Výročí 2. 6. 1974 – sonda Luna 22 začala obíhat kolem Měsíce

Před 45 lety se sovětská meziplanetární sonda Luna 22 dostala na oběžnou dráhu Měsíce a stala se jeho družicí. Šlo o další úspěch sovětské kosmonautiky.
Luna 22
Luna 22
Volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Program Luna – zaměřeno na Měsíc

Vesmírný program Luna byl realizován Sovětským svazem v letech 1959 až 1976 a jeho cílem bylo dosažení a prozkoumání Měsíce. Většinou se uvádí, že se celkem uskutečnilo 24 misí a z toho 15 bylo úspěšných. Z jiných zdrojů vyplývá, že misí bylo více, ale do výše zmíněného počtu byly započítány pouze ty, které dosáhly oběžné dráhy našeho satelitu.

Západní strana Měsíce
Západní strana Měsíce
Jay Tanner – N/A

Závody v dobývání vesmíru byly pro SSSR i USA otázkou národní prestiže. Do roku 1958 se zdálo, že Sověti mají jasně navrch. Do kosmu byly vypuštěny celkem čtyři stroje a tři z nich byly sovětské. Motivováni ohromným úspěchem se Sověti rozhodli k zahájení programu Luna. Od začátku roku 1959 začali k Měsíci vysílat sondy. Cílem prvních misí bylo dosáhnout orbity a pak nechat sondy dopadnout na povrch měsíce. Vše bylo přípravou na mise Luna 16, díky níž byly na Zemi dopraveny první vzorky hornin, a Luna 17, která na povrch Měsíce dopravila měsíční vozítko Lunochod.

Zajímavostí zůstává, že jak SSSR, tak i USA vážně uvažovaly o vynesení jaderné bomby na oběžnou dráhu Země a následné zasažení Měsíce. Naštěstí obě mocnosti vyhodnotily projekt jako příliš riskantní a upustily od jeho realizace. Stejně tak závodili o to, kdo bude na Měsíci jako první.

Luna 22 – snímky, které posunuly hranici lidského poznání

Sondy projektu Luna byly vyráběny v konstrukčním středisku OKB Lavočkina. Sonda při startu vážila 4000 kg a svou konstrukcí i vědeckým vybavením byla podobná své předchůdkyni s označením Luna 19. Místo klasické fotografické techniky však měla zabudované radiový výškoměr, detektor mikrometeoritů, gama spektrometr, magnetometr a spojovací aparaturu.

Nosná raketa Proton K/D odstartovala z kosmodromu Bajkonur 29. května 1974. Raketa Proton sondu nejprve vynesla na oběžnou dráhu Země. Poté byly zažehnuty motory další nosné rakety, jež ji dopravila až k Měsíci. Na kruhovou oběžnou dráhu měsíce byla sonda navedena před 45 lety 2. června 1974. Původně plán letu sondy po kruhové dráze byl později přehodnocen a sonda byla navedena na eliptickou dráhu, která poskytovala lepší podmínky pro snímkování povrchu měsíce. Během roční mise bylo na Zemi odesláno více než 1000 rádiových relací s vzácnými a unikátními informacemi. Sondě se podařilo splnit všechna naplánovaná měření i snímkování povrchu měsíce za necelý rok. Protože však aparatura měla delší životnost, než se původně předpokládalo, bylo rozhodnuto o navedení sondy na nižší oběžnou dráhu a díky tomuto manévru byla pořízena sada detailních snímků povrchu Měsíce. Přístroje sondy Luna 22 přestaly fungovat 22. září 1975. Sondu již nebylo možné ovládat a mise byla ukončena.

Lunám možná není úplně odzvoněno

Společnost Roskosmos (Státní korporace pro kosmické aktivity) plánuje oživit program Luna a vyslat k Měsíci další nepilotované sondy. Uvažuje se o několika průzkumných robotických misích. Sovětský program Luna byl ukončen v roce 1976. Nový program, jehož náklady se odhadují na 39 miliard rublů, by měl probíhat v letech 2019–2024. Jako první by se k Měsíci měla na konci příštího roku vypravit sonda Luna 25. Jejím úkolem bude vyzkoušet technologii přistání na jižním pólu Měsíce a průzkum měsíčního povrchu.

Text: David Hainall

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama