Výročí 11. 2. 660 př. n. l. – Japonsko slaví 2679 narozeniny

Podle tradiční japonské mytologie založil před 2679 lety císař Džimmu japonské císařství. Zemi, která udivuje po celou dobu své existence.
Japonská gejša
Japonská gejša
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Džimmu – zakladatel dynastie, jež vládne dodnes.

Navštívíme-li dnes šintoistickou svatyni, jistě naší pozornosti neunikne skutečnost, že mezi nejuctívanější předměty patří zrcátka. Bylo to právě zrcadlo, které bohyně Amaterasu podle legendy darovala japonským císařům a ti jej dodnes střeží ve svatyni v Ise a jsou jediní, kdo jej mohou spatřit. Ani samotnou svatyni pak běžný návštěvník nemá vůbec šanci zahlédnout. Je totiž obehnána čtyřnásobným plotem, za nějž se dostanou pouze šintoističtí kněží. Zrcadlo pak podle tradice mění místo uložení každých 20 let. Po uplynutí této doby se totiž svatyně boří a kousek vedle se staví nová. Tento prastarý zvyk má symbolizovat neustále obnovující se sílu bohyně Slunce Amaterasu. 

Na samém počátku císařství a dodnes vládnoucí dynastie stojí podle tradiční japonské mytologie a legend císař Džimu-tennō, který podle všeho usedl na trůn před 2679 lety v den, který podle dnešního kalendáře vychází na 11. února 660 př. n. l. V kronice Kodžiki se uvádí, že Džimmu byl potomkem samotné Amaterasu, bohyně Slunce. Až do konce druhé světové války byla tato víra součástí oficiálního státního náboženství. 

Od prehistorie k tradičnímu Japonsku 

Opusťme na chvíli rovinu legend a mytologických příběhů a podívejme se na japonskou historii výsledky výzkumů seriózních archeologů a historiků. Z archeologických bádání vyplývá, že první humanoidi se na území dnešního Japonska objevili přibližně před 500 000 lety v průběhu starší doby kamenné. Nejenom lidé, ale i zvířata migrovala z oblastí dnešní Číny a Koreje mezi asijským kontinentem a japonskými ostrovy díky pevninským mostům, které vznikaly během opakujících se dob ledových a poklesům mořské hladiny.
Svébytná japonská kultura se začala vyvíjet někdy na přelomu střední a mladší doby kamenné před 11 000 lety. Někdy v té době se tu objevila kultura Džómon charakteristická kočovným nebo polokočovným způsobem života a začínáme hovořit o předchůdcích dnešních Japonců. Předpokládá se, že kolem roku 300 př. n. l. se na japonských ostrovech začaly prosazovat nové techniky a postupy pěstování rýže a objevují se první znaky japonského písma, které vycházelo z čínského. 

Moderně-tradiční Japonsko
Moderně-tradiční Japonsko
pixabay.cz

Císařství bylo podle všeho opravdu založeno v 7. století př. n. l. a prvním císařem se stal Džimmu. Následně v 5. a 6. století bylo zavedeno čínské písmo a budhismus. Čínská kultura a tradice se na Japonské ostrovy šířila nejprve z Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Formální moc se soustředila v rukou císařů, zatímco výkonná moc byla v rukou regentů nebo vojenských správců, tzv. šógunů. Země vycházejícího slunce, jak je Japonsku přezdíváno, zažila vzestupy i pády, stala se terčem jaderného bombardování i hnací silou technologického pokroku. Japonsko je se svou složitou historii a někdy až nepochopitelnými tradicemi, kam patří i sebevražda a až fanatická oddanost, pro mnohé nepochopitelné. Přesto to neznamená, že bychom se ho neměli snažit pochopit.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama