31. května 2021 00:02

Výročí: 31. května 1970 došlo k největší tragédii v dějinách československého horolezectví

Neděle 31. května 1970 byla pro československou veřejnost smutným dnem. Ze svahů nejvyšší peruánské hory sjela lavina, která pohřbila celou československou horolezeckou expedici.

Tragédii, která se odehrála na svazích peruánské sopky Huascarán, nelze popsat bez přiblížení tehdejších politických reálií. Původně totiž měli horolezci z oddílu Lokomotiva Liberec zdolat Mount McKinley, nejvyšší horu Severní Ameriky. Jenže v roce 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, s čímž mnozí nesouhlasili (jedním z nich byl i Gustav Ginzel o kterém ještě bude řeč). V duchu zesílivší studené války se zkomplikovaly a mnohde znemožnily cesty do kapitalistického zahraničí. Tak došlo k tomu, že expedice na Aljašku se změnila v expedici do Peru a i tam nebyl dodržen původní plán. Nakonec se výprava změnila v tragédii.

Zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice

Pokud se podíváme na tzv. Richterovu škálu měřící sílu zemětřesení, tak zemětřesení o síle 1 je lidskými smysly nepostřehnutelné, zatímco síla 10 zatím nebyla zaznamenána. Největší změřené zemětřesení proběhlo v Chile a mělo na zmiňované škále sílu 9,4 až 9,6.

Dne 31. května 1970 došlo pod hladinou Tichého oceánu k otřesům o síle 7,9 Richterovy škály a jeho dopady byly pro československou výpravu katastrofální.

„Odkloněná“ expedice měla smůlu od samotného počátku. Nejenže došlo k rozkradení zásob, které pluly na lodi, zatímco členové výpravy letěli letadlem, ale 18. května došlo k první tragédi. Po nešťastném třicetimetrovém pádu zahynul Ivan Bortel, jeden z nejzkušenějších členů výpravy. Ke smrtelné nehodě došlo na hoře Huandoy vysoké 6 395 metrů, která je sice nižší než Huascarán, ale lezecky obtížnější a z hlediska sportovního výkonu cennější.

Bortel byl zkušený zejména v horském a ledovcovém terénu, zatímco převážná část ostatních byli zejména skalní lezci. Po tragédii padly návrhy na návrat do Československa, protože Bortelovy zkušenosti při výstupu budou chybět. Nakonec se výprava dohodla pokračovat s tím, že se pokusí zdolat vrchol Huascaránu, který je s 6 768 metrů nejvyšší horou Peru. Jenže Huascarán ležel v seismickém dosahu podmořského zemětřesení.

Otřesy měly katastrofální důsledky, celkem zahynulo několik desítek tisíc lidí. Ze severní stěny hory sjela lavina kamení a ledu, která zasáhla základní tábor expedice, v němž v danou chvíli byli všichni členové. Zázrak v podobě přeživšího, jenž by byl v nešťastnou chvíli mimo tábor, se nekonal. Nejmladší účastník byl 24letý Jaroslav Krecbach, nejstarším 52letý Vilém Heckel, skvělý fotograf hor, krajinář a autor celé řady knih.

Přežil jen jeden. Příslušník expedice, který na ní nebyl

Katastrofu pod Huascaránem nikdo z české výpravy nepřežil," hlásaly novinové titulky. „Jsem jediný, kdo to přežil,“ vzpomínal na sklonku minulého století Gustav Ginzel, majitel proslulého Hnojového domu na Jizerce v Jizerských horách. Všichni měli pravdu, nikdo z české výpravy to nepřežil a svérázný Gustav nejspíše nelhal. „Komunisti mi totiž účast na výpravě zakázali a tím mi zachránili život," dodal tehdy na vysvětlenou cestovatel, horolezec a dobrodruh. Jeho Hnojový dům byl známou stavbou nejen z hlediska klasické horské architektury, ale zejména díky svérázu svého majitele. Když dům v roce 1995 vyhořel, celá řada lidí, která Hnojovým domem prošla, se pustila do obnovy, a díky finančním darům se podařilo postavit dům nový. Všichni, kdo Gustu Ginzela znali, věděli, že je skvělý vypravěč se sklony k přehánění, nicméně existoval ještě jeden muž, který měl být členem výpravy a komunisté mu výpravu zakázali. Jmenoval se Jiří Bolech. Ten byl skutečným nominantem, ale ani přes přímluvy se mu s expedicí nepodařilo odjet. A to mu zachránilo život.

Jizerská padesátka

Lyžařská Jizerská padesátka má tradici a stala se svým způsobem fenomenálním sportovním kláním dostupným jak profesionálům, tak nadšeným amatérům.

Na webových stránkách akci věnované se lze dočíst: „Historie Jizerské 50 sahá do roku 1968, kdy se konal první závod jako zimní příprava horolezců na sezonu. Když se v roce 1970 vypravili jedni ze zakladatelů závodu na horolezeckou Expedici Peru, netušili, jaký osud je čeká. Pod kamennou lavinou peruánského Huascaránu přišlo o život 14 členů výpravy, patnáctý zemřel ještě o pár dnů dříve. Od té doby nese závod přídomek Memoriál Expedice Peru 70. Vzpomínka na horolezce je od té doby nedílnou součástí slavnostního zahájení Jizerské 50.

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom