Proč jeskynní ryby lépe zvládají anestezii?

Pigmentace jeskynních ryb souvisí se schopností odolávat narkóze. Jenže neplatí to jen pro mexické tetry. To, co zvládají jeskynní ryby, zvládají i lidští albíni.
Slepá tetra mexická
Slepá tetra mexická
H. Zell
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tetry albíni

Tam u řeky Rio Grande já měl se svou milou rande,“ zpívá v jednom svém songu skupina Kabát. Pokud by onen čekatel na milou byl zároveň akvaristou nebo ještě lépe ichtyolog, možná by se zaměřil na rybí faunu zmiňované řeky. V jejích vlnách se prohání rybka dorůstající zhruba 12 cm. Naši akvaristé ji znají jako tetru mexickou, odborníci jako druh Tetra mexicio. Zatímco v řekách žijí normálně zbarvení jedinci, v mexických a texaských jeskyních se vyskytují „albino“ formy se zakrnělýma očima. Tetry patří mezi oblíbené akvarijní rybičky, ve svém akváriu je v průběhu své vášně měl snad každý akvarista. Důvody ztráty barviva a zraku jsou nasnadě, tmavé barvivo melanin má za úkol chránit kůži zejména před UV zářením (proto jsou lidi žijící blíže rovníku snědší až tmaví), a oči v jeskynní tmě taky ztrácejí svůj význam. Rybky tím, že nemusejí vynakládat energii na tvorbu pigmentu a oči, uspoří jistou část energie, kterou mohou investovat někde jinde.

Proč je těžší uspat tetru z jeskyně?

Ukázalo se, že ryby bez pigmentu lépe odolávají anestetikům. „Víme, že albíni jsou odolnější vůči anestezii – to je doloženo u octomilek, myší, lidí i teter. Měření odolnosti proti anestezii vyjádřené jako čas , který uplyne, než ryby upadnou do narkózy, lze využít jako zajímavou měřitelnou vlastnost,“ píše Ivan H. Tuf v dubnovém čísle měsíčníku Vesmír.

Slepé tetry mexické

Slepé tetry mexické

Vědci zjistili, že mezi množstvím melaninu a odolnost vůči anestezii je příčinná souvislost. Když se vytváří barvivo melanin, spotřebovává se L-tyrosin. Pokud se barvivo netvoří, dokáže tělo (nejen) ryby L-tyrosin využít jiným způsobem. Tvoří nonadrenalin, jež má na svědomí naši pohotovost bdělost. Takže barevné rybky by měly být línější. Není divu. Ty albiotické a slepé mají v chudých jeskynních vodách mnohem větší problém najít něco k zakousnutí a někoho ke spáření. A zachovat sebe (nepadnout hladem) a zachovat rod, respektive druh, to je to, oč tu běží. A právě L-tyrosin rozhoduje, zdali konkrétní jedinec bude sice bezbarvý, ale aktivnější, nebo barevný a línější. Nemusí totiž tolik energie vydávat – z hlediska množství potravy je povrchový potok mnohem bohatší než podzemní prostory.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Tento článek najdete v těchto speciálech