovy několik lodí s cílem je osídlit. Bojovali však nejspíš s nedostatkem pitné vody. V letech 1955–1956 řídil archeologické vykopávky na Velikonočním ostrově a v roce 1986 sem pozval i českého experimentálního archeologa Pavla Pavla a umožnil mu tak „rozchodit“ sochu moai. 

Expedice Kon-Tiki – hazard se životem, nebo promyšlená a bezpečná akce? 

Za vším hledejme tvrdohlavost a vlastní přesvědčení o správnosti svých myšlenek. Jak jinak by se Heyerdahl s dalšími 5 společníky mohl vypravit na téměř 7000 km dlouhou plavbu od jihoamerického pobřeží až do Polynésie na balsovém voru postaveném podle nákresů španělských conquistadorů? Většině lidí by se to i dnes jistě zdálo jako čiré bláznovství a bohapustý hazard se životem. I když měla výprava vybavení, které indiánští obyvatelé Jižní Ameriky mít nemohli, jako např. sextant, kovový nůž nebo třeba hodiny, dokázali, že tuto na první pohled šílenou plavbu bylo možné i v dávných dobách s úspěchem uskutečnit.
Vezměme to ale pěkně od začátku. Heyerdahlovi se podařilo expedici Kon-Tiky financovat částečně ze soukromých sponzorských darů a také za přispění armády USA. Když Thor Heyerdahl dorazil se svými společníky do Peru, podařilo se mu za vydatné pomoci peruánských úřadů sestrojit vor z balsového dřeva bez použití jediného hřebíku nebo šroubu jen podle nákresů španělských conquistadorů. 

Expedice vyplula z peruánského města Callao 28. dubna 1947 a prvních 50 mil byl vor vlečen lodí peruánského námořnictva Guardina Rios. Ve chvíli, kdy se dobrodruzi dostali na volné moře a začal je unášet Humboldtův proud, pluli západním směrem již zcela samostatně bez cizí pomoci. Zemi na své dlouhé plavbě spatřili poprvé až 30. července. Stalo se tak, když proplouvali kolem atolu Puka-Puka. Krátký kontakt s Polynésany zaznamenala posádka 4. srpna na ostrově Angatau, kde se jim ale nepodařilo přistát a museli plout dál. Po 101 dnech plavby ztroskotali za poněkud dramatických okolností u ostrova Raroia v souostroví Tuamotu. Po dobu několika dalších dní museli přečkat na ostrově jako trosečníci, než je zde nalezli obyvatelé sousedního ostrova a mohli být i se zbytky voru přepraveni francouzskou lodí Tamara na Tahiti. 

Kromě obdivuhodné vědecké práce byl Thor Heyerdahl i skvělým publicistou. Kniha s názvem Expedice Kon-Tiki: Na voru přes jižní moře vyšla poprvé v roce 1950 a stala se celosvětovým bestsellerem vydaným nákladem neuvěřitelných 50 000 000 výtisků a přeloženým do 70 jazyků. Na pultech československých knihkupectví se kniha objevila v roce 1957. Originál voru Kon-Tiki je dnes možné vidět ve stejnojmenném muzeu v Oslu. 
Thor Heyerdahl zemřel před 17 lety 18. dubna 2002 na rakovinu v italském Colla Michari. Až do konce svého tvůrčího života byl velmi aktivním. Zkoumal například pyramidy v Güímaru na ostrově Tenerife, kde se také usadil a žil zde až do konce svého života. 

Text: David Hainall 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama