Výročí 1. 6. 1937 – Amelia Mary Earhart zahajuje svůj let kolem světa

Amelia Mary Earhart – pilotka, jejíž příběh je naprosto jedinečný a... nekončí dobře.
Amelia Earhart v roce 1928
Amelia Earhart v roce 1928
Volné dílo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Žena, která se pilotkou narodila

Amelia Mary Earhart se narodila 24. července 1897 v kansaském městě Atchison. Letadlem poprvé letěla ve svých třiadvaceti letech v roce 1920. Netrvalo to ani rok a složila pilotní zkoušky. V roce 1923 jí byla udělena pilotní licence od Mezinárodní letecké federace a následně si koupila vlastní dvouplošník Kinner Airster a v roce 1922 překonala ženský výškový rekord. Tehdy pilotovala ve výšce 4250 m.

Amelia Mary Earhart a dvouplošník Kinner Airster
Amelia Mary Earhart a dvouplošník Kinner Airster
Volné dílo

Zdá se, že získání pilotní licence a první rekord v do té doby v téměř výhradně mužském odvětví dodalo mladé pilotce chuti do dalších podniků. Není tedy divu, že 17. června 1928 nasedla Amelia do letounu Fokker F. VIIb/3, a i když „jen“ jako spolucestující, stala se historicky první ženou, jež přeletěla Atlantik. O dva roky později, již jako pilotka svého letounu, dosáhla dalšího rekordu. Překonala rychlost 290 km v hodině.

Jeden rekord nestačí a osudná cesta

Spousta škarohlídů si nejspíš řekla, že žena nemá v kokpitu letadla co pohledávat a má se starat o rodinu a domácnost. Jenže Amelia Mary Earhart znovu přeletěla Atlantský oceán. Sólový let uskutečnila 20.–21. května 1932. V jednomístném letadle Lockheed Vega strávila nad oceánem 14 hodin a 56 minut. Nakonec kvůli nepřízni počasí musela přistát na severu Irska a nedosáhla vytyčeného cíle přistání v Paříži. Přesto se stala první ženou, která něco takového dokázala.

Obletět nebo obeplout svět je od pradávna snem mnoha dobrodruhů. Amelia Mary Earhart začala svůj let kolem světa plánovat někdy během roku 1936. Opět uvažovala, že poletí sama, aby svému podniku dodala patřičnou vážnost. Nicméně nakonec se rozhodla využít služeb navigátora Freda Noonanema.

Video letu Amelie Earhart

Let ženy hrdinky - Amelia Earhart

Pro svůj let využili letounu Lockheed L-10E Electra. Jednalo se speciálně upravený dvoumotorový letoun určený pro dálkové lety, jenž měl bez problémů uletět až 4000 km bez mezipřistání. Letoun pilotovaný Amelií Mary Earhart odstartoval před 81 lety 1. června 1937 z letiště v Miami. V ten okamžik se začal odvíjet příběh, který skončil životní tragédií a zároveň i velkou záhadou. Zpočátku vše probíhalo podle plánu a mezipřistání v Jižní Americe, Africe, Indii a Jihovýchodní Asii proběhla bez komplikací. Poslední letiště, které jim poskytlo azyl, bylo Lae na Papui-Nové Guineji, kam přiletěli 29. června. V ten okamžik již za sebou měli úctyhodných 35 000 km a k naplnění vytyčeného cíle jim zbývala „jen“ necelá třetina překonané vzdálenosti.  

Poslední mezipřistání bylo naplánováno na Howlandově ostrově v Tichém oceánu. Letadlo se z letiště v Lae vzneslo 2. července. Další události jsou zahaleny rouškou tajemství a živnou půdou pro spekulace. Amelia Mary Earhart uletěla se svým letounem přibližně 1300 km, když se spojení s ní ztratilo a letadlo „zmizelo“ i se svou posádkou. Co se stalo a zda Earhart se svým navigátorem Noonanemem přežili, se můžeme jen domnívat. Každopádně byla zahájena rozsáhlá pátrací akce. Její výsledky se však zpočátku zdály neuspokojivé. Více než 80 let po tragédii to ale vypadá, že se snad podaří rozplést klubko událostí a dozvíme se, co se tehdy opravdu stalo.

Záhadný příběh slavné pilotky s objasněným koncem

Koncem května roku 2013 zveřejnila společnost The International Group for Historic Aircraft Recovery toto prohlášení: „Asi máme trosky letadla, v němž před 76 lety zmizela legendární americká letkyně Amelia Earhart.“ Podkladem pro toto odvážné tvrzení se staly sonarové snímky pořízené na atolu Nikomuroro. Tento atol je vzdálený asi 500 km od již výše zmiňovaného Howlandova ostrova.

Nalezený objekt štíhlého tvaru leží podle všeho v hloubce asi 180 m na úpatí podmořského útesu. Richard Gillespie, výkonný ředitel The International Group for Historic Aircraft Recovery, v této souvislosti řekl: „Je to velmi slibné. Má to správnou velikost, správný tvar a je to na správném místě.“ Zároveň pro Discovery News dodal: „Je to anomálie. A když hledáte objekt vyrobený člověkem v přírodním prostředí, anomálie jsou dobré znamení.“

Nejpravděpodobnější příčinou havárie podle posledních průzkumů byla navigační chyba, díky níž došlo palivo, a Earhart musela nouzově přistát. Nejspíš se jí to opravdu povedlo na mělčině u atolu Nikumaroro. Teprve později odnesly mořské proudy letadlo dále do moře a proto se dnes jeho trosky nacházejí pod hladinou. Na ostrově nebyla v té době k dispozici pitná voda a to se nejspíš Earhartové a jejímu navigátorovi stalo osudným. Genetická analýza kosterních pozůstatků nalezených na ostrově zatím nepřinesla prokazatelné výsledky. Nicméně se opravdu zdá, že na atolu Nikumaroro prožila slavná letkyně a propagátorka letectví Amelia Earhart poslední dny svého života.

Text: David Hainall

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama