Výročí: narodil se prezident Osvoboditel. Co by řekl na současné Česko?

Tomáš Garrigue Masaryk patří k nejvýraznějším osobnostem naší novodobé historie. Za svého velmi plodného života zastával celou řadu rolí i pozic. Byl to nejen politik, státník, filozof, pedagog, ale hlavně první prezident Československé republiky.
T. G. Masaryk
T. G. Masaryk
Art G. wikipedia commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

 

Tomáš Garrigue Masaryk patří k nejvýraznějším osobnostem naší novodobé historie. Za svého velmi plodného života zastával celou řadu rolí i pozic. Byl to nejen politik, státník, filozof, pedagog, ale hlavně první prezident Československé republiky. Za jeho zásluhy o stát mu parlament udělil titul „Prezident Osvoboditel“ a celkem 17x byl navržen na Nobelovu cenu míru.

Život plný zvratů

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března roku 1850 do chudé, nepříliš vzdělané rodiny panského kočího a kuchařky. Říká se, že jeho otec byl dlouho negramotný a číst a psát ho naučil až jeho syn Tomáš, který studoval nejprve ve Strážnici, Hustopečích, v Brně a ve Vídni promoval roku 1876 filozofickou prací o Platónovi. Následoval studijní pobyt v Lipsku, kde se v roce 1877 Masaryk seznámil s Američankou Charlotou Garrigue, s níž se v New Yorku oženil o rok později. Kromě filozofie se v té době zabýval i sociologickou problematikou spojenou se sebevraždami a v roce 1878 obhájil ve Vídni svou habilitační práci. Po vzniku české univerzity v Praze byl Masaryk jmenován profesorem filozofie. Byl i literárně činný a vedl měsíčník Athenaeum, který se pod jeho vedením zasloužil zejména o obnovení sporu týkajícího se pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Masaryk byl mimo jiné jedním z iniciátorů vzniku Ottova naučného slovníku.

Svou politickou kariéru zahájil Masaryk vstupem do mladočeské strany a zvolením do Říšské rady. Jeho zájmem bylo prosazovat nejen větší autonomii českých zemí, ale také národní zájmy jihoslovanských národů. Vedení mladočeské strany mělo však příliš radikální názory a Masarykovi nezbylo nic jiného, než se roku 1893 svého mandátu vzdát. Masaryk se poté snažil kultivovat českou politickou scénu a politické myšlení a své studijní snahy zaměřil kromě jiného i na historii. Nezanedbával však ani sociální otázky a do popředí jeho zájmu vstupuje prosazení osmihodinové pracovní doby a všeobecného volebního práva.

Roku 1899 prosazoval revizi případu Leopolda Hilsnera, rakouského občana židovského původu, který byl pravomocně odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové. V jeho případu však byla celá řada nejasností spojených s nenávistnými náladami proti židovské komunitě. V roce 1900 založil Českou pokrokovou stranu a celkem dvakrát byl v letech 1907 a 1911 znovu zvolen jejím jediným říšským poslancem. Zároveň se intenzivně a dlouhodobě zajímal o ruské dějiny a vývoj tamní politické situace. V roce 1913 vychází v němčině s velkým ohlasem jedno z jeho stěžejních děl „Rusko a Evropa“, které bylo přeloženo do několika jazyků.

Směr západ

V další etapě své politické kariéry Masaryk hodně cestoval a svůj zájem obrátil směrem na západ. Byl to hlavně britský publicista a historik zaměřený na dějiny slovanských národů R. W. Seton-Watson, který Masarykovi pomáhal při uskutečňování návštěv významných politiků a vysvětlování českých zájmů. Tyto jeho aktivity vedly k tomu, že na něj byl v roce 1915 vydán zatykač a již se nemohl vrátit domů. Jeho žena byla dokonce uvězněna. Spojení s domovem mu v té době zajišťoval hlavně Edvard Beneš. V roce 1915 učinil v Ženevě zásadní prohlášení, kde poprvé veřejně formuloval požadavek na samostatný stát.

Když v roce 1917 velmoci konečně uznaly československý požadavek na ustanovení samostatného státu. Masaryk odjel do Ruska a v Československých legiích zde shromáždil až 50 000 mužů. Tato armáda operovala hlavně v Rusku, ale svým velením byly podřízeny Národní radě a zařazeny do francouzské armády. Po říjnové revoluci v Rusku se Masaryk vydal na dlouhou cestu přes Sibiř do Japonska s cílem zorganizovat přepravu legií do Francie.

Konec první světové války a zvolení prezidentem

Na konci první světové války již bylo jasné, že zásadní vliv na politické uspořádání Evropy bude kromě evropských mocností mít i administrativa amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Masaryk se tedy vypravil začátkem března 1918 do USA, kde od dubna přednášel, psal a agitoval mezi krajany. Jeho kniha „Nová Evropa“ přispěla mimo jiné i k odmítnutí rakouských návrhů na federalizaci monarchie.

Události z 28. října 1918 zastihly Masaryka ještě ve Spojených státech, stejně tak i informace o zvolení prezidentem nové republiky. Při návratu do vlasti již ve funkci prezidenta navštívil Masaryk Anglii, Francii a Itálii. Tři dny před Štědrým dnem 21. prosince 1918 se dočkal triumfálního přivítání v Praze. Do funkce prezidenta byl zvolen ještě třikrát v roce 1920, 1927 a 1935. Své poslední funkční však již nedokončil. Ze zdravotních důvodů se koncem roku 1935 vzdal své funkce a 14. září 1937 zemřel. Pohřeb tohoto velikána československých dějin se stal celonárodní manifestací za svobodu a demokracii.

Text: David Hainall

Požár  v NP Yellowstone

Výročí: Yellowstonský národní park – nejstarší národní park na světě

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Tento článek najdete v těchto speciálech