Výročí 11. dubna 1792 – dnes má výročí „humánní“ popravčí nástroj

Dnes je tomu 223 let, co spatřila světlo světa gilotina, popravčí nástroj hojně využívaný v době Velké francouzské revoluce i nacisty v Praze. Kdo všechno přišel o hlavu?
Robespierova poprava gilotinou
Robespierova poprava gilotinou
Gallica Digital Library
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ostří gilotiny ukončilo např. život francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho ženy Marie Antoinetty. Oblíbenost tohoto popravčího fenoménu však sahá daleko za francouzské hranice. Používala se dokonce i u nás.

Poprava gilotinou jednoduchý mechanismus

Vynález gilotiny bývá připisován francouzskému lékaři dr. J. I Guillotinovi, který ji sestrojil společně s kolegou dr. Louisem 11. dubna 1792. Dlužno však poznamenat, že jistě není jejím přímým vynálezcem, pouze zúročil letité zkušenosti předchozích generací. Popravčí stroje fungující na podobném principu se totiž hojně využívaly od roku 1300 v mnoha zemích Evropy.

Svůj „stroj na smrt“ nazývali Guillotin a Louis zprvu jako „louison“ nebo „louisette“. Teprve později byl všeobecně přijat název „gilotina“. Poprava gilotinou nebo mečem se stala jedním ze základních způsobů dekapitace nebo, chcete-li, stětí. Pro svou spolehlivost, nízkou chybovost a hlavně rychlost byla poprava gilotinou považována za mnohem humánnější způsob usmrcení odsouzeného než třeba právě zmíněné stětí mečem. Je poněkud ironické, že propagátor gilotiny a její konstruktér Guillotin byl zapřisáhlým odpůrcem trestu smrti. Údajně věřil, že zavedení humánního způsobu popravy bude zároveň prvním krokem ke zrušení trestu smrti. Legenda praví, že sám byl popraven svým vynálezem. Skutečnost je však taková, že zemřel na následky nemoci způsobené nežity, hnisavým bakteriálním onemocněním, které postihlo jeho rameno.

Technicky čistá smrt

V kolejnici se mezi dvěma sloupy pohybuje sekyra se sešikmeným ostřím. K sekeře je navíc připevněné asi šedesátikilogramové závaží, které při pádu dodává sekeře patřičnou razanci a zaručuje 100% úspěšnost popravy. Odsouzený leží břiše připoutaný na desce označované jako „bascule“ tak, aby jeho hlava přečnívala přes okraj a byla umístěna mezi sloupy, kde se v kolejnici pohybuje sekera. Odsouzencův krk bylo pochopitelně potřeba znehybnit, aby nedošlo k nežádoucímu posunu a k tomu sloužila deska s otvorem ve tvaru půlměsíce („lunette“). Pak už jen stačilo, aby mistr popravčí uvolnil zarážku a čepel sekery se dala do pohybu a celou svou vahou dopadla na krk odsouzeného. Hlava byla při tomto způsobu popravy oddělena od těla zpravidla mezi třetím a čtvrtým krčním obratlem.

Veřejná poprava gilotinou
Veřejná poprava gilotinou
Hephaestos

 

Původní zvrácenost francouzských poprav

Popravy gilotinou byly ve Francii po dlouhou dobu veřejné. První gilotina byla instalována na pařížském náměstí du Carrousel již 21. srpna 1792 a zůstala zde v plném provozu do 7. května 1793. Pouze při příležitosti popravy francouzského krále Ludvíka XVI. byla krátce přestěhována na náměstí Revoluce. Ludvík XVI. by popraven 21. ledna 1793 a jeho žena Marie Antoinetta pak o něco později 16. října 1793. I když byla gilotina přestěhována na méně frekventované místo v Paříži, historicky poslední veřejná poprava se zde konala 17. června 1939.

Francie však nebyla jedinou zemí, kde byla gilotina používána jako popravčí nástroj. V historických pramenech nacházíme zmínky o jejím používání ve francouzských koloniích, Švýcarsku, Švédsku, Belgii, Německu a Řecku. Z těchto záznamů také vyplývá, že posledním oficiálně popravených byl Hamida Djandoubi, jehož poprava se uskutečnila 10. září 1977. Trest smrti byl ve Francii zrušen 9. října 1981.

Ani Čechy nezůstávají pozadu

Gilotina se neblaze zapsala i do českých vězeňských dějin v době druhé světové války v protektorátu Čechy a Morava, kdy ji němečtí nacisté s velkou oblibou používali v pankrácké věznici. V tzv. „pankrácké sekyrárně“ bylo v období mezi 5. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 popraveno celkem 1075 osob (920 mužů a 155 žen). Popravy gilotinou zdokumentoval kat Alois Weiss, který si vedl velmi podrobné a pečlivé poznámky. V popravčí místnosti však byl dále popraven oběšením neznámý počet osob převážně židovského původu na jednom z osmi háků pověšených na traverze vedle gilotiny.

Text: David Hainall

bandita Goemon Ishikawa je uvařen odplatou za pokus zavraždit vojevůdce   Tojotomi Hidejoši

Trest smrti uvařením zaživa: častější, než by se zdálo!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama