Výročí 10. 11. 1970 – odstartovala Luna 17 s měsíčním vozítkem Lunochod 1 na palubě

Před 48 lety vypustili Sověti Lunochod 1. Jednalo se o historicky první vozítko, které kdy jezdilo po povrchu jiného vesmírného tělesa. 
Lunochod v muzeu - celek
Lunochod v muzeu - celek
Petar Miloševič
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Studená válka ve vesmíru 

Na poli dobývání vesmíru probíhala v době studené války otevřená soutěž mezi USA a SSSR. Obě země se předháněli v tom, kdo dřív pošle zvíře nebo člověka do vesmíru, kdo dřív přistane na Měsíci apod. A právě konstrukce lunárního výzkumného vozítka, které by se s úspěchem pohybovalo na povrchu Měsíce a plnilo vědecká měření, bylo jedním z významných milníků ve výzkumu našeho přirozeného satelitu. Před 48 lety se sovětský Lunochod 1 stal vůbec první dálkově ovládaným vozítkem, který kdy jezdil po jiném vesmírném tělese. 

Sovětská sonda Luna 9 byla prvním přístrojem, který bezpečně přistál na jiném kosmickém tělese
Sovětská sonda Luna 9 byla prvním přístrojem, který bezpečně přistál na jiném kosmickém tělese
archiv Prima ZOOM

S nápadem poslat na Měsíc „kosmický vůz“ přišel již v 50. letech minulého století ruský konstruktér Chlebcevič. Ten byl přesvědčený, že nejlepší by bylo pro jízdu po měsíčním povrchu použít pásů, podobně jako třeba u tanku. Lunochod 1 vyrobený v konstrukčním středisku OKB Lavočkina (dnes NPO Lavočkina v Chimkách), ale nebyl prvním strojem tohoto typu. Jeho předchůdce s označením 1A byl vypuštěn již v únoru 1969. Byl však zničen při explozi nosné rakety. 

Lunochod 1 a Luna 17

Samohybný dálkově ovládaný Lunochod 1 byl k Měsíci dopraven automatickou meziplanetární sondou Luna 17, jenž odstartovala z kosmodromu Bajkonur před 48 lety 10. listopadu 1970. Let k Měsíci trval 7 dní a Lunochodod začal plnit své výzkumné úkoly krátce po vysazení na měsíčním povrchu. Během své bezmála roční mise urazil 1 0540 m, na Zemi odeslal více 20 000 fotografií, 200 panoramatických snímků Měsíce a na 25 chemických analýz. 

Model Lunochodu-2
Model Lunochodu-2
de:Benutzer:HPH/Wikimedia Commons

Hlavním konstruktérem Lunochodu byl Alexandr Kemurdžjan. Jeho povrch byl pokryt solárními panely, které mu měly zajistit dostatek energie. V přístrojovém vybavení nechyběly 2 kamery, spektrometr a laserový odražeč francouzské výroby, díky němuž bylo možné určit přesnou vzdálenost Měsíce od Země. Konstrukčně unikátní byl výkyvný osmikolový podvozek. Každé kolo mělo svůj vlastní elektromotor. Měsíční vozítko přečkalo 11 lunárních nocí než mu zeslábly akumulátory, že již nebyl schopen komunikace s řídícím střediskem. Pokusy o navázání spojení byly ukončeny 4. října 1971. Mise tím byla ukončena. 

Pokračování a význam projektu

Přímým pokračovatelem úspěšného projektu byl Lunochod 2, který na měsíční povrch vysadila sonda Luna 21 15. ledna 1973. Lunochod 2 operoval v měsíčním kráteru Le Monnier. Během své 4,5 měsíční mise ujel 37 km a pořídil kolem 80 000 snímků. Byl zkonstruován i Lunochod 3, ale ten se na povrch Měsíce nikdy nedostal a patří mezi nejvyhledávanější exponáty v Lavočkinově muzeu v Chimkách. 


Vědci dlouho hledali za pomoci kosmických sond přesnou polohu obou měsíčních vozítek. Pátrání bylo úspěšné a vědeckému týmu ze San Diega se podařilo znovu použít laserový odražeč umístěný na Lunochodu 1 a změřit díky němu přesnou vzdálenost Měsíce od Země. Laserových odražečů je na povrchu Měsíce umístěno víc. Dopravily je tam posádky lodí Apollo a sovětské automatické sondy. Princip laserového odražeče je v podstatě velmi jednoduchý. Laserové dělo vyšle k Měsíci laserový svazek, který se odrazí od skleněného hranolu umístěného na povrchu Měsíce. Celá cesta mu trvá asi 2,5 vteřiny. Určit vzdálenost obou vesmírných těles je pak otázkou triviálního výpočtu. 
Nečekané využití výsledků vědeckého bádání při výrobě Lunochodu přinesla havárie 4. atomového reaktoru v Černobylu. Získané poznatky totiž byly využity při výrobě dvou automatických robotických buldozerů STR-1, jenž se v roce 1986 podílely na odklízení vysoce radioaktivních trosek. 
Text David Hainall 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama