Výročí 13. 2. 1633 – Galileo Galilei přijíždí do Říma před inkviziční soud – odvolal a přežil

Nejspíše neprohlásil, že "přece se točí". Proto nebyl Galileo Galilei upálen, ale jen uvržen do domácího vězení.
Malba Cristiana Bantiho z roku 1857 Galileo čelí římské inkvizici
Malba Cristiana Bantiho z roku 1857 Galileo čelí římské inkvizici
Volné dílo

Toskánský astronom Galileo Galilei přijíždí hájit své vědecké myšlenky před inkviziční soud do Říma.

A přece se točí

Galileo Galilei je známý hlavně jako astronom, filozof a fyzik, který musel své vědecké závěry a myšlenky obhajovat před církevním inkvizičním soudem. Proslavil ho zejména jeho údajný výrok, který měl pronést na konci procesu: „Eppur si muove!“ („A přece se točí!“) Zdá se však velmi nepravděpodobné, že by se tak stalo. Pro Galileiho by to znamenalo téměř jistou smrt. K popravě však nedošlo a Galileo byl potrestán doživotním domácím vězením.

Galileo fandí Koperníkovi

Začátek 17. století probíhal ve znamení zcela zásadního astronomického sporu mezi zastánci Koperníkova heliocentrického modelu sluneční soustavy, v němž planety krouží kolem Slunce, a propagátory tzv. geocentrického modelu sluneční soustavy, kde Slunce obíhá kolem Země. V roce 1604 Galileo veřejně podpořil Koperníkovy závěry.

Galileo zcela zásadním způsobem vylepšil konstrukci dalekohledu, s níž přišel Hans Lippershey v roce 1608, a stal se historicky prvním člověkem, který ho použil k pozorování noční oblohy. Postupným vylepšováním konstrukce dosáhl Galileo až dvacetinásobného zvětšení.

Mikoláš Koperník
Mikoláš Koperník
archiv redakce

Díky své tehdy převratné konstrukci dalekohledu objevil 7. ledna 1610 čtyři největší Jupiterovy měsíce, jež o čtyři roky později pojmenoval německý astronom Simon Marius jako Io, Europa, Ganymed a Callisto. Galileo během pozorování zjistil, že tyto měsíce obíhají kolem Jupitera. Tento objev mu vynesl jmenování čestným profesorem na univerzitě v Padově a doživotní rentu ve výši 1000 florinů.

Byl nejspíš jedním z prvních Evropanů, který pozoroval a popsal sluneční skvrny. Vyslovil také domněnku, že povrch měsíce je hornatý a rozbrázděný krátery: „Měsíc je hrbolatý a nerovný stejně jako samotný povrch Země.“ A zpochybnil tak obecně přijímané Aristotelovy závěry o tom, že měsíc je hladkou a pravidelnou koulí. Při pozorování Mléčné dráhy zjistil, že se skládá z velkého množství hvězd, které z dálky působí dojmem mraku.

Se svým asistentem se jako první člověk na světě pokusil změřit rychlost světla. Neměl však dostatečné prostředky a nedospěl tak k žádnému závěru.

Inkviziční proces, který vešel do dějin

Galileo svou podporou Koperníkovy teorie heliocentrického uspořádání sluneční soustavy pobouřil řadu vlivných představitelů katolické církve, kteří tvrdošíjně zastávali geocentrický model a tvrdili, že nové vědecké závěry jsou v přímém rozporu s Biblí.

Portrét Galilea Galilei
Portrét Galilea Galilei
Justus Sustermans

Galileo se inkvizičních procesů neobával. Mezi jezuity měl pověst seriózního vědce. Řím však od samého začátku odmítal jeho vědecké závěry a 24. února 1616 vydal prohlášení, v němž Galileovi zakázali jakékoliv šíření Koperníkových myšlenek. Galileo se s tímto zákazem odmítl smířit a byl povolán před inkviziční soud, před který se dostavil před 385 lety 13. února 1633.

Vlastní proces řízený papežem Urbanem VIII. ale začal až 12. dubna 1633. Po celou tu dobu byl Galileo držen v rezidenci toskánského velvyslance. Církev vinila Galilea, že porušil zákaz šíření Koperníkova učení. Galileo se hájil listinnými důkazy, které vypovídaly v jeho prospěch. Celých 18 dní byl držen v místnosti inkvizičního úřadu, během nichž ho několikrát navštívil hlavní inkviziční komisař Vincenzo Maculano s nabídkou dohody. Galileo měl uznat, že pochybil při psaní svých knih a vědeckých textů, a pokud tak učiní, bude se moci vrátit do rezidence toskánského velvyslance. Spekuluje se, že podlomené zdraví bylo hlavním důvodem Galileova přiznání viny, které inkvizitoři vyslechli 30. dubna 1633. Galileo uznal, že při psaní knih zašel příliš daleko a „podlehl svým marnivým ambicím, nepochopení a nepozornosti“. Následně 10. května odevzdává svou písemnou obhajobu v níž se opět přiznává ke svým chybám žádá o prominutí trestu s ohledem na svůj věk a chatrné zdraví.

Galileo Galilei
Galileo Galilei
Volné dílo

Proces však pokračoval dál. Papež nařídil, aby byl Galileo podroben dalšímu výslechu, během něhož mu bylo vyhrožováno mučením. Galileo tehdy řekl: „Jsem zde, abych byl poslušný, ale já nezastával koperníkovské názory poté, co bylo rozhodnutí učiněno, jak jsem již řekl.“

Odvolal a přežil

Závěrečné slyšení se konalo 22. června 1633. Galileo pod pohrůžkou dalšího mučení a smrti na hranici „odvolal, zatratil a zošklivil svoji práci“ a zároveň slíbil, že odsoudí každého, kdo by snad chtěl pokračovat v jeho učení a vědecké práci. Vyhnul se sice smrti, ale byl odsouzen k doživotnímu domácímu vězení v jeho vilách v Arcetri a ve Florencii. V domácím vězení byl nucen odříkávat kajícnické žalmy a odmítat návštěvy. Na druhou stranu mohl pokračovat ve své kontroverzní vědecké práci.

Paradoxem celého procesu zůstává, že ačkoliv v komisi zasedalo 10 kardinálů s funkcí inkvizitora, podpis pod rozsudek připojilo pouze 7 z nich. Je tedy pravděpodobné, že tři inkvizitoři s rozsudkem nesouhlasili a připadal jim příliš přísný.

Omluva církve po 359 letech – pozdě, ale přece

Rehabilitace a omluva církve přišla po dlouhých 359 letech po procesu s Galileem z úst papeže Jana Pavla II., který řekl: „Galileo pociťoval ve svých vědeckých výzkumech přítomnost Stvořitele, který podnítil hloubku jeho ducha, povzbuzoval ho, předesílal a podporoval jeho intuice.“ Církev upravila svůj pohled na vědu v dokumentu, který vzešel z Druhého vatikánského koncilu konaného v letech 1962–1965. Kromě jiného se v něm píše: „Když se provádí metodické bádání ve všech vědních oborech skutečně vědecky a podle mravních zásad, nebude nikdy ve skutečném rozporu s vírou, protože věci světské i věci víry pocházejí od jednoho a téhož Boha.“

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama