19. srpna 2019 14:28

Proč se dnes slaví světový den fotografie?

Před 180 lety, v pondělí 19. srpna 1839, byl členům francouzské Akademie věd oficiálně představen vynález daguerrotypie.

Světový den fotografie

Před 180 lety, v pondělí 19. srpna 1839, byl členům francouzské Akademie věd oficiálně představen vynález daguerrotypie, čímž byla světu zpřístupněna jedna z prvních prakticky využitelných fotografických metod. Tento den se proto slaví jako Světový den fotografie.

A autor této metody, francouzský malíř a vědec Louis Daguerre, je pokládán za jednoho z průkopníků a otců fotografie. Vyučený malíř divadelních dekorací nejdřív asistoval pařížskému malíři panoramat a pracoval jako scénograf v divadlech. Velmi se zajímal o kontrast světla a stínu, který podrobně rozvinul ve svých dioramatech i daguerrotypiích. Dioramata byly rafinované malby na několika tenkých plátnech umístěných za sebou.

A v daguerreotypii se obraz zaznamenával na vysoce leštěnou destičku ze stříbra nebo silně postříbřené mědi. Destička se vložila do zvláštní skříňky nad misku s krystaly jódu. Zde postupně zežloutla a nakonec zmodrala, jak se její tenká povrchová vrstva působením par jódu měnila na jodid stříbrný. Daguerrotypista ji musel potmě založit do dřevěného pouzdra a v něm zasunout do camery obscury (temná komora).

Osvícení trvalo podle intenzity světla od několika minut po několik hodin. Světlo na destičce redukovalo jodid stříbrný zpět v elementární stříbro, které potom mělo černou nebo tmavohnědou barvu. Exponovaná destička pak byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti, které na osvětlených místech vytvořily se stříbrem amalgám mléčně bílé barvy. Snímek vzniklý expozicí desky byl velmi choulostivý a na rozdíl od fotografie z něj nebylo možné vytvářet kopie.

Daguerrův vynález přesto vyvolal senzaci a ihned začaly vznikat nové portrétní ateliéry, které metodu obrázků na kovové podložce používaly. Daguerrotypie se během krátké doby rozšířila po celém světě a stala se velkou módou. Daguerrotypisté se nepokládali za řemeslníky, ale za skutečné umělce. Proces však měl i řadu nevýhod. Byl drahý a náročný, a při výrobě hrozila otrava rtuťovými parami. Dlouhá doba expozice byla navíc velmi nepohodlná pro zobrazované osoby, které se po celou dobu expozice nesměly ani hnout, dokonce ani mrknout.

Louis Daguerre zemřel v červenci 1851 v Bry-sur-Marne nedaleko centra Paříže, kde se dnes nachází jeho hrob. Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

ČTK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom