Před 21 lety se pádem Dvojčat začala psát nová kapitola války proti terorismu

Záběry hroutících se mrakodrapů ohromily svět a poslaly USA do války proti terorismu. Díky CNN lidé sledovali události v New Yorku doslova v přímém přenosu.

Bylo to jako nejhorší noční můra, kterou nejspíš nikdo nečekal. Přesto se to stalo a 11. září 2001 narazila letadla pilotovaná teroristy do Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu. Svět se navždy změnil. Začala válka proti terorismu a zároveň se odstartovala celá série konspiračních teorií.

Letadlo jako střela

Provedení teroristického útoku pomocí unesených letadel nebylo nic nového. Světové obchodní centrum, Bílý dům, Pentagon a celá řada dalších symbolických cílů se v plánech militantních muslimů a teroristů objevovaly již před rokem 2001. Na Filipínách působil Ramzi Jusef, který útok plánoval již v lednu roku 1995. V rámci operace Bojinka počítal s únosem celkem 11 letadel a se zasažením několika cílů v USA a jihovýchodní Asii. Jen šťastná náhoda způsobila, že byl policií zatčen a nic z jeho plánů se neuskutečnilo. V jeho domě totiž začalo hořet a zasahující hasiči a policie nalezli plány akcí. Filipínské úřady obratem informovaly CIA i FBI.

Čtyři unesená letadla a tři zasažené cíle

V souvislosti s útoky z 11. září 2001 se nejčastěji objevuje jméno Muhammada Atty, coby velitele a organizátora celé akce. Sérii koordinovaných útoků na území Spojených států společně s ním provedlo ještě dalších 18 členů militantní islamistické organizace al-Káida. Teroristé unesli celkem čtyři letadla společností American Airlines a United Airlines. Lety American Airlines 11 a United Airlines 175 narazily do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Zemřeli všichni lidé na palubách obou letadel a další uvnitř budov. Statika obou budov byla nárazem letadel a následným požárem silně poškozená a za necelé dvě hodiny se zřítily.

Cílem třetího letadla byl Pentagon, v němž sídlí americké Ministerstvo obrany. Ve čtvrtém letadle se pasažéři únoscům postavili a zřítili se nedaleko města Shanksville v Pensylvánii. Dnes již můžeme jen spekulovat, který z významných a symbolických cílů mělo zasáhnout. Nejspíš se ale mělo jednat buď o Bílý dům nebo Kapitol.

Oběti a zdravotní problémy přeživších

Celkový počet obětí teroristických útoků se vyšplhal k číslu 2 977 s tím, že v něm není započítáno 19 teroristů, kteří akci pojali jako sebevražednou misi. Počet mrtvých mohl být ale mnohem větší. V obou budovách větového obchodního centra bylo toho dne přítomno 14 154 osob. Dalších 940 se nacházelo v hotelu Marriott, který stál mezi mrakodrapy.

Většina z přeživších pracovala v kancelářích pod zónami nárazu. Předpokládá se, že náraz letadel přežilo ve vyšších patrech asi 1 500 lidí, ale kvůli zničeným schodištím a nefunkčním výtahům zůstali v budovách uvězněni. Odhaduje se, že přímo v patrech, do kterých narazila letadla, zemřelo téměř okamžitě 600 osob. V troskách Světového obchodního centra nalezli záchranáři pouze 20 přeživších. V Pentagonu zemřelo 125 osob.

Oběti na životech se nevyhnuly ani záchranným složkám, které na místě působily. Během záchranných prací přišlo o život 343 hasičů, 87 příslušníků Port Authority Police Department a 28 newyorských policistů. Úřady a instituce, které dostaly nelehký úkol určit totožnost obětí, pracovaly s celkem 12 000 vzorky a používaly převážně techniku analýzy DNA.

Ze zřícených budov se uvolnilo velké množství prachu, zplodin z hořících umělých hmot, dioxiny, olovo, azbest a rtuť, které později u lidí, již byli této tragédii vystaveni, způsobily chronické respirační potíže. U zasahujících záchranářů a lidí, kteří přežili, se ve zvýšené míře objevilo rakovinné bujení.

Deník New York Times zveřejnil studii, která srovnávala výskyt depresivních a úzkostných stavů po událostech z 11. září 2001 u obyvatel New Yorku a v dalších velkých městech USA. Jednoznačně z ní vyplývá, že Newyorčané trpí těmito onemocněními až dvakrát častěji. U mnohých byla navíc diagnostikována tzv. posttraumatická stresová porucha.

Svět se změnil

Informace o teroristických útocích plnily v reálném čase všechna významná světová média. Útoky zcela zásadním způsobem ovlivnily nejen vnitřní a mezinárodní politiku USA, ale postoje většiny demokratických států světa. Administrativa prezidenta George Bushe vyhlásila válku proti terorismu. Jen měsíc po útocích v New Yorku vstoupily americké jednotky na území Afghánistánu s cílem snížit podporu a vliv Tálibánu, kterou dopřával teroristickým organizacím.

Členské země NATO poprvé v historii organizace aktivovaly článek 5 Washingtonské smlouvy, v němž se mimo jiné píše: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem...

V USA vešel v platnost tzv. vlastenecký zákon, který výrazně posiluje pravomoci bezpečnostních složek. Došlo ke zvýšení bezpečnosti na letištích a důkladnějším kontrolám před vstupem na paluby letadel. Ve světě se rozhořelo několik válečných konfliktů s cílem omezit vliv teroristických skupin. Otázkou zůstává, zda je vůbec možné v dnešním globalizovaném světě podobným útokům a atentátům zabránit. Nezbývá než věřit, že lidé jednou dostanou rozum.

Kde jste byli, když padala Dvojčata?

Události 11. září 2001 byly tak šokující, že si dodnes lidé dokážou vzpomenout, kde právě v té době byli a co dělali. A zčásti za to „může“ americká zpravodajská stanice CNN. Její moderátorka Carol Lin přerušila už v 8.58 onoho kritického dne (v ČR bylo 14.58) reklamu a divákům zprostředkovala úplně první záběry a informace o útocích na věže Světového obchodního centra v New Yorku. V následujících minutách a hodinách CNN nepřetržitě přinášela informace a vysílala záběry z útoků, které zasáhly také Pentagon.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom