Výročí 16. 6. 1963: SSSR slaví. První ženou ve vesmíru se stala sovětská dělnice

Tohle je příběh o tom, jak se z neznámé sovětské dělnice stala světově uznávaná osobnost.
Těreškovová v roce 2015 v Moskvě
Těreškovová v roce 2015 v Moskvě
A. Savin
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

První ženou ve vesmíru se stala nyní jednaosmdesátiletá Valentina Těreškovová. V roce 1963 strávila téměř tři dny ve vesmírném prostoru, během nichž 48krát obkroužila planetu Zemi ve své jednomístné kosmické lodi Vostok 6. Ačkoliv to byla její první a poslední cesta do vesmíru, Těreškovová se svými zážitky procestovala celý svět, kde propagovala velký úspěch někdejšího Sovětského svazu.

Nelehké dětství

Sovětská hrdinka se narodila 6. března 1937 do dělnické rodiny poblíž západního Ruska. Její otec se chopil tradičního řemesla traktoristy a starostlivá matka pracovala jako švadlena v textilním závodě. Ještě před třetími narozeninami otec budoucí kosmonautky padl v rusko-finské válce (1939–1940), čímž mladičká Těreškovová zůstala bez otce a její matka pozbyla živitele třech hladových dětí. Valentina byla po osmé třídě nucena opustit školu, neboť musela živit rodinu. Na studium ale nezanevřela a později získala středoškolský diplom. Úspěšná mladá dáma byla nadšená komunistka a aktivní členka mládežnické organizace strany. Ve věku 22 let si zamilovala parašutismus a vstoupila do sportovního klubu, kde šťastně strávila většinu volného času.

Ideální kandidátka

Slavná budoucnost Valentiny Těreškovové se začala rýsovat po úspěšné vesmírné misi Jurije Gagarina v roce 1961, který jako první člověk navštívil vesmír. Sovětský svaz tak udělil svému americkému rivalovi velkou lekci. Sovětskému velení to ale nestačilo a chtělo v „technologickém boji“ dále pokračovat. Vedoucí kosmonautického výcvikového programu Nikolaj Kamanin prosadil, aby byla do vesmíru vyslána také žena, čímž by SSSR získal na další prestiži. A leč se tento vskutku neobvyklý nápad většině nelíbil, Nikita Chruščov názor podpořil. Nedlouho poté byl svolán specializovaný výbor v čele s Gagarinem, jenž dostal úkol najít a vybrat vhodnou kandidátku. Přísná selekce upřednostňovala schopné a fyzicky zdatné ženy, zkušenosti s parašutismem a pilotováním, ovšem zároveň byl dán prostor i ženám bez vzdělání. Sověti chtěli západním zemím jasně ukázat, že v komunistické zemi může do vesmíru létat kdokoliv, tedy i dělnická třída.

Poletí Těreškovová

Do programu se přihlásilo přes 400 odvážných žen, mezi nimiž nechyběla ani Valentina Těreškovová. Ta byla nakonec vybrána mezi pětici nejlepších. Není žádným tajemstvím, že Těreškovové pomohly její politické aktivity včetně válečné minulosti jejího otce „hrdiny“. Nastal dlouhý a namáhavý osmnáctiměsíční výcvik, během něhož každá dobrovolnice vykazovala v rámci testů své slabiny a přednosti. Program zahrnoval extrémní gravitační podmínky, mimořádné psychické vypětí a mnohé jiné nepříjemnosti. Těreškovová byla nakonec vybrána jako vhodná kandidátka pro let do vesmíru, byť její konkurentky vykazovaly lepší výsledky.

První žena ve vesmíru

Bylo ráno 16. června roku 1963 a 26letá Valentina Těreškovová odstartovala z kosmodromu Bajkonur do vesmíru. Pro její tělo a mysl to však nebyly nijak příjemné kratochvíle. Krátce nato se dostavila nevolnost, nepříjemné zvracení a mdloby. Mladá kosmonautka setrvala ve vesmíru celkem 70 hodin a 50 minut, během nichž obletěla 48krát Zemi v nadmořské výšce 180–230 kilometrů. Během mise provedla biomedicínské a vědecké experimenty, v jejichž rámci byly zjišťovány účinky vesmírného prostoru na lidské tělo. Až později se ukázalo, že mladá Valentina nebyla na kosmický let moc dobře připravená a všechny úkoly ani nezvládla. Dokonce měla pozemní personál opakovaně prosit, aby byla mise předčasně ukončena a ona se mohla vrátit zpátky na Zem. Podle všeho měla i loď Vostok 6 systémové problémy v automatickém letovém programu. Zjištěná chyba byla naštěstí včas odhalena a pozemní středisko pomocí nového přistávacího algoritmu hrozící nebezpečí úspěšně odstranilo.

Sovětská hrdinka

Valentina Těreškovová nakonec bezpečně přistála poblíž dnešní hranice mezi Kazachstánem a Mongolskem. Ani závěrečné přistání ovšem nebylo hladké, neboť se kosmonautka při katapultování udeřila do hlavy. Mimo bolestivého hematomu se ale nic horšího nestalo. Celý svět pak s nadšením přivítal hrdinku Sovětského svazu, která za své snažení a vesmírný úspěch získala řadu ocenění, mezi nimiž nechybělo nejvyšší vyznamenání Hrdina Sovětského svazu a řád Lenina. Do vesmíru se však již nikdy nevrátila – a asi ani nevrátí.

Text: Petr Smejkal

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama