Výročí: 22. září 1980 rozpoutal Saddám Husajn irácko-íránskou válku

Saddám Husajn napadl souseda, touha po moci a ropě se mu ale vymstila. Ztratil důvěru, přátele a po další válce i život.
Saddám Husajn
Saddám Husajn
profimedia.cz

reklama

V průběhu 60. let byl v Iráku zastřelen král Fajsal II. a v zemi se chopil vlády nový vojenský režim, který vyhlásil republiku. Po několika letech změn vedení země se nejmocnějším mužem Iráku stává Saddám Husajn, jenž se v roce 1979 ujímá prezidentského úřadu. V sousedním Íránu se staré pořádky mění obdobně. Dokonce ve stejném roce, tedy v roce 1979, pod tlakem odchází do exilu íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví a na jeho místo se s teokratickým vedením země staví Ájatolláh Rúholláh Chomejní.

Dva nové režimy se musí vypořádat s etnickou rozmanitostí obyvatelstva a ochranou svého nerostného bohatství s ropou v čele. Saddám Husajn vymýšlí plán, jak posílit svou moc. S přesvědčením snadného vítězství a absolutním ovládnutím všech sfér íránské společnosti Irák zaútočil navzdory značné početní nevýhodě. Budeme-li brát v úvahu počet obyvatelstva, tak Írán zhruba trojnásobně přečísloval Irák.

Útočník Husajn považoval za své priority dobýt Chúzistán kvůli bohatým nalezištím ropy a ovládnout řeku Šatt al-Arab, která ústí do Perského zálivu. Důvod byl strategický – kdo ovládá toto území, ten ovládá obchod s ropou. Z taktických důvodů chtěl získat také poloostrov Fao ve stejné oblasti a dále obsadit ostrovy v Hormuzském průlivu. Íránu zbývalo si svá území obhájit.

95 000 íránských dětských vojáků bylo během války ztraceno, většinou ve věku 16–17 let, ale i nižším.
Autor: Wikimedia Commons 95 000 íránských dětských vojáků bylo během války ztraceno, většinou ve věku 16–17 let, ale i nižším.

Válka začala

Irák zaútočil 22. září 1980 s velkým nasazením a počtem 200 000 vojáků. V prvních fázích války zatlačil Írán hluboko na jeho území, avšak podcenil odpor nepřítele. Téměř 150 tisíc íránských vojáků včetně dětských zastavilo a zvrátilo postup protivníka, získalo zpět své území a převedlo konflikt do tzv. zákopové války. Irák, podporován většinou světových velmocí tehdejší doby, nedokázal zlomit odpor nepřítele.

Zrůdnost války za tichého souhlasu iráckých spojenců podtrhly chemické zbraně, jejichž účinnost pocítili i civilisté. Celkem 341krát použil Irák tyto zbraně v průběhu celé války. Ostatně právě chemické a další zakázané zbraně posloužily jako záminka při pozdější americké invazi do Iráku roku 2003. Írán stál tehdy na straně USA. Paradoxně neuběhlo ani 8 let a USA pro změnu krouží kolem Íránu.

Zákopová válka pokračovala, a když byly obě země po osmi letech vyčerpané, zadlužené a hospodářství fungovalo jen na přídělovém systému, nařídilo OSN rezolucí 598 zastavení bojů, které oba státy přijaly. Vydechnutí však netrvalo dlouho. O dva roky později vypuká válka v Perském zálivu a Irák opět bojuje. Paradoxně proti většině svých spojenců z války minulé...

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama