Výročí 25. 4. 1932: narodil se František Venclovský, první Čech, který přeplaval kanál La Manche

Kanál La Manche ještě neví, že se narodil jeho přemožitel František Venclovský. Byl to dálkový plavec, boxer a ...
Dowerské útesy zaří přes kanál La Manche
Dowerské útesy zaří přes kanál La Manche
Immanuel Giel CC BY-SA 3.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

František Venclovský – muž mnoha (sportovních) nadání

František Venclovský patřil v padesátých letech minulého století mezi nejlepší československé boxery. Utrpěl však vážné poranění krční páteře a nemohl v tomto sportu pokračovat. Dokonce hrozilo, že zůstane po zbytek života ochrnutý. Asi 1,5 roku po úraze se jeho zdravotní stav zlepšil natolik, že mohl začít chodit a normálně cvičit.

Okolo roku 1960 obrátil svůj zájem k otužování a dálkovému plavání. Ale ani plavání mu zpočátku moc nešlo. Vážné zranění ho omezovalo několik let: „Umím jen takovou nestylovou čubičku,“ přiznával.

Od roku 1964 opakovaně žádal československé úřady o udělení povolení k vycestování na Západ a možnost pokusit se přeplavat kanál La Manche. Trénoval více než 4 hodiny denně a za týden naplaval přes 50 km. Trvalo však 6 let, než mohl 6. září 1970 zahájit svůj první pokus, který skončil díky nepřízni počasí, velmi nízkým teplotám, rozbouřenému moři a Venclovského vyčerpání po dvanácti hodinách neúspěchem.

Ke druhému pokusu nastoupil o rok později 30. července 1971 v anglickém Doveru ve stínu bílých křídových útesů. Měl před sebou úžinu širokou 56 km s teplotou vody kolem 13–16 °C. Byl však mnohem lépe připraven a na francouzský břeh vystoupil po 15 hodinách a 26 minutách plavání. Vydal více než 20 000 kalorií, což je přibližně stejně, jako by odpracoval čtyři hornické směny v dole bez jediné přestávky.

K průlivu La Manche se vypravil ještě jednou a po druhém úspěšném pokusu, který se uskutečnil 30. srpna 1975, mu byl udělen titul „Zasloužilý mistr sportu“.

Kanál La Manche
Kanál La Manche
Wikipedia commons

Další husarské kousky

František Venclovský byl známý hlavně tím, že celý rok plaval v přírodě. O Vánocích se koupal s otužilci v Praze na Žofíně, na Silvestra v Přerově a na Nový rok v Brně. Ze všeho nejvíc ho ale zajímalo dálkové plavání. Jeho úspěch v kanálu La Manche mu kromě titulu mistra sportu, zajistil i služební vojenský byt v Olomouci a práci v boxerském středisku Dukly Olomouc. Začal se živit jako profesionální masér.

V Budapešti na sebe upozornil přeplaváním tři stupně studeného Dunaje. Se svým kamarádem Václavem Žídkem plaval bez zastávky více než 50 km přes Slapskou přehradu až k Občanské plovárně v Praze. S Janem Novákem se v roce 1989 vypravili do Irkutska k řece Ankaře, která vytéká z jezera Bajkal. Teplota vody se tenkrát pohybovala kolem 7 °C. Přesto dokázali štafetovým způsobem uplavat 45 km. O rok později se sem opět vrátili a v nejhlubším jezeře světa uplavali za 7,5 hodiny vzdálenost 23 km.

Poslední trénink v Bečvě

Venclovský si léta vedl podrobně svůj tréninkový deník. Na konci roku 1996 se v něm začalo objevovat stále méně zápisů. V říjnu to bylo jen 8 a v listopadu 12 tréninků. Poslední zápis je z 26. 11. 1996 a v deníku stojí: „Plavu Bečvu, voda +3 st. C, mírně sněží, 600x kliky.“ Další trénink už zaznamenaný není, ten předchozí byl totiž poslední.

Poslední plavání v Bečvě bylo jiné než všechna předchozí. Přihlížel mu Venclovského přítel a válečný pilot Ladislav Snídal, který ho pozoroval asi půl hodiny a ve vzpomínce na svého přítele uvedl: „František vylezl z vody a usedl na břehu. Myslel jsem, že trénink končí, ale on se čtvrt hodiny nezvedal... S mou pomocí se postavil a namáhavě řekl: ‚To je tvrdý, pomoz mi!‘... Kdosi volal: ‚Františku, jsi podchlazený, zavolám sanitku!‘“

Venclovský strávil několik dní v nemocnici. Po návratu domů se ale jeho zdravotní stav rapidně zhoršil a po čtyřech dnech se do nemocnice vrátil s bolestmi břicha. Lékaři zjistili, že mu krevní sraženina ucpala jednu z tepen, která vyživuje střevo a nedokrvená tkáň postupně odumřela. Zemřel po operaci 13. prosince 1996.

Text: David Hainall

Prosím, nechte mě zemřít

Výročí 1. dubna 2002 - Před šestnácti lety byla legalizována smrt

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama