Hitler prohrál, protože měl „Parkinsona“. Vědci mají důkazy

Některá strategická rozhodnutí Adolfa Hitlera byla neuvěřitelně špatná. Může za to Parkinsonova choroba? Raghav Gupta se svými kolegy se v článku publikovaném v World Neurosurgery domnívá, že ano.
Adolf Hitler ve své pracovně - pevně založené ruce možná měly před fotografem zakrýt třes
Adolf Hitler ve své pracovně - pevně založené ruce možná měly před fotografem zakrýt třes
Wikimedia Commons/Heinrich Hoffmann

reklama

Kde se bere myšlenka, že by Hitler mohl trpět tímto dodnes nevyléčitelným neurodegenerativním onemocněním? Jak rozpoznat příznaky po desítkách let od jeho sebevraždy v podzemním bunkru, když se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky (spekuluje se, že část Hitlerovy kostry stále leží v utajených archívech z dob KGB)?

Vědci věnovali pečlivou pozornost historickým filmům, na nichž byl zakladatel a hrobník tisícileté říše zachycen při svých vystoupeních i v běžném životě. Zejména záběry z konce jeho života dávají jasněji nahlédnout do Hitlerova neutěšeného zdravotního stavu. Sledujte v dokumentu Hitlerův kruh zla dnes ve 20.00 na prima ZOOM.

Adolf Hitler mohl trpět Parkinsonovou chorobou už v době Mnichovského puče v roce 1923
Autor: archiv Prima ZOOM Adolf Hitler mohl trpět Parkinsonovou chorobou už v době Mnichovského puče v roce 1923

Trpěl Hitler třaslavou obrnou?

Onemocnění pojmenované po svém objeviteli, anglickém lékaři a paleontologovi, popsal James Parkinson v roce 1817 a v domnění, že se jedná o chorobu postihující míchu, ji pojmenoval „třaslavá obrna“. Sice se příznaky této nemoci objevují v pracech Galénových či Leonarda da Vinciho, ale Parkinson se mu systematičtěji věnoval a přesně podle pravidla „publikuj, nebo zhyň“ (publish or perish) ji poslal do světa vědeckého bádání. Vývoj choroby je silně individuální a mezi příznaky pokročilejšího stadia patří mimo jiné třes ruky nebo nohy v klidové poloze, svalová ztuhlost, pohybová chudost a zpomalenost. V tomto období zpravidla dochází k rozpoznání diagnózy onemocnění.

Byť na jeho silně emotivních vystoupeních z let 1933–1940 není moc poznat, že by trpěl nějakou pohybovou nedostatečností, přesto vědci naznačují, že při podrobném průzkumu je vidět drobné zhoršování tělesné motoriky.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Hitlerův kruh zla (1) - upoutávka

Je nutno si uvědomit, že se jedná o onemocnění mozku, což se neobejde bez vlivu na rozhodování, dlouhodobé plánování, dávání věcí do souvislostí. To je nutná podmínka pro důležitá válečná strategická rozhodnutí. Spekulace o tom, jak moc Parkinsonova choroba ovlivnila Hitlerův úsudek a ve své podstatě i celý průběh války, se vedou už celá desetiletí. V roce 1999 cituje BBC dr. Toma Huttona z texaského Neurology Research and Education Centre, jenž měl možnost studovat lékařské záznamy ošetřujícího lékaře, který měl Adolfa Hitlera v péči v létech 1944–1945. Zápis vyznívá ve smyslu, že „Hitler ztratil svou mentální flexibilitu“.

Hitlerovy chyby u Stalingradu i v Normandii

Mezi špatná rozhodnutí, jež lze přičíst na vrub chorobě, patří například důsledné trvání na dobytí Stalingradu i v bezvýchodné situaci či špatný odhad místa vylodění spojenců. Právě neschopnost přijímat a vyhodnocovat protichůdné informace je jedním z příznaků duševních choroby. Hitler byl přesvědčený, že se spojenci vylodí v Calais, a i přesto, že dostal informaci o vylodění v Normandii, váhal s urychleným přesunem obrněných jednotek, což i přes krveprolití na plážích zásadním způsobem pomohlo Spojencům postoupit do francouzského vnitrozemí. Autoři článku publikovaného v World Neurosurgery jdou ale ještě dál a naznačují, že Hitler mohl trpět onemocněním ještě mnohem dříve.

Jeho jednání roku 1923 v době jeho neúspěšného „pivního puče“ mělo mít dle autorů známky mentální nestability. Puč provedený v Mnichově stál život několika členů NSDAP a jeho iniciátor byl odsouzen k pěti letům žaláře. Propuštěn však byl už po devíti měsících a okamžitě na svobodě začal šířit a prosazovat své antisemitské myšlenky a rasistické myšlenky shrnuté v knize Mein Kampf. Tu napsal právě v době svého nuceného pobytu za mřížemi věznice v Landsbergu.

Dalším viditelným příznakem jeho onemocnění byla v posledních letech jeho života pomalá a nahrbená chůze zachycená filmaři, a silný třas jeho levé ruky, který byl ale v propagandistických filmech vystřihnut. Přesto se ale na originálních kotoučích zachoval.

Topi Pigula

Sledujte v dokumentu Hitlerův kruh zla dnes ve 20.00 na prima ZOOM.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama