Výročí 10. února 1962 - proběhla první výměna špionů mezi SSSR a USA

Výměna špehů patřila mezi mírová gesta gradující studené války.
Most špionů
Most špionů
20th Century Fox

Jaderná rivalita

Porážkou nacistického Německa odstartovalo jaderné soupeření někdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických. Jaderná rivalita představovala pro každou stranu bez nadsázky existenční nebezpečí. Vedení obou zemí tak doslova prahlo po informacích týkajících se jaderného pokroku druhé strany. Dwight Eisenhower (1890-1969) například požadoval, aby obě velmoci mohly provádět přelety nad cizím územím za účelem vzájemné kontroly. Sovětský vůdce Nikita Chruščov (1894-1971) ovšem návrh amerického prezidenta zamítl a pokračoval v sovětské politice odmítání mezinárodních inspekcí v jakákoli formě.

Průzkumné lety

Američané se sovětského jaderného programu skutečně obávali, což dalo zelenou vzniku průzkumnému letounu Lockheed U-2. Tohle výkonné tryskové letadlo bylo schopno dosáhnout výšky až 21 kilometrů, což vedlo konstruktéry k přesvědčení, že špionážní letadlo nebude sovětskými radary detekováno. Skrytý průlet byl nesmírně důležitý, neboť v době studené války bylo narušení vzdušného prostoru považováno za válečný akt. První let speciálního letounu se uskutečnil v roce 1956, přičemž letecké průzkumy nad strategickými sovětskými pozicemi přetrvávaly po čtyři roky. Ačkoliv sovětské rady o americkém špehování dobře věděly, armáda postrádala dostatečně účinné rakety k sestřelení. Sovětské velení ale svá vědění držela pod pokličkou, neboť šíření bezmoci nepřipadalo v úvahu.

Americký špionážní letoun U2
Americký špionážní letoun U2
volné dílo.

Neúspěšná mise

Zlom nastal 1. května 1960, kdy zkušený pilot Francis Gary Powers (1929-1977) odstartoval ze základny v Pákistánu. Hlavní úkol zahrnoval monitoring strategických jaderných pozic na území Sovětského svazu a následné přistání v Norsku. Průzkumný let se však z nenadání proměnil v hrůzu a boj o holé přežití, neboť byl Lockheed U-2 nedaleko Sverdlovska v Uralských horách sestřelen sovětskou raketou. Ačkoliv se pilotovi podařilo z poškozeného stroje vymanit, destrukční mechanismus zůstal netknutý. Poničený letoun a špionážní technika tak padla do sovětských rukou. Zadržení neunikl ani Gary Powers. Zatímco na americké straně vypukla panika, Sovětský svaz měl konečně v rukách nepopiratelné důkazy o americké špionáži jejich území.

Pilot F. G. Powers
Pilot F. G. Powers
RIA Novosti archive

Sovětský trumf

Incident způsobil americké administrativě velké problémy a vysvětlování. Nemalé zhoršení pocítily i křehké vztahy mezi Východem a Západem. Sověti žádali po americkém prezidentovi vysvětlení a omluvu, přičemž Powers byl odsouzen k 10 letům sovětského vězení. Američané však hlavy nesklopili, a naopak se snažili celý incident ututlat. O pár dní později vydala vládní agentura NASA tiskovou zprávu, která informovala o neúspěšné meteorologické misi. Vědecké letadlo mělo údajně někde nad Tureckem ztratit směr a mohlo případně havarovat na sovětském území.

Americké mlžení

Sověti ovšem nelenili a situaci náležitě využili ve svůj prospěch. Nikita Chruščov již 5. května oznámil, že sestřelili americké špionážní letadlo. Z prohlášení ovšem nebylo zřejmé, zdali je pilot stále na živu. Americké ministerstvo zahraničí věřilo, že je Gary Powers mrtvý a prohlášení NASA potvrdilo. Sovětský svaz měl ale v rukou trumf, který měl v úmyslu vyložit na stůl. O dva dny později tak východní představitelé veřejnost informovali o živém americkém pilotovi a nezvratných důkazech americké špionáže. Američané nakonec pod tíhou četných důkazů špiónské mise potvrdili. Další vykrucování bylo konec konců zbytečné.

Pro uvězněného Powerse nebyla situace zprvu nijak příznivá. Dlouholetý pobyt za mřížemi se ale nakonec nekonal. Americká vláda se dohodla se Sovětským svazem na výměně špionů. Za Powerse nabídla sovětského agenta Rudolfa Abela (1903-1971), který byl po svém zatčení v New Yorku odsouzen za špionáž. Obrovskou roli na úspěšném procesí sehrál americký právník a politický vyjednavač James Donovan (1916–1970). Po různých peripetiích tak k legendární výměně skutečně došlo.

Výměna špionů

Dne 10. února 1962 byl americký pilot Gary Powers vyměněn za sovětského špeha Rudolfa Abela, jehož v roce 1957 zatkli příslušníci FBI. K události došlo na mostě Glienicker Brücke, jenž spojoval východní a západní Německo. Sověti výměnu okomentovali s tím, že je částečně motivovala touha zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi. Američané byli sice zdrženlivější, nicméně i tak považovali výměnu špionů za cestu vedoucí ke zmírnění panujícího napětí. Vzpomínku na zlepšující se diplomatické vztahy však o několik měsíců později utnula tzv. karibská krize.

Reálná "most  špionů" během filmování Mostu špionů
Reálná "most špionů" během filmování Mostu špionů
Biberbaer CC BY-SA 4.0

Celkem bylo na mostě Glienicker mezi západní a východní mocností vyměněno 40 osob. Z tohoto důvodu získal most přezdívku „Bridge of Spies“ – „Most špionů“. Most byl později otevřen chodcům, přičemž pohraniční opevnění a barikády byly odstraněny po sjednocení Německa až 3. října 1990. Glienicker Brücke dnes patří mezi vyhledávané kulisy televizních reklam a filmů. Mezi vůbec nejúspěšnější patří Most špionů z roku 2015, ve kterém ztvárnil hlavní roli Tom Hanks a Mark Rylance.

Těžký návrat

Po návratu do rodné vlasti byl Gary Powers některými krajany nenáviděn. Mnoho Američanů sestřeleného pilota kritizovalo za to, že nespáchal sebevraždu a raději padl do rukou nepřátel. CIA a senátní výbor ale rozhodli jinak a jednání pilota označili za správné. Vše ale dopadlo dobře. Nálepku zrádce Powers vyměnil za status válečného hrdiny a později se dočkal řady významných amerických ocenění. O celé události napsal dokonce knihu Operation Overflight: A Memoir of the U-2 Incident, která se dodnes prodává.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama