Bylo to jako nejhorší noční můra, kterou nejspíš nikdo nečekal. Přesto se to stalo a 11. září 2001 narazila letadla pilotovaná teroristy do Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu. Svět se navždy změnil. Začala válka proti terorismu a zároveň se odstartovala celá série konspiračních teorií.
Provedení teroristického útoku pomocí unesených letadel nebylo nic nového. Světové obchodní centrum, Bílý dům, Pentagon a celá řada dalších symbolických cílů se v plánech militantních muslimů a teroristů objevovaly již před rokem 2001. Na Filipínách působil Ramzi Jusef, který útok plánoval již v lednu roku 1995. V rámci operace Bojinka počítal s únosem celkem 11 letadel a se zasažením několika cílů v USA a jihovýchodní Asii. Jen šťastná náhoda způsobila, že byl policií zatčen a nic z jeho plánů se neuskutečnilo. V jeho domě totiž začalo hořet a zasahující hasiči a policie nalezli plány akcí. Filipínské úřady obratem informovaly CIA i FBI.
V souvislosti s útoky z 11. září 2001 se nejčastěji objevuje jméno Muhammada Atty, coby velitele a organizátora celé akce. Sérii koordinovaných útoků na území Spojených států společně s ním provedlo ještě dalších 18 členů militantní islamistické organizace al-Káida. Teroristé unesli celkem čtyři letadla společností American Airlines a United Airlines. Lety American Airlines 11 a United Airlines 175 narazily do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Zemřeli všichni lidé na palubách obou letadel a další uvnitř budov. Statika obou budov byla nárazem letadel a následným požárem silně poškozená a za necelé dvě hodiny se zřítily.
Cílem třetího letadla byl Pentagon, v němž sídlí americké Ministerstvo obrany. Ve čtvrtém letadle se pasažéři únoscům postavili a zřítili se nedaleko města Shanksville v Pensylvánii. Dnes již můžeme jen spekulovat, který z významných a symbolických cílů mělo zasáhnout. Nejspíš se ale mělo jednat buď o Bílý dům nebo Kapitol.
Celkový počet obětí teroristických útoků se vyšplhal k číslu 2 977 s tím, že v něm není započítáno 19 teroristů, kteří akci pojali jako sebevražednou misi. Počet mrtvých mohl být ale mnohem větší. V obou budovách větového obchodního centra bylo toho dne přítomno 14 154 osob. Dalších 940 se nacházelo v hotelu Marriott, který stál mezi mrakodrapy.
Většina z přeživších pracovala v kancelářích pod zónami nárazu. Předpokládá se, že náraz letadel přežilo ve vyšších patrech asi 1 500 lidí, ale kvůli zničeným schodištím a nefunkčním výtahům zůstali v budovách uvězněni. Odhaduje se, že přímo v patrech, do kterých narazila letadla, zemřelo téměř okamžitě 600 osob. V troskách Světového obchodního centra nalezli záchranáři pouze 20 přeživších. V Pentagonu zemřelo 125 osob.
Oběti na životech se nevyhnuly ani záchranným složkám, které na místě působily. Během záchranných prací přišlo o život 343 hasičů, 87 příslušníků Port Authority Police Department a 28 newyorských policistů. Úřady a instituce, které dostaly nelehký úkol určit totožnost obětí, pracovaly s celkem 12 000 vzorky a používaly převážně techniku analýzy DNA.
Ze zřícených budov se uvolnilo velké množství prachu, zplodin z hořících umělých hmot, dioxiny, olovo, azbest a rtuť, které později u lidí, již byli této tragédii vystaveni, způsobily chronické respirační potíže. U zasahujících záchranářů a lidí, kteří přežili, se ve zvýšené míře objevilo rakovinné bujení.
Deník New York Times zveřejnil studii, která srovnávala výskyt depresivních a úzkostných stavů po událostech z 11. září 2001 u obyvatel New Yorku a v dalších velkých městech USA. Jednoznačně z ní vyplývá, že Newyorčané trpí těmito onemocněními až dvakrát častěji. U mnohých byla navíc diagnostikována tzv. posttraumatická stresová porucha.
Informace o teroristických útocích plnily v reálném čase všechna významná světová média. Útoky zcela zásadním způsobem ovlivnily nejen vnitřní a mezinárodní politiku USA, ale postoje většiny demokratických států světa. Administrativa prezidenta George Bushe vyhlásila válku proti terorismu. Jen měsíc po útocích v New Yorku vstoupily americké jednotky na území Afghánistánu s cílem snížit podporu a vliv Tálibánu, kterou dopřával teroristickým organizacím.
Členské země NATO poprvé v historii organizace aktivovaly článek 5 Washingtonské smlouvy, v němž se mimo jiné píše: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem...“
V USA vešel v platnost tzv. vlastenecký zákon, který výrazně posiluje pravomoci bezpečnostních složek. Došlo ke zvýšení bezpečnosti na letištích a důkladnějším kontrolám před vstupem na paluby letadel. Ve světě se rozhořelo několik válečných konfliktů s cílem omezit vliv teroristických skupin. Otázkou zůstává, zda je vůbec možné v dnešním globalizovaném světě podobným útokům a atentátům zabránit. Nezbývá než věřit, že lidé jednou dostanou rozum.
Události 11. září 2001 byly tak šokující, že si dodnes lidé dokážou vzpomenout, kde právě v té době byli a co dělali. A zčásti za to „může“ americká zpravodajská stanice CNN. Její moderátorka Carol Lin přerušila už v 8.58 onoho kritického dne (v ČR bylo 14.58) reklamu a divákům zprostředkovala úplně první záběry a informace o útocích na věže Světového obchodního centra v New Yorku. V následujících minutách a hodinách CNN nepřetržitě přinášela informace a vysílala záběry z útoků, které zasáhly také Pentagon.
