Proč je nejšťastnější národ na světě nešťastný? A jak si stojí Češi?

Nejšťastnějším národem na světě je podle loňského průzkumu Finsko. Jenže ohlasy v severské zemi zdaleka tak nadšené nejsou. Jedná se o obyčejné škarohlídství, nebo je v tom něco víc?
Přestože důvody ke spokojenosti jsou, ke štěstí to nemusí stačit...
Přestože důvody ke spokojenosti jsou, ke štěstí to nemusí stačit...
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Každoročně se dočkáme spousty žebříčků, srovnávajících země podle ekonomických faktorů či kvality života. Poněkud bizarnější statistiku pak představuje výpočet štěstí, určující ty nejspokojenější národy napříč zeměkoulí. Není překvapením, že se dlouhodobě na vrcholu tohoto žebříčku umisťují skandinávské národy, a to s nenápadnou převahou země tisíce jezer; přestože by však Finové měli mít z ocenění radost, realita je trochu jiná.

Štěstí. Co je štěstí?

Nejdříve je důležité se zamyslet nad metodologií daného výzkumu. Průzkumy týkající se štěstí totiž obvykle stojí na dvou zdrojích dat: jednak osobním hodnocení rozsáhlého vzorku, druhak celospolečenskými faktory. Pokud se nejdříve podíváme na druhý zdroj, jedná se o výše zmíněné faktory kvality života jako bezpečí v dané zemi, míru korupce, efektivní legislavitu, hrubý domácí produkt, hustotu sociální sítě či průměrnou délku života. Právě tyto faktory vytvářejí dostatečný klid na to, aby člověk nemusel čelit extrémním existenčním podmínkám a mohl být šťastný.

V individuálním hodnocení lidé sami popíší míru své životní spokojenosti na stupnici od 1 do 10, přičemž vedle skandinávských národů si dobře vedly také bývalé britské kolonie (například Kanada, Austrálie či Nový Zéland) a, pro někoho možná překvapivě, i řada států Jižní Ameriky. Pokud totiž jde o emoční prožívání, tak bez ohledu na konkrétní politickou či společenskou situaci jsou právě jihoamerické národy na výši, neboť si prostě a jednoduše dokáží užívat života. Naopak Finové se v tomto žebříčku objevili až na 36. místě, což už tak úchvatně nepůsobí (a navíc podporuje stereotyp o mrzoutských Seveřanech).

Jsou Finové opravdu nejšťastnější?

"Pokud bereme štěstí jako převahu pozitivních emocí (nebo minimálně jejich projevování), Finsko nejšťastnějším národem není. Pokud za štěstí považujeme absenci deprese, ani tak nejsou Finové nejšťastnější. Leda pokud definujeme štěstí jako poklidnou spokojenost s životními podmínkami, pak je Finsko společně s dalšími severskými státy velmi dobrým místem k životu," shrnul výsledky finský výzkumník Frank Martela.

Jenže v samotném Finsku se takové ocenění s velkým nadšením nesetkalo, neboť řada osobností vyjádřila obavy o stavu světa - pokud je dění ve Finsku tím nejlepším, co svět dokáže nabídnout, o čem to svědčí? Jedná se však možná jen o škarohlídství spokojených lidí, které dává i smysl v kontextu bouřlivých jihoamerických emocí. Mimochodem, v tomto kontextu musíme zmínit i umístění České republiky, která skončila na pěkném 21. místě - a to navzdory našemu přirozenému škarohlídství...

Možná by se totiž dalo i zamyslet nad tím, zdali spolu tyto dva faktory náhodou nesouvisí - vždyť právě nedostatek a nespokojenost stojí za snahami o změnu a zlepšení, následnou účinností a dobrým pocitem z vykonané práce. Oproti tomu stabilizovaný stav finské společnosti výrazné změny nepotřebuje a může vést až ke konzervaci, v níž leckomu dobře není. Holt univerzální recept na štěstí není jednoduché nalézt, což nám právě takovéto průzkumy nabízejí; stejně jako naději, že určité forma štěstí či spokojenosti může dosáhnout každý z nás.

Text: MS

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Tento článek najdete v těchto speciálech